|
|
Kamzík horský (Rupicapra rupicapra) v CHKO Jeseníky
Haltof, René
Cílem této bakalářské práce byl vypracovat literární přehled o ekologii, etologii a historii kamzíka horského v Jeseníkách. Dalším úkolem bylo shrnutí aktuální situace kamzičí zvěře z hledisek vývoje početnosti, obhospodařování lovem, společenského významu a zároveň vlivu druhu na předměty ochrany zvláště chráněných území (zejména na endemické a zvláště chráněné druhy rostlin). Na základě výše uvedených bodů byl navržen objektivní kompromisní budoucí management druhu v CHKO Jeseníky a definovány konfliktní názory na jeho početnost a prostorové rozšíření.
|
|
|
Hledání odpovědí na aktuální otázky ochrany přírody na příkladu chráněné krajinné oblasti Jeseníky
Nečas, Tomáš
Bakalářská práce na základě dostupných dat charakterizuje aktuální otázky ochrany přírody v chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKO Jeseníky). Je rozdělena do pěti částí. První část zachycuje historický vývoj ochrany přírody, právní úpravu a definici CHKO. Druhá část je věnovaná fyzicko-geografické charakteristice CHKO Jeseníky, geomorfologickým, geologickým, půdním, hydrologickým a klimatickým podmínkám. Není opomenuto ani pojednání o fauně a floře, se kterou se můžeme v CHKO Jeseníky setkat. Třetí část popisuje osídlení hor, historii horských chat a vymezení turismu včetně pozitivních i negativních důsledků. Čtvrtá část pojednává o kamzíku horském, jeho původu, historií vývoje populace, dopadu jeho výskytu na krajinu. Pátá část vysvětluje problematiku aktuální ochrany přírody a plán péče CHKO Jeseníky do budoucna.
|
|
|
Socializace kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) v novém výběhu v zoo Hluboká
BAŽANTOVÁ, Jiřina
Kamzík horský (Rupicapra rupicapra) obývá horské oblasti v alpských zemích a v Malé Asii. V Čechách byl uměle vysazen v Lužických horách (1907) a Jeseníkách (1913). Kamzík tvoří většinou vícepočetné tlupy, které jsou vedeny nejzkušenější samicí. Samci žijí buď v malých skupinách, nebo solitérně. Cílem práce byla etologická studie prováděná v zoo Hluboká a v zoo Olomouc a dále porovnání chovu v těchto zoo. Pro zpracování etologické studie byla použita metoda přímého pozorování. Pozorování v zoo Hluboká probíhalo po dobu 7 měsíců, v dopoledním a odpoledním čase. Etologický snímek byl prováděn pro každého jedince zvlášť (jeden samec a dvě samice). Kromě přímého pozorování zde byly využity dvě fotopasti, ze kterých byly záznamy zpracovány pro celou skupinu zvířat. V zoo Olomouc bylo pozorování uskutečněno ve dvou dnech a prováděno pro celou skupinu zvířat. Z pozorování bylo zjištěno, že kamzíci v obou zoo trávily nejvíce času příjmem potravy a ležením. Výjimkou byla samice Andulka ze zoo Hluboká, která trávila nejvíce času ve stáji (mimo dohled). Určitou asociálnost jí způsobovala dominantní samice Eliška. V zoo Olomouc byla pohybová aktivita nejvyšší v ranních a večerních hodinách, zatímco v zoo Hluboká nikoli. Byly vytipovány tři hlavní faktory, které mohou mít vliv na chov kamzíků v lidské péči: počet zvířat, klimatické podmínky a situace výběhu.
|
|
|
Kamzičí zvěř na Jesenicku
Šlesinger, Ivo ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kušta, Tomáš (oponent)
Cílem této práce bylo shromáždit poznatky z chovu kamzíků od jeho vysazení v regionu Hrubý Jeseník až po současnou dobu. Pro posouzení adaptability bylo vyžito poznatků z fyziologie, morfologie a posouzení životního prostředí. Základem se staly články publikované v odborné literatuře, časopisech a internetových serverech. Zhodnocen byl dopad restriktivních opatření v důsledku legislativních změn platných od roku 1990. Poradním sborem krajského úřadu v Olomouci byly vytyčeny úkoly pro další úspěšný chov kamzíků v současném období.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.