|
|
Hmyzí škůdci ovocných dřevin v sadech postižených tornádem
Mančíková, Radka
Pozorování výskytu hmyzích škůdců probíhalo v letech 2022 a 2023 na jabloni domácí ve dvou sadech na Hodonínsku, v Lužicích, v sadu zasaženém tornádem, a v Prušánkách. Při pozorování přezimujících stadií škůdců bylo v roce 2022 zaznamenáno celkem 6 159 jedinců ze dvou řádů, 4 čeledí. Nejpočetněji zastoupenou čeledí byli Diaspididae (5 922 jedinců), dále Tetranychidae (151 jedinců), Psyllidae (63 jedinců) a Aphididae (22 jedinců). V roce 2023 byl zaznamenán významný pokles početnosti zástupců všech čeledí. Průměrně byl vyšší výskyt škůdců na experimentální ploše v Prušánkách. Při pozorování mšic během vegetace byly zaznamenány dva druhy – Aphis pomi a Eriosoma lanigerum. Celkem bylo zjištěno 733 kolonií, druhové rozložení bylo zhruba stejné na obou plochách. Na jabloních poškozených tornádem bylo zjištěno nejméně jedinců mšic. Pomocí feromonového lapače na Cydia pomonella byl jeho výskyt potvrzen na obou experimentálních plochách. Pozorování probíhalo od 1.5. do 31.8., a během jeho průběhu byla zaznamenána dvě maxima výskytu. Sklepáváním od 22.8. do 25.9. bylo zaregistrováno celkem 331 jedinců, 7 druhů hmyzu z 5 čeledí. Nejpočetnějším druhem byla pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) (80 jedinců).
|
|
| |
|
|
Ohrožení jabloně lesní hybridizací s jabloní domácí
Portl, Jiří ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce má za úkol shrnout všechny známé informace o hybridizaci (antropohybridizaci) jabloně lesní s jabloní domácí. Práce se dále zabývá převážné genetickými a morfometrickými metodami, které zatím byly při studiu hybridizace použity. Jabloň lesní (Malus sylvestris) je jediný původní druh rodu Malus v Evropě. Nicméně v posledních několika desítkách let jsou její populace ohroženy jabloní domácí (Malus ×domestica), jež pochází původně ze střední Asie. Často se ovšem dostává také do volné přírody, a tím i do užšího kontaktu s jabloní domácí, což umožňuje snazší hybridizaci těchto dvou dřevin. Tento proces vede k ubývání geneticky čistých jedinců jabloně lesní a pomalému šíření hybridních rostlin. Tento trend, který byl nazván antropohybridizací, lze pozorovat také například u rodu Prunus, kde dochází k hybridizaci mezi třešní křovitou Prunus fruticosa s třešní višní Prunus cerasus. Poslední studie však poukazují na další genetické aspekty jabloně domácí, a sice její vznik trojitou hybridizací. V posledních několika letech bylo prozkoumáno a analyzováno několik lokalit jabloně lesní v Evropě, aby se zjistilo jaký je stupeň antropohybridizace s jabloní domácí. Na těchto lokalitách byli pozorováni hybridi společně s geneticky potvrzenou jabloní lesní. Klíčová slova: jabloň lesní, jabloň...
|
|
|
Škůdci jabloně v okrajové části Drahanské vrchoviny
Popelková, Eliška
Bakalářská práce byla zaměřena na škůdce vyskytující se na jabloních v okrajové části Drahanské vrchoviny. Výzkum škůdců jabloně probíhal v sezóně v roce 2018 v obci Dzbel na Drahanské vrchovině pomocí feromonových lapačů. Ve své práci jsem se zabývala čtyřmi druhy, obalečem jablečným (Cydia pomonella Linnaeus, 1758), obalečem ovocným (Pandemis heparana Denis & Schiffermüller, 1775), bekyní velkohlavou (Lymantria dispar Linnaeus, 1758) a bekyní zlatořitnou (Euproctis chrysorrhoea Linnaeus, 1758). Ze sledovaných druhů byl nejhojněji zastoupen obaleč jablečný s 86 odchycenými jedinci do feromonového lapače pro něj určeného a 117 odchycenými jedinci do lapače na bekyni zlatořitnou. Samečků bekyně velkohlavé se za sezónu chytilo 11 a sameček bekyně zlatořitné se za sezónu chytil pouze jeden. Obaleč ovocný se v zahradě nevyskytoval vůbec. Kromě cílových druhů se do lapačů chytily i druhy necílové, z nichž byla nejhojněji zastoupená osenice zemáková (Noctua fimbriata Schreber, 1759) se 7 jedinci, odchycenými do lapače na obaleče ovocného. Další tři druhy, šedavka kroužkovaná (Oligia strigilis Linnaeus, 1758) chycená do lapače na bekyni zlatořitnou, bekyně mniška (Lymantria monacha Linnaeus, 1758) nalezená v lapači na bekyni velkohlavou a píďalička jabloňová (Pasiphila rectangulata Linnaeus, 1758) přilepená v lapači na obaleče jablečného, byly zastoupeny pouze jedním jedincem.
|
|
|
Ohrožení jabloně lesní hybridizací s jabloní domácí
Portl, Jiří ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce má za úkol shrnout všechny známé informace o hybridizaci (antropohybridizaci) jabloně lesní s jabloní domácí. Práce se dále zabývá převážné genetickými a morfometrickými metodami, které zatím byly při studiu hybridizace použity. Jabloň lesní (Malus sylvestris) je jediný původní druh rodu Malus v Evropě. Nicméně v posledních několika desítkách let jsou její populace ohroženy jabloní domácí (Malus ×domestica), jež pochází původně ze střední Asie. Často se ovšem dostává také do volné přírody, a tím i do užšího kontaktu s jabloní domácí, což umožňuje snazší hybridizaci těchto dvou dřevin. Tento proces vede k ubývání geneticky čistých jedinců jabloně lesní a pomalému šíření hybridních rostlin. Tento trend, který byl nazván antropohybridizací, lze pozorovat také například u rodu Prunus, kde dochází k hybridizaci mezi třešní křovitou Prunus fruticosa s třešní višní Prunus cerasus. Poslední studie však poukazují na další genetické aspekty jabloně domácí, a sice její vznik trojitou hybridizací. V posledních několika letech bylo prozkoumáno a analyzováno několik lokalit jabloně lesní v Evropě, aby se zjistilo jaký je stupeň antropohybridizace s jabloní domácí. Na těchto lokalitách byli pozorováni hybridi společně s geneticky potvrzenou jabloní lesní. Klíčová slova: jabloň lesní, jabloň...
|
|
| |
host ::
RSS.