|
|
Integrace jazzových prvků ve vlastní kompoziční práci - jako doplňková písemná práce
Horká, Kateřina ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; Tóth, Miroslav (oponent)
Abstrakt
V této práci se zabývám tématem integrace jazzových prvků do vážné hudby ve vlastní tvorbě. Spojení jazzu s vážnou hudbou je předmětem diskuzí hudební veřejnosti celého 20. století. Od počátku vzniku jazzu došlo u některých skladeb k syntéze a následnému prolínání tohoto žánru s vážnou hudbou. Tyto tendence vycházejí z historie, v určitém okruhu skladatelů přetrvávají až dodnes.
První vlnou byli skladatelé na přelomu století až do první poloviny 20. století. Počínaje francouzskými impresionisty - Maurice Ravel, dále po Pařížskou šestku - Darius Milhaud, Francois Poulenc i Artur Honneger. Nesmí zde chybět ani Igor Stravinskij. U nás toto stylové období zastupovali Bohuslav Martinů, Erwin Schulhof a zejména Jaroslav Ježek.
Druhá vlna těchto tendencí začala v 60. letech, kde dostala i svůj název "třetí proud". U nás ho zastupovali zejména Alexej Fried, Pavel Blatný, Milan Svoboda a další. Téma syntézy jazzu a vážné hudby je aktuální dodnes, mnoho skladatelů ji považuje za své kompoziční východisko.
Samozřejmě během 20. století došlo k velkému narůstání počtu stylů v populární hudbě a dochází i k jejich syntéze s vážnou hudbou. Je to velmi široké téma a tak chci práci omezit pokud možno jen na svoji tvorbu ovlivněnou jazzem.
|
|
|
Tradice a novátorství v jazzové hudbě
Bártová, Kristýna ; KŘIŠŤAN, Vít (vedoucí práce) ; HONZÁK, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem jazzové hudby z hlediska tradičních a nových či novátorských přístupů. Dále se zabývá těmito přístupy z pohledu profesionálního jazzového hudebníka, který působí na české jazzové scéně. Mapuje vliv tradice, inovací a zcela nových přístupů v hudebním jazzovém světě. Vyhodnocuje anketu, která se zabývá těmito přístupy, v níž odpovídali čeští jazzoví hudebníci napříč generacemi.
|
|
|
Zvukově-estetické koncepce v oblasti akustického komorního jazzu
Košulič, Jan ; DVOŘÁK, Aleš (vedoucí práce) ; PINKAS, Martin (oponent)
Předkládaná práce je zaměřena na zvukově-estetické koncepce nahrávek v oblasti komorního akustického jazzu. Definuje různá kritéria, pomocí kterých lze na problematiku estetické koncepce jazzové nahrávky nahlížet. Několik výrazných, ustálených a úspěchem na hudebním trhu prověřených vybraných estetických koncepcí práce stručně rozebírá. Významovým jádrem práce je pak část věnující se praktické realizaci různých estetických koncepcí při nahrávání jazzové hudby. Kvalitativní výzkum, jehož výsledky tato část práce prezentuje, proběhl formou pozorování doplněného diskusí v ohniskové skupině složené z jazzových hudebníků. Přináší informace o názorech hudebníků na jednotlivé části procesu vzniku jazzových nahrávek a praktických zkušenostech a poznatcích ze série jazzových natáčení. Pozastavuje se také nad problematikou komunikace mezi hudebníky a zvukovými mistry. Významným dílčím cílem, který práce splnila, je otevření diskuse nad zvukově-estetickou problematikou mezi jazzovými hudebníky a zvukovými mistry.
|
|
|
Dua v jazzové hudbě. Historie, vývoj.
Uhrík, Rastislav ; SLAVÍK, Jiří (vedoucí práce) ; Nejtek, Michal (oponent)
V tejto práci sa snažím o priblíženie špecifickej formy jazzovej intrepretácie akou
rozhodne je hranie v duu. Z pohľadu mňa samotného ako kontrabasistu taktiež o
poukázanie na konkrétne aspekty a rozdielne prístupy k prevedeniu dua.
Ako základ práce som si vybral tvorbu Charlieho Hadena. Za prvé preto, že bol sám
hráčom na kontrabas, a za druhé preto, že bol buďto samotným iniciátorom hrania
v duu, alebo aj vyhľadávaným spoluhráčom pre iných muzikantov, ktorí sa chceli
prezentovať nahrávkami len v duovom prevedení. Chcel by som taktiež porovnať
jednotlivé rozdiely medzi výslednou hudbou, ktoré môžu mať ako historický, tak aj
estetický charakter.
|
|
|
Jazzová kvarteta bez harmonického nástroje
Kalfus, Petr ; SLAVÍK, Jiří (vedoucí práce) ; SOUKUP, Luboš (oponent)
Cílem této magisterské práce je popsat a zmapovat vývoj fenoménu jazzového kvartetu bez harmonického nástroje ve složení dva dechové nástroje, kontrabas a bicí od jejího vzniku (druhá polovina 20. století) až do současné podoby.
Dalším cílem je poukázat na historické proměny stylistiky hry a také na změny rolí jednotlivých nástrojů jak z hlediska kompozičního, tak z hlediska improvizace a interakce v kapele. V praktické části této práce budou tyto proměny demonstrovány na konkrétních příkladech transkripcí. V neposlední řadě je mým cílem popsat, jak se tento formát odráží v mém vlastním aktivním působení na jazzové scéně, a to ve vlastních technikách kompozice a interpretace.
|
|
|
Historie a význam formátu tria saxofon, kontrabas, bicí v rámci jazzové hudby
Kyncl, Jan ; KOP, František (vedoucí práce) ; DORŮŽKA, David (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat historii a význam jednoho ze vzácnějších, avšak v poslední době stále oblíbenějších obsazení, která se v jazzové hudbě vyskytují, tedy tria ve složení saxofon, kontrabas a bicí. Bude v ní proveden stručný výklad vývoje tohoto formátu, jakož i vyjmenování jeho nejvýznamnějších zástupců doprovázené popisem jejich tvorby na půdorysu zkoumaného formátu. Práce se zároveň pokusí postihnout význam, jaký tento specifický formát měl v kontextu vývoje jazzové hudby. V praktické části práce bude také uvedeno několik transkripcí vybraných děl se stručným komentářem.
|
host ::
RSS.