|
|
Přísun živin u vegetariánů
STRAŠÁKOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá přísunem živin u ovo-lakto vegetariánů. Cílem práce je zjistit, zda jsou příznivci této formy vegetariánské stravy dostatečně zásobováni makronutrienty a vybranými mikronutrienty, na jejichž příjem jsem se ve výzkumné části práce zaměřila. Teoretická část je nejprve zaměřena na vegetariánství jakožto alternativní způsob stravování, jeho definici, historii ve světě i v ČR, důvody pro přijetí vegetariánských forem stravování a rozbor jednotlivých forem vegetariánské stravy. Druhý úsek teoretické části nahlíží na přednosti a nedostatky ovo-lakto vegetariánské stravy a rozbor jednotlivých živin. Rozebrány jsou především živiny, které jsou součástí výzkumného šetření, z velké většiny se jedná o ty, které mohou být ve vegetariánské stravě obsaženy v nižších koncentracích, než je tomu u stravy smíšené. Do výzkumného šetření praktické části bakalářské práce bylo zařazeno dvanáct vegetariánsky se stravujících mužů i žen ve věku 20-41 let, jejichž úkolem bylo zaznamenání pětidenního jídelníčku a vyplnění údajů v dotazníku, potřebných k jeho vyhodnocení. Nejprve byly záznamy stravy respondentů z ohledu příjmu jednotlivých živin vyhodnoceny v aplikaci Nutriservis a výsledná průměrná koncentrace živin ve stravě poté porovnána s doporučenými hodnotami pro příjem živin. Kromě samostatného hodnocení jídelníčků jednotlivých respondentů byly následně rozebrány konkrétní makronutrienty a mikronutrienty, přesněji řečeno jejich průměrný výskyt v jídelníčcích všech respondentů. Výsledky výzkumu poukazují spíše na nedostatky v oblasti kvality a především kvantity makronutrientů a vybraných mikronutrientů v jídelníčcích respondentů.
|
|
|
Prospektivní studie příjmu vitamínu D ze stravy dospělých
HAVLOVÁ, Adéla
Vitamín D je opakovaně probírané téma posledních let v zahraniční i české literatuře. Je známo, že vitamín D má v těle řadu funkcí, nejenom ovlivňování metabolismu vápníku. Jeho příjem je zprostředkován nejen syntézou v kůži díky UV záření, ale částečně je tento vitamín přijímán i stravou. Právě tématem příjmu vitamínu D ze stravy se tato práce zabývá. Cílem této práce bylo zmapovat souvislost mezi množstvím zkonzumovaného vitamínu D ze stravy a hladinou vitamínu D v krvi u respondentů ve věku 19-47 let. Jedná se o kvantitativní výzkum, kde byla použita prospektivní metoda. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku, a to každý den po dobu devíti měsíců. Respondenti zapisovali množství a druh zkonzumované stravy. Respondentům byla zároveň v průběhu výzkumu odebrána dvakrát žilní krev na vyšetření hladin kalcidiolu, alkalické fosfatázy, kalcémie, fosfatémie. Výzkumný soubor zahrnoval 6 žen a 3 muže. Výzkum probíhal od 1. března 2021 do 30. listopadu 2021. Do výzkumu byly zařazeny osoby pouze zdravé bez onemocnění gastrointestinálního traktu, neboť toto onemocnění by mohlo ovlivnit vstřebávání vitamínu D z přijaté potravy a následně by mohlo dojít ke zkreslení výsledků. Respondenti po celou dobu výzkumu neznali předmět sledování, a tedy nemohlo dojít k záměrnému vyššímu či nižšímu příjmu poživatin a pokrmů bohatých na vitamín D. Žádný z respondentů nedodržoval speciální dietu či se jinak neomezoval ve stravě. Strava všech respondentů byla smíšená. Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti zkonzumují ve své stravě o víkendu více vitamínu D než ve všední dny. Dále bylo prokázáno, že na jaře respondentům hladina vitamínu D korelovala s množstvím snědeného vitamínu D ze stravy. Medián příjmu vitamínu D ze stravy respondentů tohoto výzkumu byl 2,268 g/den. Průměr-ný příjem vitamínu D ze stravy byl u respondentů 3,55 g/den. Na základě vyhodnocených jídelníčků bylo zjištěno, že příjem vitamínu D ze stravy respondentů tvoří v průměru 17.75 % doporučené denní dávky vitamínu D.
|
|
|
Sledování obsahu vitamínu D ve stravě vysokoškolských studentů
KALETOVÁ, Nikol
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň saturace vitamínem D u vybrané skupiny vysokoškolských studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku. Výzkumný soubor zahrnoval šest mužů a šest žen ve věku 19-26 let. Výzkum probíhal od 10. února do 14. června 2020. Respondenti zaznamenávali celotýdenní stravu každý druhý týden v měsících únor, duben a červen. Byly tak podchyceny eventuální sezónní výkyvy ve stravě. Respondenti evidovali množství a druh konzumovaných poživatin a pokrmů. U sledované skupiny respondentů se hodnoty vitamínu D pohybovaly v průměru kolem 4,86 ?g na osobu a den. Zjištěné hodnoty neodpovídají doporučenému dennímu příjmu vitamínu D, který má být dle DACH (2018) pro muže i ženy této věkové kategorie 20 g na osobu a den. U skupiny žen byl průměrný příjem vitamínu D 3,88 g/ den a u mužů byl příjem vyšší, a to 5,85 g/den. Zjištěné hodnoty se shodují s výsledky jiných autorů. Alimentární příjem vitamínu D se většinou pohybuje v rozmezí 2-4 g/den, což výsledky diplomové práce potvrzují. Nejnižší průměrný denní příjem byl zjištěn u ženy 2,81 g/den a maximální hodnota u muže, a to v průměru 11,26 g/ den. Tato hodnota se pohybuje na úrovni 50 % doporučeného denního příjmu. Hlavním statistickým zjištěním bylo prokázání rozdílu v příjmu vitamínu D mezi pohlavím. Muži přijímali více vitamínu D než ženy. Dále také byla prokázána pozitivní závislost mezi příjmem bílkovin a vitamínu D. V neposlední řadě byl statisticky významně prokázán vliv pohlaví na příjem bílkovin. Muži přijímali více bílkovin než ženy. Otázka, která nás zajímala ohledně vlivu ročního období na příjem vitamínu D ze stravy, nebyla nijak významně statisticky prokázána. Ve druhé části byl zjišťován i příjem energie a hlavních živin, který dle konečného vyhodnocení byl velice nevyrovnaný.
|
host ::
RSS.