|
|
Analýza mezinárodního obchodu s poloopicemi (Prosimii)
BAŽANTOVÁ, Jiřina
Poloopice (Strepsirrhini) čelí ve vysoké míře ohrožení, přičemž řada druhů je ohrožena extinkcí. Z poloopic do přílohy CITES I patří celé čeledě Cheirogaleidae, Indriidae, Lemuridae, Lepilemuridae, rod Nycticebus a druh Daubentonia madagascariensis, ostatní jsou zahrnuty v příloze II. Ohrožení poloopic je způsobeno hlavně antropogenním tlakem (ztráta habitatu, lov, odchyty pro pet trade), ale i klimatickými jevy (cyklóny, sucha). V posledních letech stoupá ohrožení poloopic vlivem obchodu pro fotografické účely. Cílem této práce byla analýza obchodu s poloopicemi za období let 2000 - 2017 a detailnější analýza obchodu s rodem Nycticebus za období 1975 - 2017. Z analýzy bylo zjištěno, že nejvíce exportovanou čeledí za sledované období byla čeleď Lemuridae, exportována zejména Českou republikou. V rámci EU byl nejvíce exportován rod Lemur, který vyvážela především Česká republika a Francie. Mimo EU byl nejčastěji exportován rod Galago, a to převážně Jihoafrickou republikou. Objem obchodu během analyzovaného období pro všechny poloopice byl největší pro rody Lemur, Galago a Varecia. Nejčastější exportní zemí pro rod Nycticebus se stal Hong Kong a nejčastější importní zemí bylo USA. V rámci rodu Nycticebus se nejvíce obchodovalo s živými jedinci, kteří byli především vyváženi pro účely Zoo. Exportovaní outloni pocházeli převážně z chovu v zajetí. V objemu obchodu byly nejvýznamnějšími roky 1987 a 1988.
|
|
|
Socializace kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) v novém výběhu v zoo Hluboká
BAŽANTOVÁ, Jiřina
Kamzík horský (Rupicapra rupicapra) obývá horské oblasti v alpských zemích a v Malé Asii. V Čechách byl uměle vysazen v Lužických horách (1907) a Jeseníkách (1913). Kamzík tvoří většinou vícepočetné tlupy, které jsou vedeny nejzkušenější samicí. Samci žijí buď v malých skupinách, nebo solitérně. Cílem práce byla etologická studie prováděná v zoo Hluboká a v zoo Olomouc a dále porovnání chovu v těchto zoo. Pro zpracování etologické studie byla použita metoda přímého pozorování. Pozorování v zoo Hluboká probíhalo po dobu 7 měsíců, v dopoledním a odpoledním čase. Etologický snímek byl prováděn pro každého jedince zvlášť (jeden samec a dvě samice). Kromě přímého pozorování zde byly využity dvě fotopasti, ze kterých byly záznamy zpracovány pro celou skupinu zvířat. V zoo Olomouc bylo pozorování uskutečněno ve dvou dnech a prováděno pro celou skupinu zvířat. Z pozorování bylo zjištěno, že kamzíci v obou zoo trávily nejvíce času příjmem potravy a ležením. Výjimkou byla samice Andulka ze zoo Hluboká, která trávila nejvíce času ve stáji (mimo dohled). Určitou asociálnost jí způsobovala dominantní samice Eliška. V zoo Olomouc byla pohybová aktivita nejvyšší v ranních a večerních hodinách, zatímco v zoo Hluboká nikoli. Byly vytipovány tři hlavní faktory, které mohou mít vliv na chov kamzíků v lidské péči: počet zvířat, klimatické podmínky a situace výběhu.
|
host ::
RSS.