|
|
Ariel Šaron a jeho vliv na izraelsko-palestinský konflikt
Sedláčková, Kateřina ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Kohoutová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje roli jednotlivce při tvorbě zahraniční politiky a faktorům, které ovlivňují politika v rozhodování, dále pak osobnosti Ariela Šarona a jeho celoživotnímu vlivu na izraelsko-palestinský konflikt. Práce se zabývá Šaronovým působením v izraelské armádě a izraelské politice, jeho celoživotním přístupem k izraelsko-palestinskému konfliktu včetně podpory politiky výstavby židovských osad. Zvláštní kapitola je věnována jeho rozhodnutí jednostranného stažení Izraele z pásma Gazy. V práci jsou shrnuty faktory, které vedly Šarona k tomuto rozhodnutí, a důsledky tohoto rozhodnutí pro Šarona, Izrael a pásmo Gazy.
|
|
|
Evropská unie a izraelsko-palestinský konflikt
Srnka, Vojtěch ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Izraelská okupace palestinských území příští rok oslaví své padesátileté výročí. Evropská unie, nejvýznamnější obchodní partner Izraele a zároveň největší dárce humanitární pomoci Palestině, dlouho víceméně nečinně přihlížela neustálému prohlubování okupace a oddalování jejího konce v podobě výstavby izraelských osad a postupnému rozdělení palestinského území na Pásmo Gazy ovládané radikálním Hamásem a Západní břeh. Až na podzim roku 2015 se odhodlala učinit první restriktivní krok vůči izraelskému postupu v podobě zavedení jasných pravidel označování zboží z těchto izraelských osad. Dostalo se jí však velmi tvrdé reakce jak ze strany izraelské vlády, tak především ze strany některých členských zemí EU. Tato práce se tedy soustředí na posouzení legitimity unijního kroku a zároveň toho, proč částečný neúspěch v podobě negativní reakce členských států přišel.
|
|
|
Izraelsko-palestinský konflikt na pozadí rodinné paměti Palestinců
Shomaliová, Lucie ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na izraelsko-palestinský konflikt, který je sice často diskutovaným tématem, ale stále chybí, zvláště v české odborné literatuře, dokreslit celkový pohled na něj z perspektivy obyčejných lidí. Jak napovídá název práce, klíčovým pojmem bude rodinná paměť a to, jak se posouvá z generace na generaci. To bude ukázáno na analýze rozhovorů s příslušníky několika palestinských rodin (konkrétně se třemi po sobě jdoucími generacemi, tj. prarodič - rodič - dítě) žijících na Západním břehu Jordánu, proto bude práce využívat jako svůj základ metodu orální historie. Hlavní časovou linií bude rok 1967, který si z vlastní zkušenosti pamatuje minimálně nejstarší člen každé zpovídané rodiny. V roce 1967 proběhla třetí arabsko-izraelská válka, kdy Izrael porazil vojska Egypta, Jordánska a Sýrie a zabral Golanské výšiny, Sinajský poloostrov a velkou část palestinského území včetně východního Jeruzaléma. Tato válka měla za následek také další velký exodus Palestinců a začátek ilegálního osídlování Západního břehu Jordánu izraelskými osadníky. Všude se o této události píše primárně z politického hlediska, ale málo se ví o tom, co v té době zažili běžní lidé. Cílem této práce je poukázat na tuto problematiku z jiných než oficiálních zdrojů a dodat tak tématu jiný rozměr.
|
|
|
Role OSN v mírovém procesu na Blízkém Východě
Páleníková, Hedvika ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Po druhé světové válce se na mezinárodní scéně objevil nový aktér - nastupující na místo ne příliš úspěšné Společnosti národů - Organizace spojených národů. Krátce po svém vzniku byla na její půdu přednesena palestinská otázka. Mezinárodní společenství tak bylo nuceno začít situaci na Blízkém Východě řešit. Tento úkol se nestal otázkou minulosti, ba naopak je stále živým a velmi aktuálním. Role OSN se neomezuje pouze na vydávání rezolucí, rozsah její činnosti je širší, i když nenaplnil všechna očekávání, jež byla do organizace z počátku vkládána. Mír na Blízkém Východě je v současné době podmíněn vyřešením fundamentálních otázek. Práci se zabývá čtyřmi z nich -- problematikou palestinských uprchlíků, statutem města Jeruzaléma, problematikou zajištění vodních zdrojů a otázkou výstavby židovských osad. V rezolucích OSN se odráží její reakce na nejpodstatnější události blízkovýchodního konfliktu. Role OSN v mírovém procesu je menší než minulosti, přesto v některých oblastech nezastupitelná, představuje význačnou platformu pro vzájemný dialog stran konfliktu.
|
host ::
RSS.