|
|
Ketózy u dojného skotu, jejich léčba a profylaxe
Hronová, Julie
Ketóza je považována za nejčastější a ekonomicky velmi významné metabolické onemocnění u vysokoprodukčních dojnic. V období nástupu laktace, dochází k narušení energetického metabolismu u dojnic a dostávají se do negativní energetické bilance. Hlavním příznakem ketózy je zvýšená koncentrace ketolátek v moči, mléce a v krvi. Ketolátky jsou složeny z acetonu, kyseliny acetoctové a z kyseliny β-hydroxymáselné, jejíž hodnota vzhledem ke složení ketolátek, je nejvyšší. Klinické příznaky ketózy se vyznačují úbytkem hmotnosti, poklesem užitkovosti, narušením reprodukčních vlastností a možnosti výskytu dalších metabolických onemocnění. Aby nedocházelo ke vzniku ketóz a k velkým ekonomickým ztrátám, v důsledku tohoto onemocnění, je velmi důležitá prevence. Základním preventivním opatřením je správný management výživy v před a v poporodním období.
|
|
|
Isotachophoretic determination of ketone bodies and lactate in cattle serum
Vyskočilová, V. ; Pechová, A. ; Pantůčková, Pavla
The aim of the work was the optimization of isotachophoretic determination of lactate and ketone bodies (beta-hydroxybutyrate and acetoacetate) for veterinary medicine. The measurement of these metabolites is very important for the evaluation of metabolic diseases of cattle. The complete separation of these three analytes together with other possible blood components was achieved using 10 mmol/l hydrochloric acid with beta-alanine as a leading electrolyte at pH = 3.15 and 10 mmol/l sodium propionate as a terminating electrolyte. Limits of detection determined from the standard mixture for acetoacetate, lactate and beta-hydroxybutyrate were 3.75 mu mol/l, 3.96 mu mol/l and 7.46 mu mol/l, respectively.
|
|
|
Význam produkce oxidu dusnatého a reaktivních forem kyslíku při akutním koronárním syndromu
Šnorek, Michal ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Al-Hiti, Hikmet (oponent)
V kardiologii existují různé stavy spojené s uvolněním volných radikálů při některé z forem hypoxie, jako je například ventilační hypoxie nebo porucha perfúze. Úloha volných radikálů při hypoxii v kardiologii je klíčovým bodem našeho zájmu. V prezentované práci jsme se zaměřili na hypoxií indukovanou plicní vazokonstrikci a akutní ischémii myokardu. Hypoxická plicní vazokonstrikce (HPV), jako důležitý fyziologický mechanizmus, je regulována změnami produkce a interakcí reaktivních forem kyslíku (ROS). Přetrvává nicméně kontroverze, je-li HPV regulována vzestupem nebo poklesem v produkci ROS. Rovněž role oxidu dusnatého (NO) zůstává nejasná. Prezentované výsledky ukazují, že snížení koncentrace superoxidu pomocí mimetika superoxid dismutázy tempolu vede k omezení HPV nezávisle na produkci NO i bazálním tonu plicních cév. V experimentálním modelu jsme dále studovali efekt třídenního hladovění na ischemickou odolnost myokardu. Akutní kalorická restrikce je prokazatelně spojena s omezením produkce ROS. Naše výsledky ukazují, že třídenní hladovění efektivně chrání myokard vůči dvěma hlavním následkům akutního ischemicko-reperfúzního poškození: brání vzniku závažných reperfúzních komorových arytmií a omezuje rozsah infarktu myokardu. Tyto příznivé účinky mohou být spojeny se změněným redoxním stavem mitochondrií,...
|
host ::
RSS.