|
|
Statika a dynamika římské rodiny
Stloukalová, Kamila ; Bělovský, Petr (vedoucí práce) ; Salák, Pavel (oponent) ; Šejdl, Jan (oponent)
Statika a dynamika římské rodiny Abstrakt: Tato práce se věnuje oblasti římského rodinného práva. Centrem výzkumu je římská rodina ve starších dobách, zejména v období republiky a počátku císařství, ovšem s přesahy jak do předcházející doby královské, tak do období dominátu a justiniánského práva v těch případech, kde to bude relevantní pro dokreslení vývoje příslušného zkoumaného institutu. V úvodu jsou vymezeny tři hlavní výzkumné cíle, jejichž dosažení je pak sledováno ve třech následujících kapitolách. Těmito cíli jsou: 1. vymezení pojmu římské rodiny; 2. propojení teorie a praxe (tzv. law in books a law in action), tedy srovnání teoretických poznatků z analyzovaných právních pramenů s jejich uplatněním v praxi, zjištěné zejména pomocí neprávních pramenů především literárního, ale také epigrafického charakteru; 3. interdisciplinární přístup, tj. využití výstupů, metod a postupů z jiných vědních oborů pro prohloubení poznání římské rodiny. V první kapitole (Rodina ve starověkém Římě) je zkoumána římská rodina z několika různých hledisek. Nejprve jsou analyzovány mnohovýznamové pojmy familia a domus. Familia má jednak význam věcný, značící soubor majetku, jednak význam osobní. V tomto druhém případě může familia označovat různé skupiny osob. Jednou z nich je familia proprio iure, sestávající z agnátsky...
|
|
|
Statika a dynamika římské rodiny
Stloukalová, Kamila ; Bělovský, Petr (vedoucí práce) ; Salák, Pavel (oponent) ; Šejdl, Jan (oponent)
Statika a dynamika římské rodiny Abstrakt: Tato práce se věnuje oblasti římského rodinného práva. Centrem výzkumu je římská rodina ve starších dobách, zejména v období republiky a počátku císařství, ovšem s přesahy jak do předcházející doby královské, tak do období dominátu a justiniánského práva v těch případech, kde to bude relevantní pro dokreslení vývoje příslušného zkoumaného institutu. V úvodu jsou vymezeny tři hlavní výzkumné cíle, jejichž dosažení je pak sledováno ve třech následujících kapitolách. Těmito cíli jsou: 1. vymezení pojmu římské rodiny; 2. propojení teorie a praxe (tzv. law in books a law in action), tedy srovnání teoretických poznatků z analyzovaných právních pramenů s jejich uplatněním v praxi, zjištěné zejména pomocí neprávních pramenů především literárního, ale také epigrafického charakteru; 3. interdisciplinární přístup, tj. využití výstupů, metod a postupů z jiných vědních oborů pro prohloubení poznání římské rodiny. V první kapitole (Rodina ve starověkém Římě) je zkoumána římská rodina z několika různých hledisek. Nejprve jsou analyzovány mnohovýznamové pojmy familia a domus. Familia má jednak význam věcný, značící soubor majetku, jednak význam osobní. V tomto druhém případě může familia označovat různé skupiny osob. Jednou z nich je familia proprio iure, sestávající z agnátsky...
|
|
|
Ius vitae necisque
Codl, Marek ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato práce se zabývá institutem ius vitae necisque coby jedním z oprávnění, jimiž disponoval pater familias nad členy své římské rodiny. Zaměřena je na rozsah tohoto oprávnění v jednotlivých etapách Římské říše, možnost jeho užití vůči konkrétním osobám a prameny práva, v nichž je toto oprávnění zakotveno. Práce se rovněž zabývá konkrétními projevy práva nad životem a smrtí a jejich proměnami v průběhu historických etap Římské říše, kdy jednotlivé kapitoly pojednávají o období doby královské, období republiky a období císařství. V širším kontextu se práce rovněž věnuje moci otcovské, do níž právo nad životem a smrtí spadalo.
|
host ::
RSS.