|
|
Možnosti zpracování odpadů glykolu a glycerolu na účelové látky
Hýža, Bohumil ; Bednařík, Karel (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
V úvodu diplomové práce je shrnuta výroba bionafty a její světová produkce. Více do hloubky je zde rozpracována výroba bionafty v České republice a také v Evropské unii a také nějaké evropské legislativní předpisy a normy pro bionaftu. Také je zde popsáno složení bionafty a popis technologie její výroby. V teoretické části jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti surového i čistého glycerolu a tradiční použití glycerolu jako je potravinářství, výbušniny aj. Potom jsou zde uvedeny nové navrhované postupy zpracování odpadního glycerolu a glykolu, které byly provedeny v experimentální části diplomové práce. Je zde popsána iontová výměna, vlastnosti použitých katexů a také solí vzniklých neutralizací NaOH v odpadním glycerolu organickými kyselinami a CO2. Dále je popsána ochrana dřeva, vlastnosti ethylenglykolu, vlastnosti chladících kapalin a vlastnosti boroglycerolů a boroglykolů jako ochrany na dřevo a mechanismus jejich přípravy. Také je zde popsán mechanismus dehydratace glycerolu na akrolein a možnosti, kterými lze syntézu provést. V experimentální části bylo provedeno měření pH odpadního glycerolu, zjištěno přibližné množství NaOH v tomto glycerolu a čištění odpadního glycerolu od NaOH pomocí kyselých katexů na kolonách, nebo pomocí neutralizace kyselinou olejovou, mléčnou a CO2. Dále byly provedeny syntézy glycerol borátů a ethylenglykol borátů. Byla zjištěna množství vody v odpadním ethylenglykolu a množství methanolu a vody v odpadním glycerolu pomocí destilace, byly připraveny boroglykoly a boroglyceroly, z množství vzniklé reakční vody byly zjištěny reakční poměry H3BO3, Na2B4O7•10 H2O a glycerolu a bylo provedeno experimentální ředění vzniklých boroglycerolů a boroglykolů různými rozpouštědly. Závěrem byly zředěné boroglyceroly nanášeny na dřevo. V závěru byla provedena dehydratace glycerolu na akrolein za katalytického působení KHSO4. Ve výsledcích jsou uvedeny všechny výsledky a diskutovány možnosti využití poznatků získaných v této práci v průmyslu. V závěru je uvedeno ekonomické srovnání použití odpadního glycerolu a ropy jako suroviny a také grafy vývoje ceny ropy za 40 let od roku 1970 a také graf vývoje ceny odpadního glycerolu. Je zde také diskutována technologická aplikovatelnost použitých metod v praxi.
|
|
|
Možnosti zpracování odpadů glykolu a glycerolu na účelové látky
Hýža, Bohumil ; Bednařík, Karel (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
V úvodu diplomové práce je shrnuta výroba bionafty a její světová produkce. Více do hloubky je zde rozpracována výroba bionafty v České republice a také v Evropské unii a také nějaké evropské legislativní předpisy a normy pro bionaftu. Také je zde popsáno složení bionafty a popis technologie její výroby. V teoretické části jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti surového i čistého glycerolu a tradiční použití glycerolu jako je potravinářství, výbušniny aj. Potom jsou zde uvedeny nové navrhované postupy zpracování odpadního glycerolu a glykolu, které byly provedeny v experimentální části diplomové práce. Je zde popsána iontová výměna, vlastnosti použitých katexů a také solí vzniklých neutralizací NaOH v odpadním glycerolu organickými kyselinami a CO2. Dále je popsána ochrana dřeva, vlastnosti ethylenglykolu, vlastnosti chladících kapalin a vlastnosti boroglycerolů a boroglykolů jako ochrany na dřevo a mechanismus jejich přípravy. Také je zde popsán mechanismus dehydratace glycerolu na akrolein a možnosti, kterými lze syntézu provést. V experimentální části bylo provedeno měření pH odpadního glycerolu, zjištěno přibližné množství NaOH v tomto glycerolu a čištění odpadního glycerolu od NaOH pomocí kyselých katexů na kolonách, nebo pomocí neutralizace kyselinou olejovou, mléčnou a CO2. Dále byly provedeny syntézy glycerol borátů a ethylenglykol borátů. Byla zjištěna množství vody v odpadním ethylenglykolu a množství methanolu a vody v odpadním glycerolu pomocí destilace, byly připraveny boroglykoly a boroglyceroly, z množství vzniklé reakční vody byly zjištěny reakční poměry H3BO3, Na2B4O7•10 H2O a glycerolu a bylo provedeno experimentální ředění vzniklých boroglycerolů a boroglykolů různými rozpouštědly. Závěrem byly zředěné boroglyceroly nanášeny na dřevo. V závěru byla provedena dehydratace glycerolu na akrolein za katalytického působení KHSO4. Ve výsledcích jsou uvedeny všechny výsledky a diskutovány možnosti využití poznatků získaných v této práci v průmyslu. V závěru je uvedeno ekonomické srovnání použití odpadního glycerolu a ropy jako suroviny a také grafy vývoje ceny ropy za 40 let od roku 1970 a také graf vývoje ceny odpadního glycerolu. Je zde také diskutována technologická aplikovatelnost použitých metod v praxi.
|
|
|
Možnost zpracování glycerolové fáze z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Bednařík, Karel (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo uvést a aplikovat možnosti využití odpadního glycerolu z výroby bionafty a částečně také odpadní nízkotuhnoucí chladící směsi do automobilů, které by bylo možné uplatnit i v průmyslu. V úvodu diplomové práce je shrnuta výroba bionafty a její světová produkce. Více do hloubky je zde rozpracována výroba bionafty v České republice a také v Evropské unii a také nějaké evropské legislativní předpisy a normy pro bionaftu. Také je zde popsáno složení bionafty a popis technologie její výroby. V teoretické části jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a dále je zde shrnuto tradiční použití glycerolu jako je potravinářství, výbušniny aj. Potom jsou zde uvedeny nové postupy, které byly provedeny v experimentální části diplomové práce. Je zde popsána iontová výměna, vlastnosti použitých katexů, vlastnosti použitých kyselin a také solí vzniklých neutralizací NaOH v odpadním glycerolu těmito kyselinami. Dále je zde popsána ochrana dřeva, vlastnosti ethylenglykolu a vlastnosti chladících kapalin a vlastnosti boroglycerolů a boroglykolů jako ochrany na dřevo a mechanismus jejich přípravy. Dále je zde popsán mechanismus dehydratace glycerolu na akrolein a možnosti, kterými lze syntézu provést. V experimentální části bylo provedeno měření pH odpadního glycerolu, zjištěno přesné množství NaOH v tomto glycerolu a čištění odpadního glycerolu od NaOH pomocí kyselých katexů na kolonách, nebo pomocí neutralizace kyselinou olejovou, mléčnou a CO2. Dále byly provedeny syntézy glycerol borátů a ethylenglykol borátů. Byla zjištěna množství vody v odpadním ethylenglykolu a množství methanolu a vody v odpadním glycerolu pomocí destilace, byly připraveny boroglykoly a boroglyceroly, z množství vzniklé reakční vody byly zjištěny reakční poměry H3BO3, Na2B4O7•10 H2O a glycerolu a bylo provedeno experimentální ředění vzniklých boroglycerolů a boroglykolů různými rozpouštědly. Závěrem byly zředěné boroglyceroly nanášeny na dřevo. V závěru byla provedena dehydratace glycerolu na akrolein za katalytického působení KHSO4. Ve výsledcích jsou uvedeny všechny výsledky a diskutovány možnosti využití poznatků získaných v této práci v průmyslu. V závěru je uvedeno ekonomické srovnání použití odpadního glycerolu a ropy jako suroviny a také grafy vývoje ceny ropy za 40 let od roku 1970 a také graf vývoje ceny odpadního glycerolu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.