|
|
Herpesvirové infekce zvířat
Křižánková, Petra
Bakalářská práce se zabývá významnými druhy herpesvirových onemocnění u hlavních kategorií hospodářských zvířat a také u psů a koček. Jednotlivě charakterizuje vybrané nákazy způsobené těmito viry u skotu, kaprů, koní, prasat, psů a koček. Práce popisuje etiologii onemocnění, patogenezi, léčbu i prevenci. Dále jsou zde uvedeny aktuální stavy výskytu jednotlivých herpesvirových nákaz v České republice. V závěru literárního přehledu je popsána kazuistika případu herpesvirózy u feny Německého ovčáka.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb
PECHA, Oldřich
Tato diplomová práce byla zaměřena na rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb. Pro naší studii byla zvolena rybniční soustava pod správou firmy Štičí líheň - ESOX, spol. s r.o. v obci Liderovice, v blízkosti Tábora. Právě zde probíhá každoroční produkce rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb, a to konkrétně štiky obecné, candáta obecného, kapra obecného, lína obecného a amura bílého. Tyto rybníky jsou během jedné vegetační sezóny využity hned několikrát, a právě zooplankton je hlavní potravou všech raných stádií ryb. Pro produkci rychlených stádií ryb sloužily 3 rybníky, které byly vypuštěny a znovu napuštěny 2-3x za sezónu. Čtvrtý rybník sloužil jako kontrola bez vypouštění a napouštění pod trvalým vyžíracím tlakem ryb - obsádky K1. Po slovení ryb a vypuštění rybníku sloužila voda výše položeného rybníka jako inokulum zooplanktonu níže položeného rybníka. Dle statistických analýzy chov plůdku různých druhů ryb v rybnících téže soustavy, nemá vliv na skladbu zooplanktonu po opětovném napouštění a vypouštění za sebou ležících rybníků. Jediný rozdíl jsme zaznamenali u candáta, který se dle analýzy částečně nekryje s potravní základnou ostatních sledovaných druhů. Zároveň jsme prokázali, že například druhy Cyclops vicinus, Daphnia magna, D. ambigua nebo D. pulicaria pozitivně korelovali se zvýšenou koncentrací P-PO4. Rovněž jsme potvrdili, že jsou rybníky schopny efektivně zachytávat živiny z povodí a využívat je pro svou produkci. O to silnější je pak efekt celé soustavy. Důkazem toho je i fakt, že při mírném dešti byla nad soustavou naměřena koncentrace celkového fosforu 0,50 mg/L, naopak v posledním rybníce sledované soustavy jsme naměřili hodnoty pod 0,08 mg/L. Toto zjištění je zároveň velmi pozitivní pro vodní nádrž Jordán, kde je kvalita vody bedlivě sledována. Právě naše soustava leží na hlavním přítoku této nádrže. Na soustavě byla udržena po celou dobu sledování vysoká průhlednost a byl vytvořen přiměřený ekonomický zisk. Takový management hospodaření lze aplikovat pouze na některé rybníky (soustavy). Jedná se však o postup, kde si na své přijdou jak rybáři, tak environmentalisté.
|
|
|
Vliv triazinových pesticidů a jejich metabolitů na necílové vodní organizmy
KOUTNIK, Dalibor
Pesticidy používané v zemědělství a lesnictví vstupují do vodního prostředí, pokud se používají v přilehlých oblastech nebo pokud dojde k jejich úniku. Pro naše studie jsme zvolili raná vývojová stádia kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a raka mramorovaného (Procambarus fallax f. virginalis). U zvolených organizmů jsme sledovali dlouhodobý vliv triazinů (prometrynu, terbutylazinu, metribuzinu) a jejich metabolitů (terbuthylazin-desethyl a tebuthylazinu-2-hydroxy) v koncentracích běžně se vyskytujících v povrchových vodách české republiky. První část práce se zabývala sledováním vlivu triazinů (prometrynu, terbuthylazinu) na raná vývojová stadia kapra a raka mramorovaného. Subchronická expozice raných vývojových stádií kapra prometrynu v koncentracích 1200 a 4000 ?g/L způsobila snížení růstu, zpoždění ontogenetického vývoje a histopatologické změny v tkáních. Expozice terbuthylazinu v koncentracích 1400 a 3000 ?g/L způsobila významné snížení hmotnosti, celkové délky těla, zpoždění vývoje a alternaci tubulárního systému kaudální ledviny kapra. Prometryn v koncentracích 144, 1444 a 4320 ?g/L způsobil snížení hmotnosti, specifické rychlosti růstu a histopatologické změny v žábrech raků. Navíc prometryn v koncentraci 4320 ?g/L způsobil zpoždění ontogenetického vývoje. Druhá část práce se zabývala vlivem nízkých koncentrací triazinových metabolitů (terbuthylazin-desethylu a tebuhylazin-2-hydroxy) na raná vývojová stádia kaprů a raků mramorovaných. Chronická expozice terbuthylazin-udesethylu v koncentracích 180, 900 a 1 800 ?g/L způsobila snížení růstu, zpomalení ontogenetického vývoje a poškození antioxidačního systému a rovněž způsobila patologické změny v kaudální ledvině raných vývojových stadií u kaprů. Chronická expozice terbuthylazinu-2-hydroxy v koncentracích 2, 9, 70, 1400 a 3500 ?g/L zapříčinila snížení celkové aktivity superoxid dismutázy raných vývojových stadií kaprů. Mimo to koncentrace 1400 a 3500 ?g/L terbuthylazinu-2-hydroxy způsobily zpoždění ontogenetického vývoje a patologické změny v kaudální ledvině kaprů. Chronická expozice terbuthylazinu-2-hydroxy v koncentracích 75 ?g/L a vyšších ovlivnila růst, ontogenetický vývoj, antioxidační systémy a způsobila oxidační stres a patologické změny hepatopankreatu raných vývojových stadií raků. Poslední část naší studie se zabývala dlouhodobým vlivem metribuzinu na raka signálního (Pacifastacus leniusculus Dana). Raci byli vystaveni koncentraci metribuzinu 0,52 ?g/L a 3,06 mg/L po dobu 30 dnů a 30 denní fázi depurace. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny ve všech tkáních (žábry, sval, hepatopankreas) v reaktivních látkách kyseliny thiobarbiturové, v aktivitě superoxid dismutázy a katalázy ve srovnání s kontrolní skupinou. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny v aktivitě glutation reduktázy v hepatopankreatu po 10 dnech v obou testovaných koncentracích a po 30 dnech v koncentraci 3,06 mg/L. Metribuzin způsobil rozsáhlou fokální autolytickou degeneraci tubulárního epitelu hepatopankreatu raků vystavených metribuzinu. Výsledky této práce shrnují a poskytují důležité informace o hodnocení dlouhodobého dopadu a vlivu triazinů (prometrynu, terbuthylazinu a metribuzinu) a jejich metabolitů (terbuthylazin-desethyl a tebuthylazinu-2-hydroxy) na vodní prostředí, v koncentracích běžně se vyskytujících v povrchových vodách.
|
|
|
Fyziologické a molekulární odezvy vodních organizmů na účinky chemických látek
CHUPANI, Latifeh
Biochemické a fyziologické reakce organismů na xenobiotika, jako obecné ukazatele zdraví organismů, jsou zkoumány již mnoho let. Těchto ukazatelů je využíváno při vývoji syntetických léčiv a screeningu účinků znečišťujících látek na biologické systémy a při objasňování jejich působení. V poslední době je věnována velká pozornost využívání "OMICS" přístupů, a to zejména při zkoumání účinků chemických kontaminantů na molekulární úrovni. "OMICS" přístupy jsou jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí v oboru toxikologie. Reakce vodních organismů jsou zkoumány na molekulární úrovni, protože se zde nejdříve promítnou změny způsobené chemickou expozicí. ZnO nanočástice jsou široce používány s dalším potenciálem v potravinářském průmyslu a zemědělství. Jejich následné uvolnění do životního prostředí však vyvolává obavy z možných účinků na vodní organismy. Ačkoli jsou vodní organismy vystavovány nanočásticím pravděpodobně v nejvyšší míře perorální cestou, většina studií je doposud zaměřena nejvíce na hodnocení expozice vodním prostředím. Molekulární mechanismy způsobující jejich toxicitu v biologickém systému jsou zkoumány ještě méně. Tato práce byla provedena za účelem zkoumání schopnosti akumulace ZnO nanočástic podávaných v krmivu ve vnitřních orgánech kapra jako modelové ryby. Odezvy organismu byly posuzovány na proteinové, biochemické a histologické úrovni. Naše výsledky neprokázaly ani zjevnou akumulaci ZnO nanočástic, ani významné změny hematologických parametrů, hladiny peroxidace lipidů a histologických změn tkání. Naše pozorování prokázaly, že 500 mg ZnO nanočástic na kg krmiva způsobilo změny v dráhách a hladině proteinů spojených s buněčnou motilitou, změny v reakci imunitního systému, v syntéze proteinů, v buněčném metabolismu a přežívání buněk ve střevě. Rovněž byla touto dávkou ovlivněna skladba sérových proteinů souvisejících s činností imunitního systému. Ryby vystavené účinkům ZnO nanočástic, jako zevního stresoru, vykazovaly popsané změny zřejmě jako kompenzační mechanismus nutný k udržení vnitřní homeostázy a energetické rovnováhy. Pokud energetické nároky na zvládnutí stresu překročí kapacitu limitu, je negativně ovlivněno zdraví organismu. Ve druhé části studie byla testována kyselina peroctová v terapeutických dávkách 1 a 3 mg L-1 u amura bílého a 10 mg L-1 u raka signálního. Testované koncentrace způsobily u léčených zvířat histologické změny žaber a změny v aktivitě antioxidačních enzymů. Pozorované změny však nezpůsobily mortalitu ošetřovaných ryb a po období zotavení se změněné hodnoty navrátily do původního stavu. Z práce vyplývá, že popsané změny jsou reverzibilní, jestliže následuje dostatečná doba zotavení, která dovoluje zvířatům obnovit jejich narušenou homeostázu. Při léčbě citlivějších druhů je však třeba vzít v úvahu druhové specifické rozdíly. K vytvoření bezpečného aplikačního manuálu pro jednotlivé vodní organismy by bylo žádoucí provést další rozšiřující studie.
|
|
|
Vliv vykrvení na kvalitu masa kapra obecného (Cyprinus carpio)
KUBÍK, Michal
Cílem práce bylo otestovat vliv vykrvení na kvalitativní parametry u kapra obecného. Pro posouzení vlivu vykrvení na barvu filet bylo použito spektrofotometrické měření. Senzorické hodnocení probíhalo dle standardů ISO 8529 za pomoci vyškolených pracovníků FROV JU. Hodnocení probíhalo na syrových a vařených vzorcích. K hodnocení mikrobiologického kažení byla použita horizontální metoda stanovení celkového počtu mikroorganismů technika počítání kolonií vykultivovaných při 30 °C (ČSN EN ISO 4833) a parametr oxidace lipidů se stanovoval pomocí měření obsahu malondialdehydu - sekundárního produktu oxidace lipidů metodou TBARS. Při sledování změny barvy byl prokázán vliv na všechny ukazatele (L*, a* i b*). Průměr naměřených hodnot světlosti L* byl 43,7 +- 1; 42,7 +- 1, a 43 +- 0,9 u skupiny vykrvených ryb a 37,5 +- 0,5; 37,9 +- 0,7 a 37,4 +- 0,6 u skupiny nevykrvených ryb. Průměr naměřených hodnot červenosti a* byl -1,4 +- 0,2; -1,6 +- 0,2 a -0,9 +- 0,4 u skupiny vykrvených ryb a 4,5 +- 2,3; 3,6 +- 1,6 a 7,4 +- 1 u skupiny nevykrvených ryb. U Všech výše uvedených hodnot byla prokázána statistická rozdílnost (p < 0,05) mezi skupinami v každém dni měření. Ve faktoru b* byla tato rozdílnost sledována jen v prvních 9 dnech. Při senzorických hodnoceních byl na syrových vzorcích mezi skupinami vykrvených a nevykrvených ryb potvrzen statisticky významný rozdíl (p < 0,05) hodnocení v 1. a 3. dni u všech kritérií. U vařených vzorků se skupiny od sebe lišily ve všech faktorech pouze v 6 dni. Mikrobiologické hodnoty log KTJ.g-1 byly na konci experimentu u vykrvených ryb 4 +- 0,2 log KTJ.g-1 a 6,3 +- 0,1 log KTJ.g-1 u skupiny nevykrvených ryb. Vliv vykrvení na oxidaci lipidů se markantně projevil především v posledním dni experimentu, kdy hodnoty u skupiny vykrvených dosahovaly 17,8 +- 8,8 ug.kg-1 vzorku a u skupiny nevykrvených 39,9 +- 6,4 ug.kg-1 vzorku. U obou skupin byl vývoj oxidace lipidů v čase exponenciální. Vliv vykrvení se projevil ve všech sledovaných aspektech hodnocení kvality masa. Lze konstatovat pozitivní vliv vykrvení na kvalitu masa kapra obecného. Pro převod těchto výsledků do praxe je však zapotřebí nejprve provést další studie k optimalizaci procesu vykrvení.
|
|
|
Lokalizace a kvantifikace rybomorky \kur{Sphaerospora molnari} (Myxozoa) u kapra obecného
LISNEROVÁ, Martina
Tato diplomová práce je zaměřena na ekonomicky významný druh Sphaerospora molnari, který napadá plůdek kaprovitých ryb. Tato rybomorka je druhem histozoickým, infikuje zejména tkáně a různé mezibuněčné prostory a má výrazné patogenní projevy. V rámci této studie jsme se zabývali lokalizací a kvantifikací jednotlivých stádií rybomorky druhu Sphaerospora molnari u kapra obecného (Cyprinus carpio) v průběhu devítitýdenního infekčního pokusu. Pro kvantifikaci byla využívána kvantitativní PCR (qPCR). Míra infekce byla sledována u vybraných orgánů (kůže, krev, žábry, játra, ledviny a svalovina).
|
|
|
Dynamika rybářské návštěvnosti a využití kapra v ÚN Hostivař těsně po násadách a mimo toto období.
Winterová, Michaela ; Jankovský, Martin (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Hlavní hypotéza práce předpokládá rozdílné chování rybářů v období násad kapra a mimo toto období. Preference kapra u rybářů je známá za mnoha prací (např. Pivnička, 1985, Pivnička, Čihař, 1986). Cílem bylo vyhodnotit toto hlediska časové (v rámci jednoho dne na jednom revíru) i prostorové (výběr stanoviště) variability. Jako vysvětlující proměnná byla testována řada environmentálních faktorů jako počasí, typ nástrahy nebo citlivost rybolovné techniky. Tyto informace byly sebrány formou tazatelského šetření na ÚN Hostivař. Výzkum probíhal ve dvou obdobích. Na podzim 2008 v období násad a ve srovnávacím období na jaře 2009. Zpracování dat proběhlo pomocí mnohorozměrných statistických metod programu CANOCO ver. 4.5 software (ter Braak & Šmilauer 2002), kdy byla testována signifikace jednotlivých faktorů potenciálně ovlivňujících četnost jednotlivých druhů v úlovcích rybářů. Významně byly testovány faktory nástrah pečiva, rostoucí sila vlasce a počet rybářů dokazující zaměřenost této skupiny na ulovení kapra. Z dalších výsledků byla získaná průměrná strávená doba na Hostivaři - cca 5 hodin. Průměrná návštěvnost vyšla na podzim 39,2 rybáře/den a na jaře 34,1 rybáře/den. Rozbor stanovišť ukázal oblibu míst se snadným přístupem k břehu a větší úlovky kapra v těchto místech. Rybářské úsilí vyšlo na podzim...
|
|
|
Efekt počátečního odchovu raných stádií ryb v kontrolovaných podmínkách při produkci plůdku v rybničním chovu
Sotona, Jakub
ABSTRAKT Předmětem mé práce bylo zpracování literární rešerše z oborů počátečního odchovu raných stádií kaprovitých ryb při následném odchovu v rybničních podmínkách a jeho porovnání s tradičním typem odchovu. Na základě výsledků z roku 2012 -- 2013, kdy byl v provozních podmínkách proveden odchov dvěma technologiemi odchovu u dvou typů ošupení kapra obecného, jsem měl zpracovat metodiku odchovu a vyhodnocení výsledků. Bakalářská práce probíhala na podniku Štičí líheň -- ESOX spol. s r.o., kde se 9 dní rozkrmoval váčkový plůdek kapra v kontrolovaných podmínkách naupliovými stádii žábronožky solné (Artemia salina) a následně se převáděl metodou co-feeding na suché krmivo. Další odchov probíhal na rybnících, na přirozené potravě a granulovaném krmivu až do jarního výlovu. Během odchovu byly prováděny kontrolní odlovy pro zjištění růstu. Zjištěné údaje byly porovnány a vyhodnoceny s druhou technologií odchovu bez počátečního rozkrmení, který probíhal na stejných typech kapra. Nejlepších výsledků přežití dosáhl plůdek s počátečním rozkrmením u lysého typu 47% a u šupinatého 45,1%. Oproti tomu tradiční způsob odchovu dosáhl velmi vysokých ztrát. Přežití se pohybovalo na úrovni pouhých 4,3% u šupináče a pouze 4% u lysce. Hmotnost ryb se na konci pokusu pohybovala u rozkrmeného plůdku 30,06 g u šupináče, u lysce 26,77 g. U nerozkrmeného plůdku byla hmotnost lysého typu pouze 18,19 g a hmotnost šupinatého typu 21,02 g.
|
host ::
RSS.