|
|
Festuca amethystina jako reliktní druh jihomoravských pařezin - základní aspekty biologie druhu a variability morfologických znaků
Fedorová, Barbora
Cílem této diplomové práce bylo získat prvotní data o druhu Festuca amethystina (kostřava ametystová), která se týkají biologie druhu a variability znaků. V první části práce je uveden literární přehled, na který navazuje praktická část. Terénní práce spočívaly ve vyhledání a zaměření jednotlivých mikrolokalit studovaného druhu v komplexu lesa Hodonínské Doubravy, v jihovýchodní části Moravy. Dále byla získána data o velikosti mikropopulací, demografické a morfometrické charakteristiky tohoto druhu, tzn., že byl zjištěn počet trsů, průměr trsů, délka listů, počet a výška stébel, velikost laty, počet klásků a počet dozrálých diaspor. Výstupem této práce jsou tabelární a grafické přehledy naměřených dat, mapové podklady a fotografie.
|
|
|
Vliv požárů na psamofilní vegetaci jihovýchodní Moravy
ŠÍMOVÁ, Štěpánka
Tato práce zkoumá vliv jednorázového vypalování na psamofilní vegetaci vátých písků. Na dvou experimentech - hodnocení rozsáhléno neúmyslného požáru a řízeného vypalování v různou roční dobu je zkoumáno, jak oheň ovlivňuje druhovou bohatost a další charakteristiky psamofilního společenstva vyšších rostlin na jihovýchodní Moravě.
|
|
|
Využití dřeva v historii na příkladu vybraného souboru výrobků Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici
Strnad, Matěj
Tato práce se zabývá využitím dřeva v historii vybraných dřevěných výrobků. Cílem této práce bylo zjistit, jaký druh dřeviny se v minulosti nejčastěji používal na daný typ výrobku. Vybrané předměty se nacházejí v areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici. Anatomická identifikace druhu dřeva byla prováděna přímo při odběru vzorků na základě makroskopických znaků dřeva. V případě, že nebylo možné jednoznačně určit druh dřeva, z výrobků byly odebrány vzorky, které byly poté určovány v laboratoři na základě mikroskopických znaků dřeva. Celkově bylo zpracováno 318 vzorků z 6 druhů předmětů. Jednalo se o žebřinové vozy a vozíky, sáně a vůz s ližinami, loukoťová kola a součástí jednoho z vozů byl sud. Bylo identifikováno 17 druhů dřevin. Nejčastěji se vyskytovalo dřevo jasanu (Fraxinus sp.) a to konkrétně pro výrobu vozů. Dále se vyskytovaly dřeviny jako např. buk (Fagus sp.), dub (Quercus sp.), jilm (Ulmus sp.), smrk (Picea sp.) nebo jedle (Abies sp.). V jednom případě se vyskytla i dřevina brslenu (Euonymus sp.) náležící do čeledi jesencovitých. Toto dřevo bylo použito pro výrobu oje u vozu. Samostatně byla zkoumána loukoťová kola a jejich součásti a pro jejich výrobu se nejvíce užíval dub. Všeobecně byly vybírány pro výrobu vybraných výrobků dřeviny se střední hustotou (601 až 650 kg/m
|
|
|
Využití dřeva v historii na příkladu vybraného souboru výrobků Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici
Řezáč, Pavel
V této bakalářské práci je řešeno využití dřeva v historii na příkladu vybraného souboru výrobků z Muzea jihovýchodní Moravy ve Strážnici. Cílem práce bylo určit druh dřeviny, z kterých se vyráběly historické předměty, zjistit četnost zastoupení jednotlivých dřevin a porovnat s literaturou. Vzorky byly rozděleny do čtyř skupin, první skupina obsahuje nábytkářské výrobky, druhá pak hospodářské výrobky, v třetí skupině jsou zařazeny nádoby a v poslední, přepravní pomůcky. Z vybraných předmětů byly odebrány vzorky ve formě třísek, na neviditelných místech nebo z vnitřních stran. Část vzorků bylo určeno přímo na místě, pomocí makroskopických znaků, zbylé vzorky byly následně zpracovány a určovány v laboratoři pomocí světelného mikroskopu. Celkově bylo zpracováno 391 vzorků ze 129 výrobků. Celkem bylo identifikováno 17 druhů dřevin, přičemž nejčastější dřeviny používané pro vybrané výrobky byly jedle, smrk a dub. Mimo jiné byly také identifikovány ovocné dřeviny (ořech, švestka a jabloň), které byly použity pouze u čtyř částí výrobků. Při porovnání výsledků se současnými i historickými literárními prameny bylo zjištěno, že se velká část výrobků shoduje, jak s literaturou, tak i se širokou škálou použití dřevin, které byli identifikovány.
|
|
|
Využití dřeva v historii u konstrukčních prvků staveb na příkladu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici
Králíček, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá historickým využitím dřeva u konstrukčních prvků vybraných staveb nacházejících se v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici. Vybranými stavbami byla skupina seníků, roubená stodola s chlévem, patrová komora a dvě stavby sušíren. Hlavním cílem byla anatomická identifikace druhu dřeva použitého pro jednotlivé konstrukční prvky a určení jaký druh dřeviny se nejčastěji používal pro daný typ prvku. Práce byla rozšířena o dendrochronologické datování vybraných objektů. Pro studii byly vybrány všechny původní stavby ze skanzenu, z nichž bylo celkem odebráno 176 vzorků pro anatomickou analýzu a 48 vzorků pro dendrochronologické datování. Celkem bylo identifikováno 11 druhů dřev, z nichž se nejčastěji vyskytoval smrk (56 vzorků), buk (37 vzorků) a dub (36 vzorků). Získané výsledky poukazují na smrk jako nejčastěji používanou dřevinu, převážně pak na konstrukci krovů. Dřevina buku tvořila především obvodové stěny seníků a dub byl nejčastěji používán jako základový trám. Anatomická identifikace byla také provedena u vybraných historických dveří, kde byly nejčastěji používanou dřevinou jedle a smrk. Z výsledků dendrochronologického datování vyplývá, že skupina seníků byla postavena v průběhu 2. poloviny 19. století. Výsledky datování pomohly objasnit doposud neznámé stáří souboru seníků.
|
|
|
Historické využití dřeva na příkladu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici
Jurčík, Josef
Tato práce se zabývá historickým využitím dřeva vybraných dřevěných výrobků a dendrochronologickým datováním vybrané hospodářské stavby. Cílem práce bylo zmapovat, jaký druh dřeviny se nejčastěji používal na daný typ výrobku a výsledky porovnat s literaturou. Vybrané předměty a datovaný objekt se nacházejí v areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici. Pro přehlednost byly výrobky rozděleny do dvou skupin (nábytek a hospodářské výrobky). Datovaným objektem byla podélně průjezdná stodola původem z Hrušek. Anatomická identifikace byla provedena u některých předmětů makroskopicky přímo ve skanzenu. Z dalších předmětů byly odebrány vzorky, které byly poté v laboratoři určovány mikroskopicky. Datování odebraných vzorků z nosných prvků stodoly bylo provedeno podle standardní dendrochronologické metodiky. Celkem bylo zpracováno 1080 vzorků z 302 vybraných předmětů. Bylo identifikováno 23 druhů dřevin (4 jehličnany, 4 listnáče s kruhovitě pórovitou stavbou, 15 listnáčů s roztroušeně pórovitou stavbou). Jehličnaté dřeviny byly převážně použity na výrobu komod a truhel. Pro výrobu dlabaných výrobků převažovalo použití spíše měkkých dřevin, zejména topolu. Ostatní hospodářské výrobky byly vyráběny především z dřevin s vyšší hustotou (buk, jasan, dub a jilm). Zajímavostí bylo využití ovocných stromů (třešeň, jabloň, švestka) nebo méně často používaných dřevin (dřín, líska). Zkoumaná stodola byla datována do období po roce 1856. Používání tak velkého množství dřevin poukázalo na to, že domácí výrobci je používali nejen podle jejich dostupnosti v dané oblasti, ale i s ohledem na jejich fyzikální a mechanické vlastnosti a jimi získané zkušenosti.
|
|
|
Festuca amethystina jako reliktní druh jihomoravských pařezin - základní aspekty biologie druhu a variability morfologických znaků
Fedorová, Barbora
Cílem této diplomové práce bylo získat prvotní data o druhu Festuca amethystina (kostřava ametystová), která se týkají biologie druhu a variability znaků. V první části práce je uveden literární přehled, na který navazuje praktická část. Terénní práce spočívaly ve vyhledání a zaměření jednotlivých mikrolokalit studovaného druhu v komplexu lesa Hodonínské Doubravy, v jihovýchodní části Moravy. Dále byla získána data o velikosti mikropopulací, demografické a morfometrické charakteristiky tohoto druhu, tzn., že byl zjištěn počet trsů, průměr trsů, délka listů, počet a výška stébel, velikost laty, počet klásků a počet dozrálých diaspor. Výstupem této práce jsou tabelární a grafické přehledy naměřených dat, mapové podklady a fotografie.
|
host ::
RSS.