|
| |
|
|
Cestička k domovu
Hauser, Filip ; Lang, Dominik (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Ústředním motivem projektu Cestička k domovu (inspirací pro název projektu byla stejnojmenná báseň Karla Václava Raise) je práce s pamětí krajiny. Projekt se týká 700 metrů dlouhého úseku z části zaniklé cesty u Stráže nad Nežárkou, které se ve své práci snažím navrátit její původní účel, zjistit její historické opodstatnění a navrátit její celistvost. Cesta vedla z obce Dvorce a končila u dnes zrušeného Gablerova mlýna (dům č. p. 98) ve Stráži nad Nežárkou. Součástí práce bylo také pozorování proměn kulturní krajiny v okolí obce. Práce samotná se skládá ze tří etap. CESTA, JABLONĚ, OBJEKT.
|
|
|
Ohrožení jabloně lesní hybridizací s jabloní domácí
Portl, Jiří ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce má za úkol shrnout všechny známé informace o hybridizaci (antropohybridizaci) jabloně lesní s jabloní domácí. Práce se dále zabývá převážné genetickými a morfometrickými metodami, které zatím byly při studiu hybridizace použity. Jabloň lesní (Malus sylvestris) je jediný původní druh rodu Malus v Evropě. Nicméně v posledních několika desítkách let jsou její populace ohroženy jabloní domácí (Malus ×domestica), jež pochází původně ze střední Asie. Často se ovšem dostává také do volné přírody, a tím i do užšího kontaktu s jabloní domácí, což umožňuje snazší hybridizaci těchto dvou dřevin. Tento proces vede k ubývání geneticky čistých jedinců jabloně lesní a pomalému šíření hybridních rostlin. Tento trend, který byl nazván antropohybridizací, lze pozorovat také například u rodu Prunus, kde dochází k hybridizaci mezi třešní křovitou Prunus fruticosa s třešní višní Prunus cerasus. Poslední studie však poukazují na další genetické aspekty jabloně domácí, a sice její vznik trojitou hybridizací. V posledních několika letech bylo prozkoumáno a analyzováno několik lokalit jabloně lesní v Evropě, aby se zjistilo jaký je stupeň antropohybridizace s jabloní domácí. Na těchto lokalitách byli pozorováni hybridi společně s geneticky potvrzenou jabloní lesní. Klíčová slova: jabloň lesní, jabloň...
|
|
|
Staré a moderní odrůdy ovoce v drobném pěstitelství v mikroregionu Bojkovsko
Miškářová, Zuzana
Tato bakalářská práce má za cíl identifikovat rozsah a význam drobného pěstitelství ovoce v mikroregionu Bojkovsko, který zahrnuje obce Bojkovice a místní část Bojkovic Bzová, Přečkovice, Krhov, Pitín, Rokytnice, Šanov, Komňa, Lopeník, Rudice, Žítková, Nezdenice, Záhorovice, Šumice a Vápenice. V teoretické části se práce soustředí na shromáždění informací o historii vývoji ovocnářství jak ve zmíněném regionu, tak i v České republice. Dále se soustřeďuje na popis jednotlivých starých a moderních odrůd hrušní, jabloní, slivoní a třešní, které se na Bojkovsku nejvíce pěstují. V Empirické části byla provedena analýza druhového složení a vyhodnocení, které odrůdy jsou pro danou lokalitu nejvhodnější z ekonomického a environmentálního pohledu. Z výsledků vyplývá, že aktuální trend současných pěstitelů je vracet se ke starým odrůdám s výjimkou slivoní.
|
|
|
Studium výskytu dříve pěstovaných a krajových odrůd ovocných dřevin na Kroměřížsku
Posolda, Martin
V letech 2009 až 2013 proběhla evidence výskytu starých a krajových odrůd jabloní a hrušní ve vybraných obcích jihozápadního Kroměřížska. Oblast charakterizuje výskyt velkého množství kvalitních dříve pěstovaných odrůd, přesto zde extenzivní ovocné sady a aleje ve velké míře dožívají. Celkem bylo evidováno 840 stromů, z toho 700 jabloní ve 104 odrůdách a 140 hrušní ve 38 odrůdách. Pro tento region jako lokální byla nalezena odrůda jabloně ´Kysňačka´ a několik místních odrůd hrušní. Při průzkumu byla k posuzovaným stromům vytvořena databáze údajů o poloze dřeviny, popis stromů pomocí dendrometrických veličin, determinace odrůd, znaky a vlastnosti plodů. Stromy byly zaznamenány do mapových podkladů pro možnost odběru množitelského materiálu. Vybrané nejkvalitnější ekotypy byly určeny k záchraně genofondu. Byly porovnávány také vlastnosti moštů z odrůd jabloní typických pro zkoumanou oblast. Vysoké hodnoty antioxidačních vlastností charakterizují mošt odrůdy ´Strýmka´ a ´Panenské české´. Genetická výjimečnost ovoce místních odrůd a ekotypů umožnila, že se staly velmi dobrým zdrojem živin. Z hlediska uplatnění ovocných stromů jako významného krajinotvorného prvku je doporučeno jejich využití při obnově krajinné zeleně ve formě alejí, remízků, solitér a doprovodné zeleně venkovských obydlí. Mapované území má vysoký potenciál pro obnovu extenzivních ovocných výsadeb. V průběhu studia byly navrženy a realizovány dva genofondové sady.
|
|
|
Detekce fytoplazmy Candidatus Phytoplasma mali metodou dřevinných indikátorů
Blahová, Kamila
Diplomová práce se zabývala optimalizací postupu detekce fytoplazmy Candidatus Phytoplasma mali pomocí dřevinného indikátoru Golden Delicious ve skleníkových podmínkách jako alternativy testování přítomnosti fytoplazmy biologickým indexingem v podmínkách polních. Ke kontrole přítomnosti fytoplazmy v pokusných rostlinách byla během práce využita molekulární metoda real-time PCR. Pokus byl založen na demonstrační ploše Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin v areálu Mendelovy univerzity v Brně. Byly porovnány 3 metody přenosu fytoplazmy: metoda podvojného roubování testované odrůdy a indikátoru na semenáč v období vegetačního klidu, metoda letního očkování testované odrůdy na indikátor roubovaný v období vegetačního klidu na semenáč a metoda dvojitého letního očkování indikátoru a testované odrůdy na semenáč. Na dřevinném indikátoru Golden Delicious byly testovány odrůdy Panenské české, Kanadská reneta, Gascoigneho, Ribstonské a Boskoopské od každé odrůdy 10 rostlin. Experiment trval 10 měsíců. Vizuální kontrolou přítomnosti symptomů bylo hodnoceno celkem 150 testovaných rostlin. Během hodnocení testů nebyly ani na jedné testované rostlině monitorovány specifické symptomy fytoplazmové proliferace jabloně. Přítomnost Candidatus Phytoplasma mali byla ověřena metodou real-time PCR na 60 testovaných (indikátorových) rostlinách. Infekce patogenem byla potvrzena ve 12 indikátorových rostlinách. Zjištěné kvantity fytoplazmy v pletivech však dosahovaly velmi nízké hodnoty. Nejvyšší počet infikovaných rostlin vykazovaly testy odrůdy Gascoigneho, založené metodou dvojitého letního očkování indikátoru a testované odrůdy na semenáč. Tato metoda zajistila nejúspěšnější inokulaci indikátoru fytoplazmou. Na základě výsledků získaných během prováděné studie lze tvrdit, že biologické testování přítomnosti fytoplazmy pomocí krátkodobých skleníkových testů není spolehlivé. Zároveň je doporučeno testování pomocí indikátoru Golden Delicious realizovat po dobu minimálně dvou vegetačních období, jak je tomu u polních testů. Vzhledem k tomu, že během časově omezeného období realizace experimentu v této diplomové práci bylo zjištěno, že nedošlo k dostatečnému namnožení fytoplazmy v rostlinách, budou vypovídající výsledky porovnání metod inokulace indikátorových rostlin k dispozici na konci podzimu 2017.
|
|
|
Ohrožení jabloně lesní hybridizací s jabloní domácí
Portl, Jiří ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce má za úkol shrnout všechny známé informace o hybridizaci (antropohybridizaci) jabloně lesní s jabloní domácí. Práce se dále zabývá převážné genetickými a morfometrickými metodami, které zatím byly při studiu hybridizace použity. Jabloň lesní (Malus sylvestris) je jediný původní druh rodu Malus v Evropě. Nicméně v posledních několika desítkách let jsou její populace ohroženy jabloní domácí (Malus ×domestica), jež pochází původně ze střední Asie. Často se ovšem dostává také do volné přírody, a tím i do užšího kontaktu s jabloní domácí, což umožňuje snazší hybridizaci těchto dvou dřevin. Tento proces vede k ubývání geneticky čistých jedinců jabloně lesní a pomalému šíření hybridních rostlin. Tento trend, který byl nazván antropohybridizací, lze pozorovat také například u rodu Prunus, kde dochází k hybridizaci mezi třešní křovitou Prunus fruticosa s třešní višní Prunus cerasus. Poslední studie však poukazují na další genetické aspekty jabloně domácí, a sice její vznik trojitou hybridizací. V posledních několika letech bylo prozkoumáno a analyzováno několik lokalit jabloně lesní v Evropě, aby se zjistilo jaký je stupeň antropohybridizace s jabloní domácí. Na těchto lokalitách byli pozorováni hybridi společně s geneticky potvrzenou jabloní lesní. Klíčová slova: jabloň lesní, jabloň...
|
|
|
Možnosti energetického využití dřeva z prořezu jabloní a některých dalších ovocných dřevin
Usťak, Sergej ; Šinko, Jan ; Honzík, Roman
Cílem metodiky je poskytnout zemědělcům, zemědělským poradcům, výrobcům tvarovaných tuhých biopaliv, provozovatelům kotelen na biopaliva, pracovníkům ve výzkumu a zemědělském školství a všem ostatním zájemcům o pěstování a zpracování zemědělské biomasy jako obnovitelného zdroje surovin a energie základní informace o možnostech energetického využití dřeva z prořezu jabloní a některých dalších ovocných dřevin. Její uplatnění v praxi může zajistit ekologicky přijatelné a ekonomicky efektivní využití takového odpadního dřeva. V úvodu metodika poskytuje základní přehled literárních informací ohledně dotčené problematiky. Dále metodika popisuje vlastní výsledky získané v průběhu řešení výzkumného projektu využitelné v praxi a poskytuje jejich chemické, energetické a ekonomické hodnocení. Na závěr uvádí souhrnné hodnocení dosažených výsledků a obecná doporučení pro praxi.
Plný text:  PDF
|
|
|
Šlechtitelský potenciál historických odrůd jádrovin
Reichlová, Petra
Moderní odrůdy jádrovin ztratily v průběhu šlechtění některé důležité vlastnosti, jako je například rezistence vůči patogenům či tolerance k horším klimatickým podmínkám. Proto se pozornost šlechtitelů obrací ke starým a lokálním odrůdám, které ztratily svůj tržní význam, ale mohou nabídnout širokou škálu vlastností využitelných při šlechtění nových odrůd. Šlechtitelské cíle u jabloní se zaměřují na vyhledání a získání donorů genů rezistence k Venturia inaequalis (původce strupovitosti jabloně), Podosphaera leucotricha (původce padlí jabloně), Erwinia amylovora (původce spály jabloňovitých) a Candidatus Phytoplasma mali (původce fytoplazmatické proliferace). Stejně i u hrušní je pozornost zaměřena na hledání vhodných dárců rezistence k Venturia pirina (původce strupovitosti hrušně), Gymnosporangium sabinae (původce rzivosti hrušně), Erwinia amylovora (původce spály jabloňovitých). Krajové odrůdy byly často pěstovány v drsných klimatických podmínkách. Za dobu pěstování došlo k jejich adaptaci na zhoršené podmínky prostředí. Adaptace na tyto podmínky, zejména pak odolnost vůči mrazu jsou jednou z vlastností využívaných při šlechtění.
|
|
| |
host ::
RSS.