Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium rozkladu ozónu na pevných površích
Krejsková, Eliška ; Stančík, Jiří (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na prozkoumání rozkladu ozónu, ke kterému dochází při styku s pevnými povrchy. Cílem je zjistit, který materiál rozkládá ozón nejméně, a tím pádem je nejvhodnější k výrobě potrubí pro dopravu ozónu z místa výroby do místa použití. V teoretické části jsou popsány důležité vlastnosti ozónu, způsoby jeho výroby, stanovení koncentrace a vztah ozónu k nejrůznějším pevným povrchům. V experimentální části bylo zkoumáno, v jaké míře dochází k rozkladu ozónu vlivem pěti běžně dostupných kovových materiálů (nerez, mosaz, měď, hliník a železo). Měření bylo prováděno ve skleněné trubici (Liebigův chladič), do které se vkládaly duté trubky z daných materiálů. Skrz tuto trubici procházel ozón, jehož koncentrace se na výstupu stanovovala dvěma metodami: jodometrickou titrací a spektrofotometricky. Bylo změřeno a porovnáno několik sérií při různých reakčních časech, různých experimentálních podmínkách (průtok vzduchu, výkon ozonizátoru) a při použití technického a syntetického vzduchu, jelikož vlhkost technického vzduchu má podstatný vliv na rozklad ozónu. Ze získaných výsledků bylo vyhodnoceno, že nejvhodnější materiály pro zmíněné použití jsou nerez a hliník.
Generace ozónu fotochemickými procesy v O2 a příměsích
Tomečková, Klára ; Blahová, Lucie (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Ozón je jedovatý plyn, který je pro živé organismy ve vysokých koncentracích smrtelný. Proto je možné tento plyn využít ke sterilizaci v mnoha odvětvích. Předmětem předkládané práce je generace ozónu pomocí různých metod a stanovení jeho koncentrace se zaměřením na povrchové reakce ozónu se stěnami reaktoru. Vygenerovaný ozón je možné dále využít právě v ozónoterapii. Teoretická část pojednává o vlastnostech a využití vzniklého ozónu. Dále byla zpracována rešerše o metodách, kterými je možné generovat ozón a následně o diagnostikách, kterými je možné stanovit jeho koncentraci. V experimentální části byla provedena generace ozónu a stanovení jeho koncentrace pomocí spektrofotometrické metody a jodometrické titrace. Byla také dlouhodobě měřena koncentrace ozónu v ovzduší pomocí Schönbeinovy metody.
Stanovení koncentrace ozónu generovaného dielektrickým bariérovým výbojem.
Manduchová, Ivana ; Töröková, Lucie (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa venuje štúdiu determinácie koncentrácie ozónu generovaného dielektrickým bariérovým výbojom z plynného kyslíka o čistote 99,999 9 %, pri rôznych zmenách experimentálnych podmienok, pomocou absorpčnej spektrometrie. Rovnako bol kladený dôraz aj na komparáciu dvoch zástupcov základných metód stanovení koncentrácie ozónu. V teoretickej časti sú popísané charakteristické vlastnosti ozónu a jeho využitie, metódy generácie ozónu, experimentálne metódy stanovenia koncentrácie generovaného ozónu a jeho mikrobiocídna účinnosť. V experimentálnej časti bola skúmaná generácia ozónu vzniknutého interakciou kyslíka s adsorbovaným kyslíkom na stenách ozonizátora v závislosti na variácii experimentálnych podmienok. Vykonaných bolo niekoľko sérií experimentov, kde variabilnou premennou experimentálnych podmienok bola zmena výkonu na zdroji, zmena prietoku prúdiaceho kyslíka a zmena reakčnej doby. Okrem toho bola skúmaná aj využiteľnosť stanovenia koncentrácie ozónu pomocou jodometrickej titrácie v porovnaní s metódou absorpcie UV žiarenia pri podmienkach použitých v experimente. Ozón bol generovaný zostavou dvoch totožných valcových ozonizátorov vyrobených z nehrdzavejúcej ocele fungujúcich na princípe dielektrického bariérového výboja za použitia dielektrika z korundovej keramiky.
Generace ozónu fotochemickými procesy v O2 a příměsích
Tomečková, Klára ; Blahová, Lucie (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Ozón je jedovatý plyn, který je pro živé organismy ve vysokých koncentracích smrtelný. Proto je možné tento plyn využít ke sterilizaci v mnoha odvětvích. Předmětem předkládané práce je generace ozónu pomocí různých metod a stanovení jeho koncentrace se zaměřením na povrchové reakce ozónu se stěnami reaktoru. Vygenerovaný ozón je možné dále využít právě v ozónoterapii. Teoretická část pojednává o vlastnostech a využití vzniklého ozónu. Dále byla zpracována rešerše o metodách, kterými je možné generovat ozón a následně o diagnostikách, kterými je možné stanovit jeho koncentraci. V experimentální části byla provedena generace ozónu a stanovení jeho koncentrace pomocí spektrofotometrické metody a jodometrické titrace. Byla také dlouhodobě měřena koncentrace ozónu v ovzduší pomocí Schönbeinovy metody.
Stanovení koncentrace ozónu generovaného dielektrickým bariérovým výbojem.
Manduchová, Ivana ; Töröková, Lucie (oponent) ; Mazánková, Věra (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa venuje štúdiu determinácie koncentrácie ozónu generovaného dielektrickým bariérovým výbojom z plynného kyslíka o čistote 99,999 9 %, pri rôznych zmenách experimentálnych podmienok, pomocou absorpčnej spektrometrie. Rovnako bol kladený dôraz aj na komparáciu dvoch zástupcov základných metód stanovení koncentrácie ozónu. V teoretickej časti sú popísané charakteristické vlastnosti ozónu a jeho využitie, metódy generácie ozónu, experimentálne metódy stanovenia koncentrácie generovaného ozónu a jeho mikrobiocídna účinnosť. V experimentálnej časti bola skúmaná generácia ozónu vzniknutého interakciou kyslíka s adsorbovaným kyslíkom na stenách ozonizátora v závislosti na variácii experimentálnych podmienok. Vykonaných bolo niekoľko sérií experimentov, kde variabilnou premennou experimentálnych podmienok bola zmena výkonu na zdroji, zmena prietoku prúdiaceho kyslíka a zmena reakčnej doby. Okrem toho bola skúmaná aj využiteľnosť stanovenia koncentrácie ozónu pomocou jodometrickej titrácie v porovnaní s metódou absorpcie UV žiarenia pri podmienkach použitých v experimente. Ozón bol generovaný zostavou dvoch totožných valcových ozonizátorov vyrobených z nehrdzavejúcej ocele fungujúcich na princípe dielektrického bariérového výboja za použitia dielektrika z korundovej keramiky.
Studium rozkladu ozónu na pevných površích
Krejsková, Eliška ; Stančík, Jiří (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na prozkoumání rozkladu ozónu, ke kterému dochází při styku s pevnými povrchy. Cílem je zjistit, který materiál rozkládá ozón nejméně, a tím pádem je nejvhodnější k výrobě potrubí pro dopravu ozónu z místa výroby do místa použití. V teoretické části jsou popsány důležité vlastnosti ozónu, způsoby jeho výroby, stanovení koncentrace a vztah ozónu k nejrůznějším pevným povrchům. V experimentální části bylo zkoumáno, v jaké míře dochází k rozkladu ozónu vlivem pěti běžně dostupných kovových materiálů (nerez, mosaz, měď, hliník a železo). Měření bylo prováděno ve skleněné trubici (Liebigův chladič), do které se vkládaly duté trubky z daných materiálů. Skrz tuto trubici procházel ozón, jehož koncentrace se na výstupu stanovovala dvěma metodami: jodometrickou titrací a spektrofotometricky. Bylo změřeno a porovnáno několik sérií při různých reakčních časech, různých experimentálních podmínkách (průtok vzduchu, výkon ozonizátoru) a při použití technického a syntetického vzduchu, jelikož vlhkost technického vzduchu má podstatný vliv na rozklad ozónu. Ze získaných výsledků bylo vyhodnoceno, že nejvhodnější materiály pro zmíněné použití jsou nerez a hliník.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.