|
|
Peptidy regulující příjem potravy a jejich lipidované analogy v možném využití pro léčbu obezity a kachexie
Buková, Anna-Marie ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Janovská, Petra (oponent)
Navzdory kvalitním životním podmínkám se v posledních letech zvyšuje počet osob nacházejících se ve stavu, kdy je celkový příjem potravy nebo jednotlivých nutrientů nedostatečný, nadbytečný či nevyvážený. Při nadbytečném příjmu potravy dochází ke zmnožování tukové tkáně a rozvíjí se nadváha až obezita, což je spojeno se zvýšeným rizikem onemocnění diabetem 2. typu, kardiovaskulárními chorobami či některými typy rakoviny. Nedostatečný příjem potravy se může projevit například na funkci imunitního systému, což s sebou přináší zvýšené riziko infekce či špatné hojení ran. Kromě primární podvýživy se můžeme setkat i s podvýživou jako sekundárním projevem jiného onemocnění. Stav ztráty hmotnosti a podvýživy vzniklý v důsledku jiného onemocnění označujeme jako tzv. kachexii. Ta je vážnou komplikací terapie primárního onemocnění. V současné době se kromě zavedených přístupů k léčbě uvedených chorob některé studie zabývají možnostmi léčby s využitím sloučenin majících vliv na regulaci příjmu potravy. Jednou ze skupin těchto látek jsou peptidy, schopné příjem potravy snižovat (anorexigenní peptidy) či zvyšovat (orexigenní peptidy). K těmto přirozeně se v organismu vyskytujícím látkám jsou rovněž hledána analoga s vlastnostmi příznivějšími pro použití v praxi. Jednou z možností jsou i analoga lipidovaná, mezi...
|
|
|
Vliv stabilních agonistů a antagonistů ghrelinového receptoru na regulaci příjmu potravy
Holubová, Martina
Dizertační práce se zabývá vlivem agonistů a antagonistů ghrelinového receptoru (GHS-R1a) na regulaci příjmu potravy. Ghrelin je doposud jediný známý periferní orexigenní hormon a jediný acylovaný hormon. Agonisté GHS-R1a by mohli být využiti k léčbě kachexie, antagonisté GHS-R1a by mohli sloužit k léčbě obezity. V první části dizertační práce byli charakterizováni nově navržení peptidoví agonisté GHS-R1a. Agonisté byli stabilizováni náhradou Ser3 s esterově vázaným oktanoylem za kyselinu diaminopropionovou, k níž je mastná kyselina vázána stabilní amidovou vazbou, a dále začleněním dalších nekódových aminokyselin. Analogy ghrelinu byly modifikovány záměnou oktanoylu za jiné mastné kyseliny, začleněním druhé mastné kyseliny či zkrácením peptidového řetězce. Většina agonistů GHS-R1a se s vysokou afinitou (Ki = 10-9 -10-10 nM) vázala k receptoru GHS-R1a, aktivovala signalizační dráhy ghrelinu a po podkožním (SC) podání myším signifikantně a dlouhodobě zvyšovala příjem potravy. Ve druhé části dizertační práce byly testovány akutní a dlouhodobé účinky pseudopeptidového agonisty GHS-R1a JMV1843. Jednorázové SC podání JMV1843 sytým myším C57BL/6 vedlo k dávkově závislému zvýšení příjmu potravy (ED50 = 1.94 mg/kg). Při inkubaci v krevním séru in vitro byl JMV1843 stabilní po dobu 24 hod. 10-denní SC...
|
|
|
Vliv stabilních agonistů a antagonistů ghrelinového receptoru na regulaci příjmu potravy
Holubová, Martina ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Sobotka, Luboš (oponent)
Dizertační práce se zabývá vlivem agonistů a antagonistů ghrelinového receptoru (GHS-R1a) na regulaci příjmu potravy. Ghrelin je doposud jediný známý periferní orexigenní hormon a jediný acylovaný hormon. Agonisté GHS-R1a by mohli být využiti k léčbě kachexie, antagonisté GHS-R1a by mohli sloužit k léčbě obezity. V první části dizertační práce byli charakterizováni nově navržení peptidoví agonisté GHS-R1a. Agonisté byli stabilizováni náhradou Ser3 s esterově vázaným oktanoylem za kyselinu diaminopropionovou, k níž je mastná kyselina vázána stabilní amidovou vazbou, a dále začleněním dalších nekódových aminokyselin. Analogy ghrelinu byly modifikovány záměnou oktanoylu za jiné mastné kyseliny, začleněním druhé mastné kyseliny či zkrácením peptidového řetězce. Většina agonistů GHS-R1a se s vysokou afinitou (Ki = 10-9 -10-10 nM) vázala k receptoru GHS-R1a, aktivovala signalizační dráhy ghrelinu a po podkožním (SC) podání myším signifikantně a dlouhodobě zvyšovala příjem potravy. Ve druhé části dizertační práce byly testovány akutní a dlouhodobé účinky pseudopeptidového agonisty GHS-R1a JMV1843. Jednorázové SC podání JMV1843 sytým myším C57BL/6 vedlo k dávkově závislému zvýšení příjmu potravy (ED50 = 1.94 mg/kg). Při inkubaci v krevním séru in vitro byl JMV1843 stabilní po dobu 24 hod. 10-denní SC...
|
|
|
Peptidy regulující příjem potravy a jejich lipidované analogy v možném využití pro léčbu obezity a kachexie
Buková, Anna-Marie ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Janovská, Petra (oponent)
Navzdory kvalitním životním podmínkám se v posledních letech zvyšuje počet osob nacházejících se ve stavu, kdy je celkový příjem potravy nebo jednotlivých nutrientů nedostatečný, nadbytečný či nevyvážený. Při nadbytečném příjmu potravy dochází ke zmnožování tukové tkáně a rozvíjí se nadváha až obezita, což je spojeno se zvýšeným rizikem onemocnění diabetem 2. typu, kardiovaskulárními chorobami či některými typy rakoviny. Nedostatečný příjem potravy se může projevit například na funkci imunitního systému, což s sebou přináší zvýšené riziko infekce či špatné hojení ran. Kromě primární podvýživy se můžeme setkat i s podvýživou jako sekundárním projevem jiného onemocnění. Stav ztráty hmotnosti a podvýživy vzniklý v důsledku jiného onemocnění označujeme jako tzv. kachexii. Ta je vážnou komplikací terapie primárního onemocnění. V současné době se kromě zavedených přístupů k léčbě uvedených chorob některé studie zabývají možnostmi léčby s využitím sloučenin majících vliv na regulaci příjmu potravy. Jednou ze skupin těchto látek jsou peptidy, schopné příjem potravy snižovat (anorexigenní peptidy) či zvyšovat (orexigenní peptidy). K těmto přirozeně se v organismu vyskytujícím látkám jsou rovněž hledána analoga s vlastnostmi příznivějšími pro použití v praxi. Jednou z možností jsou i analoga lipidovaná, mezi...
|
|
|
Vliv stabilních agonistů a antagonistů ghrelinového receptoru na regulaci příjmu potravy
Holubová, Martina
Dizertační práce se zabývá vlivem agonistů a antagonistů ghrelinového receptoru (GHS-R1a) na regulaci příjmu potravy. Ghrelin je doposud jediný známý periferní orexigenní hormon a jediný acylovaný hormon. Agonisté GHS-R1a by mohli být využiti k léčbě kachexie, antagonisté GHS-R1a by mohli sloužit k léčbě obezity. V první části dizertační práce byli charakterizováni nově navržení peptidoví agonisté GHS-R1a. Agonisté byli stabilizováni náhradou Ser3 s esterově vázaným oktanoylem za kyselinu diaminopropionovou, k níž je mastná kyselina vázána stabilní amidovou vazbou, a dále začleněním dalších nekódových aminokyselin. Analogy ghrelinu byly modifikovány záměnou oktanoylu za jiné mastné kyseliny, začleněním druhé mastné kyseliny či zkrácením peptidového řetězce. Většina agonistů GHS-R1a se s vysokou afinitou (Ki = 10-9 -10-10 nM) vázala k receptoru GHS-R1a, aktivovala signalizační dráhy ghrelinu a po podkožním (SC) podání myším signifikantně a dlouhodobě zvyšovala příjem potravy. Ve druhé části dizertační práce byly testovány akutní a dlouhodobé účinky pseudopeptidového agonisty GHS-R1a JMV1843. Jednorázové SC podání JMV1843 sytým myším C57BL/6 vedlo k dávkově závislému zvýšení příjmu potravy (ED50 = 1.94 mg/kg). Při inkubaci v krevním séru in vitro byl JMV1843 stabilní po dobu 24 hod. 10-denní SC...
|
|
|
Vliv stabilních agonistů a antagonistů ghrelinového receptoru na regulaci příjmu potravy
Holubová, Martina ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Sobotka, Luboš (oponent)
Dizertační práce se zabývá vlivem agonistů a antagonistů ghrelinového receptoru (GHS-R1a) na regulaci příjmu potravy. Ghrelin je doposud jediný známý periferní orexigenní hormon a jediný acylovaný hormon. Agonisté GHS-R1a by mohli být využiti k léčbě kachexie, antagonisté GHS-R1a by mohli sloužit k léčbě obezity. V první části dizertační práce byli charakterizováni nově navržení peptidoví agonisté GHS-R1a. Agonisté byli stabilizováni náhradou Ser3 s esterově vázaným oktanoylem za kyselinu diaminopropionovou, k níž je mastná kyselina vázána stabilní amidovou vazbou, a dále začleněním dalších nekódových aminokyselin. Analogy ghrelinu byly modifikovány záměnou oktanoylu za jiné mastné kyseliny, začleněním druhé mastné kyseliny či zkrácením peptidového řetězce. Většina agonistů GHS-R1a se s vysokou afinitou (Ki = 10-9 -10-10 nM) vázala k receptoru GHS-R1a, aktivovala signalizační dráhy ghrelinu a po podkožním (SC) podání myším signifikantně a dlouhodobě zvyšovala příjem potravy. Ve druhé části dizertační práce byly testovány akutní a dlouhodobé účinky pseudopeptidového agonisty GHS-R1a JMV1843. Jednorázové SC podání JMV1843 sytým myším C57BL/6 vedlo k dávkově závislému zvýšení příjmu potravy (ED50 = 1.94 mg/kg). Při inkubaci v krevním séru in vitro byl JMV1843 stabilní po dobu 24 hod. 10-denní SC...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.