Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv nízkobílkovinné diety na progresi chronického onemocnění ledvin
Čmerdová, Kristýna ; Karbanová, Miroslava (vedoucí práce) ; Tesař, Vladimír (oponent)
Východiska: Nízkobílkovinná dieta je jedním z léčebných postupů u pacientů s chronickým onemocněním ledvin v predialyzačním období. Studie na toto téma jsou publikovány už více než 20 let, přesto závěry o jejím vlivu a nejvhodnějším složení nejsou jednoznačné. Na Klinice nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je některým pacientům nízkobílkovinná dieta doporučována. Tito pacienti jsou edukováni a reedukováni nutriční terapeutkou, která zároveň kontroluje jejich příjem stravy pomocí zapsaných jídelníčků. Cíle: Zhodnotit vliv nízkobílkovinné diety na progresi chronického onemocnění ledvin v našich podmínkách a porovnat výsledky s kontrolní skupinou. Dále také zhodnotit výživový stav těchto pacientů a jeho ovlivnění dietou. V neposlední řadě popsat soubor pacientů přicházejících k edukaci o nizkobílkovinné dietě (NBD). Metody: : Vstupní data byla získána retrospektivně ze zdravotní dokumentace pacientů, kteří docházeli ambulantně na Kliniku nefrologie VFN v období 10/2016 až 3/2018. Ke skupině 15 pacientů dodržujích nízkobílkovinnou dietu byla přiřazena kontrolní skupina s 15 pacienty, u kterých edukace o nízkobílkovinné dietě neproběhla. Mezi hlavní sbíranáná data patřil rok narození, odhad GFR podle CKD-EPI 2009, urea, kreatinin, albumin a celková bílkovina v séru. Laboratorní data byla...
Vliv nízkobílkovinné diety na progresi chronického onemocnění ledvin
Čmerdová, Kristýna ; Karbanová, Miroslava (vedoucí práce) ; Tesař, Vladimír (oponent)
Východiska: Nízkobílkovinná dieta je jedním z léčebných postupů u pacientů s chronickým onemocněním ledvin v predialyzačním období. Studie na toto téma jsou publikovány už více než 20 let, přesto závěry o jejím vlivu a nejvhodnějším složení nejsou jednoznačné. Na Klinice nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je některým pacientům nízkobílkovinná dieta doporučována. Tito pacienti jsou edukováni a reedukováni nutriční terapeutkou, která zároveň kontroluje jejich příjem stravy pomocí zapsaných jídelníčků. Cíle: Zhodnotit vliv nízkobílkovinné diety na progresi chronického onemocnění ledvin v našich podmínkách a porovnat výsledky s kontrolní skupinou. Dále také zhodnotit výživový stav těchto pacientů a jeho ovlivnění dietou. V neposlední řadě popsat soubor pacientů přicházejících k edukaci o nizkobílkovinné dietě (NBD). Metody: : Vstupní data byla získána retrospektivně ze zdravotní dokumentace pacientů, kteří docházeli ambulantně na Kliniku nefrologie VFN v období 10/2016 až 3/2018. Ke skupině 15 pacientů dodržujích nízkobílkovinnou dietu byla přiřazena kontrolní skupina s 15 pacienty, u kterých edukace o nízkobílkovinné dietě neproběhla. Mezi hlavní sbíranáná data patřil rok narození, odhad GFR podle CKD-EPI 2009, urea, kreatinin, albumin a celková bílkovina v séru. Laboratorní data byla...
Výživa dialyzovaného pacienta
ŠIKOLOVÁ, Nela
Bakalářskou práci na téma ,,Výživa dialyzovaného pacienta" rozděluji na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se skládá z osmi kapitol. Prví kapitolu věnuji anatomii ledvin. Stručně popisuji tvar, velikost, uložení a cévní zásobení ledvin. Také zde uvádím základní a funkční jednotku ledvin nefron a s ním spojenou tvorbu primární a definitivní moči. Druhou kapitolu zaměřuji na tři hlavní funkce ledvin. První funkce je exkreční, při které jsou odstraňovány odpadní láky a látky tělu cizích. Druhá funkce je metabolická, kdy se ledviny v organismu účastní hospodaření s ionty a vodou a tím udržují homeostázu vnitřního prostředí. Třetí funkce je endokrinní, při níž ledviny vylučují renin, kalikrein, prostaglandiny, erytropoetin a podílejí se na metabolismu vitamínu D a odbourávání inzulinu. Ve třetí kapitole charakterizuji ledvinné choroby a snažím se vystihnout jejich hlavní příčiny vzniku. Konkrétně se zabývám primární a sekundární glomerulopatií, akutní, subakutní a chronickou glomerulonefritidou. Závěr této kapitoly věnuji akutním a chronickým tubulointersticiálním nefritidám a zmiňuji nejčastější dědičné choroby ledvin. Ve čtvrté kapitole popisuji renální insuficienci a selhání ledvin, které se dělí na akutní a chronické selhání ledvin. Akutní selhání ledvin je rozděleno dle základní příčiny na prerenální (funkční), renální (postižení renálního parenchymu) a postrenální (urologické). Chronické selhání ledvin je rozděleno dle KDOQI klasifikace na pět stádií. Kapitolu pátou věnuji metabolickým důsledkům onemocnění ledvin, kdy dochází k narušení exkreční, metabolické a endokrinní funkci ledvin, která ovlivňuje celý náš organismus. Zaměřuji se na poruchy acidobazické rovnováhy, vodního a elektrolytového metabolismu, kalciumfosfátového metabolismu, hormonálních funkcí, metabolismu bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a stopových prvků. V šesté kapitole vyobrazuji rozdílnost hemodialýzy, hemofiltrace, hemodiafiltrace a peritoneální dialýzy. V sedmé kapitole se zmiňuji o transplantaci ledvin, která je možná od žijícího dárce nebo z kadaverózního programu. Kapitola osmá je prioritou mé bakalářské práce. Zabývám se v ní dietními a režimovými opatřeními u nemocných, před zahájením dialyzační terapie, během dialyzační terapie a po transplantaci ledvin. Pro praktickou část jsem zvolila kvantitativní výzkum. Cílem bylo zmapovat informovanost o dietním režimu a jeho dodržování respondenty, tedy pacienty v chronickém dialyzačním programu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Stanovila jsem výzkumnou otázku ,,Jak dialyzovaní pacienti dodržují dietní režim". Použila jsem metodu sběru dat, která byla provedena formou anonymních dotazníků. Dotazník je složen z 28 otázek, z nichž je 12 otázek uzavřených a 16 otázek otevřených. Východiskem vyhodnocení výsledku dodržování dialyzačního režimu byly otázky číslo 6 - 27. Respondent, který dietu dodržuje, by musel odpovědět z 22 otázek více jak na 12 otázek správně. Ze vzorku vyplynulo, že 25 respondentů dietní režim při dialýze nedodržuje a 15 respondentů dodržuje. Nedodržování dialyzační diety negativně ovlivňuje nejen prognózu léčby, ale především zhoršuje zdravotní stav pacienta. Pro zlepšení tohoto problému bych doporučovala konzultace s nutričním terapeutem, který by provedl podrobnou edukaci, týkající se hlavních zásad při dialyzační léčbě a pro každého pacienta by individuálně sestavil jídelníček dle jeho aktuálního zdravotního stavu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.