|
|
Vidle pro manipulaci s kulatinou
Seďa, Marek ; Juřík, Josef (oponent) ; Škopán, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konstrukčním návrhem vidlí pro manipulaci s dřevěnou kulatinou jako přídavné zařízení pro traktor Zetor Forterra o zadané nosnosti 1200 kg. Práce je zaměřena především na konstrukční návrh rámu a čelistí vidlí, hlavní potřebné výpočty a v neposlední řadě pevnostní kontrolu navržené konstrukce. V práci je taktéž podrobně řešen i přímočarý hydromotor sloužící k rotačnímu pohybu čelistí vidlí včetně výpočtu. Dále jsou zde návrhové výpočty a pevnostní výpočty čepů. Je taktéž zkontrolována stabilita stroje. Pevnostní analýza je provedena pro různé zatěžovací stavy rámu i čelistí metodou konečných prvků. Jako další část práce je zhotovení veškeré výkresové dokumentace.
|
|
|
Morfogeneze orálního skeletu mihule ve vztahu k evoluci čelistí
Romášek, Marek ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Jandzík, Dávid (oponent)
5 Buněčná chrupavka, jeden z derivátů neurální lišty, patří mezi zásadní znaky definující obratlovce. Rozvoj a specifikace této tkáně umožnily vznik čelistí v linii čelistnatých obratlovců, což této skupině přineslo nebývalý evoluční úspěch. Mihule, jakožto zástupci bazální bezčelistnaté větve obratlovců, představují díky své jedinečné pozici na fylogenetickém stromě ideální model pro studium evoluce obratlovčích apomorfií. Larvy mihule, minohy, mají v přední části hlavy zvláštní orální skelet složený z tzv. mukochrupavky, což je tkáň nesoucí určitou podobnost s klasickou chrupavkou. Ačkoli bylo otázce evolučního a morfologického významu mukochrupavky věnována řada studií, její embryonální původ a potencionální homologie s elementy čelistí u čelistnatců nejsou jasné. V této práci jsem se věnoval popsání morfogeneze oro-faryngeální oblasti mihule mořské Petromyzon marinus. Visualizace ze skenovacího elektronového mikroskopu posloužily k porozumění tvarování a topografických vztahů embryonálních kavit, detailní histologická analýza společně s analýzou expresních profilů několika molekulárních markerů umožnila vysledování původu, histogeneze a morfogeneze mukochrupavčitých elementů. Dále byla zkoumána genová regulace mukochrupavky jako tkáně za účelem identifikace jejích specifických či sdílených...
|
|
|
Čelistní aparáty hlavonožců české křídové pánve - taxonomie a stratigrafické implikace
Kozlová, Zuzana ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá systematickým výzkumem čelistních aparátů hlavonožců z období pozdní křídy. Bylo studováno 147 kusů nově nalezených nautiloidních rhyncholitů z české křídové pánve a jeden nový amonitový rhyncholit z Řepova. Nová kolekce spodních čelisti amonitů byla zastoupena 32 vzorky aptychů. Nautiloidní rhyncholity z lokalit Turkaňk, Úpohlavy a Drážďany byly přiřazeny k rodu Nautilorhynchus simplex. Nálezy z Vinar u Vysokého Mýta conchorhynchů jsou řazeny k druhu Conchorhynchus cretaceus, který je dáván do souvislosti s druhem Eutrephoceras sublaevigatum. Amonitový rhyncholit má nejisté systematické postavení a není zatím asociován s žádným konkrétním taxonem amonita. Nálezy aptychů z lokality Úpohlavy i Pecínov zahrnovaly především druhy heteromorfních amonitů - většinou se jednalo o baculitidy (rody Baculites, Sciponoceras). Celková diverzita druhů z obou lokalit je 20 amonitových druhů. Některé typy čelistí byly v České křídové pánvi nalezeny zcela poprvé (2 druhy aptychů). Na dobře zachovalém vzorku z lokality Úpohlavy byla metodou Ramanovské analýzy prokázána původní organická hmota, která může obsahovat zbytky původních pigmentů. Ze studovaného materiálu nelze prokázat, zda aptychy plnily i stále diskutovanou funkci operkula. Unikátní nález amonita Prionocyclus germari z Úpohlav...
|
|
| |
|
|
Morfogeneze orálního skeletu mihule ve vztahu k evoluci čelistí
Romášek, Marek ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Jandzík, Dávid (oponent)
5 Buněčná chrupavka, jeden z derivátů neurální lišty, patří mezi zásadní znaky definující obratlovce. Rozvoj a specifikace této tkáně umožnily vznik čelistí v linii čelistnatých obratlovců, což této skupině přineslo nebývalý evoluční úspěch. Mihule, jakožto zástupci bazální bezčelistnaté větve obratlovců, představují díky své jedinečné pozici na fylogenetickém stromě ideální model pro studium evoluce obratlovčích apomorfií. Larvy mihule, minohy, mají v přední části hlavy zvláštní orální skelet složený z tzv. mukochrupavky, což je tkáň nesoucí určitou podobnost s klasickou chrupavkou. Ačkoli bylo otázce evolučního a morfologického významu mukochrupavky věnována řada studií, její embryonální původ a potencionální homologie s elementy čelistí u čelistnatců nejsou jasné. V této práci jsem se věnoval popsání morfogeneze oro-faryngeální oblasti mihule mořské Petromyzon marinus. Visualizace ze skenovacího elektronového mikroskopu posloužily k porozumění tvarování a topografických vztahů embryonálních kavit, detailní histologická analýza společně s analýzou expresních profilů několika molekulárních markerů umožnila vysledování původu, histogeneze a morfogeneze mukochrupavčitých elementů. Dále byla zkoumána genová regulace mukochrupavky jako tkáně za účelem identifikace jejích specifických či sdílených...
|
|
|
Vidle pro manipulaci s kulatinou
Seďa, Marek ; Juřík, Josef (oponent) ; Škopán, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konstrukčním návrhem vidlí pro manipulaci s dřevěnou kulatinou jako přídavné zařízení pro traktor Zetor Forterra o zadané nosnosti 1200 kg. Práce je zaměřena především na konstrukční návrh rámu a čelistí vidlí, hlavní potřebné výpočty a v neposlední řadě pevnostní kontrolu navržené konstrukce. V práci je taktéž podrobně řešen i přímočarý hydromotor sloužící k rotačnímu pohybu čelistí vidlí včetně výpočtu. Dále jsou zde návrhové výpočty a pevnostní výpočty čepů. Je taktéž zkontrolována stabilita stroje. Pevnostní analýza je provedena pro různé zatěžovací stavy rámu i čelistí metodou konečných prvků. Jako další část práce je zhotovení veškeré výkresové dokumentace.
|
|
|
Společenstvo potočnic na nepůvodních druzích raků ČR
LOŽEK, Filip
V diplomové práci byly z dostupných zdrojů shrnuty dosavadní poznatky o třídě potočnice (Branchiobdellae) zahrnující jejich anatomii, ekologii, geografické rozšíření s ohledem na problematiku výskytu nepůvodních druhů v Evropě. Při odchytu dvou nepůvodních druhů raků z rybníku nedaleko Čáslavic u Moravských Budějovic (rak signální, Pacifastacus leniusculus) a Černínského potoka (rak pruhovaný, Orconectes limosus) byly získány vzorky potočnic, z nichž byly identifikovány dva ze sedmi evropských druhů potočnic, jimiž jsou B. parasita se 100% zastoupením u raka pruhovaného a 58,7% zastoupením u raka signálního spolu s 41,3% zastoupením druhu B. pentodonta. Na základě dat shromážděných z odlovených jedinců raků a vzorků potočnic byl prokázán vliv hmotnosti jedinců raka pruhovaného na počet a biomasu potočnic na jejich těle (p<0,001), byla zaznamenána vyšší početnost i biomasa potočnic u hmotnějších jedinců raků ovšem vliv pohlaví nebyl statisticky průkazný. U jedinců raka signálního byl také zjištěn signifikantní rozdíl v počtu a biomase potočnic v závislosti na hmotnosti raka (p<0,001) a zároveň i vliv pohlaví raka (p<0,001), tedy samci raků měli na svém povrchu větší počet a vyšší biomasu potočnic. Přítomnost vajíček u některých samic raka signálního neměla významný vliv na množství a biomasu potočnic (p=0,052), zatímco v kombinaci s hmotností byl vliv přítomnosti či nepřítomnosti vajíček prokazatelný (p=0,011), větší počet a vyšší biomasu potočnic měly hmotnější samice.
|
host ::
RSS.