Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Viscerovertebrální vztahy se zaměřením na GERD.
Švorcová, Barbora ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Martínek, Milan (oponent)
I Abstrakt Název: Viscerovertebrální vztahy se zaměřením na GERD Cíle: Diplomová práce se zabývá přiblížením viscerovertebrálních vztahů se zaměřením na gastroezofageálního refluxu (GERD) a možnosti jejich využití v rámci fyzioterapie pacientů s GERD. Práce bude rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. Cílem teoretické části práce bude shrnout dosavadní poznatky o GERD a zmíněných viscerovertebrálních vztazích se zřetelem na konkrétní techniku - stimulaci Chapmanových bodů. Cílem praktické části práce je představit studii za účelem posouzení efektu stimulace Chapmanových bodů v rámci fyzioterapie pacientů s GERD. Metody: Studie spočívá v aplikaci fyzioterapeutické intervence na probandy náhodně rozřazené do dvou skupin - kontrolní a experimentální. Intervence měla charakter individuální fyzioterapie o délce přibližně 45 minut, 1x týdně po dobu 4 týdnů, a domácí autoterapie na základě instruktáže. Terapie obou skupin se lišila zařazením stimulace Chapmanových bodů u experimentální skupiny. Jako metoda testování efektu terapie byly využity dva standardizované dotazníky pro hodnocení symptomů a kvality života pacientů s GERD - "GERD-HRQL" a "Reflux symptom index podle Belafského", které byly probandům předloženy před zahájením a po ukončení intervence. Individuální fyzioterapie probandů byla...
Hodnocení výživy pacientů s dysfagií
ŠMÍDOVÁ, Radka
Bakalářská práce je zaměřena na výživu dysfagických pacientů v konkrétním zdravotnickém zařízení. Teoretická část slouží k přiblížení problematiky poruch polykání, zabývá se anatomií, fyzilogií polykání a možnostmi výživy dysfagických pacientů. Výzkumné šetření se zaměřuje na rozbor anamnéz jednotlivých pacientů, popis a zhodnocení jejich jídelníčků. Cílem mé práce bylo přesvědčit se, zda jsou vybraní pacienti saturováni potřebným množstvím živin, a zjistit, jaké technologické a speciální úpravy stravy se při přípravě pokrmů pro tyto pacienty používají. Vytyčených cílů se podařilo dosáhnout prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Použité informace jsem čerpala zejména ze zdravotnické dokumentace a od nutričních terapeutů, případně od ošetřujícího personálu. Ve výjimečných případech se podařilo pohovořit s pacientem nebo jeho rodinou. Jídelní lístky, které jsem následně vyhodnotila v nutričním software Nutriservis Professional, jsem získala od nutričních terapeutů. Všímala jsem si celkového denního energetického příjmu, množství bílkovin, sacharidů a tuků a použité technologické úpravy. Na výživu pacientů trpících dysfagií je třeba pohlížet jako na problém, který se může objevit ve zdravotnických i sociálních zařízeních všeho druhu. S polykacími obtížemi žije mnoho pacientů dlouhodobě i v domácím prostředí. Vhodné řešení potíží s polykáním však může výrazně přispět k celkovému zlepšení stavu pacienta. Bakalářská práce může být využita jako informační materiál pro odbornou veřejnost, zdravotnický personál či pacienty trpící dysfagií a jejich blízké.
Péče o pacienta s iatrogenní perforací jícnu
Polívková, Helena ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Téma závěrečné práce je ošetřovatelský proces u pacienta s iatrogenní perforací jícnu na oddělení geriatrie a následné péče. Zvolené téma považuji za velmi zajímavé, ale z pohledu zdravotní sestry a z hlediska ošetřovatelství ne příliš často prezentované. Na základě konkrétní případové studie jedné pacientky bylo cílem analyzovat poskytnutou péči o pacientku s iatrogenní perforací jícnu na oddělení geriatrie a následné péče. Ošetřovatelská péče byla zaměřena na péči o geriatrického pacienta s výživovou stomií, mediastinálním drénem a kognitivním deficitem. Dalším cílem bylo demonstrovat, že i na geriatrickém oddělení lze dosáhnout velmi dobrých výsledků kvalitně poskytovanou péčí o pacienta. Posledním cílem bylo srovnání postupů poskytnuté ošetřovatelské péče u nás a v zahraničí. Ve své závěrečné práci jsem použila metodu případové studie, realizovanou ošetřovatelskou kazuistikou u pacientky na oddělení geriatrie a následné péče zdravotnického zařízení krajského typu. Informace ke zpracování závěrečné práce byly čerpány z české i zahraniční literatury, vlastním pozorováním a poskytováním ošetřovatelské péče, rozhovorem s pacientkou a z její dostupné dokumentace. Část informací byla získána z rozhovoru se zdravotnickým týmem, který péči poskytoval. Ke zpracování dané závěrečné práce jsem měla ústní...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.