|
|
Diverzita flóry tramvajových kolejišť
Navrátilová, Eva
Diplomová práce se zabývá průzkumem rostlin rostoucích v tramvajových kolejištích. Pro tento průzkum bylo vybráno 5 měst – Brno, Olomouc, Ostrava, Plzeň a Praha. Na tramvajových zastávkách a mezi nimi byly zaznamenávány seznamy druhů a povrchů. Nalezeno bylo celkem 200 rostlinných taxonů, z toho 103 původních. Nejčastějšími taxony byly např. okruh rdesna ptačího (Polygonum aviculare agg.), ječmen myší (Hordeum murinum), starček obecný (Senecio vulgaris) a locika kompasová (Lactuca serriola). Nalezeno bylo také 7 ohrožených druhů, mezi které patřila např. kuřinka solná (Spergularia marina). Provedené statistické analýzy navíc prokázaly, že mezi sledovanými městy i povrchy je v rámci druhového složení viditelný rozdíl. V každém městě až na Prahu se vyskytovaly jisté druhy, které pro ně byly typické. Pro Plzeň to byl např. jitrocel vraní nožka (Plantago coronopus).
|
|
|
Vytvoření algoritmu klasifikace vybraných invazivních druhů a lučních společenstev v Krkonoších s využitím hyperspektrálních dat
Jelének, Jan ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Halabuk, Andrej (oponent)
Vytvoření algoritmu klasifikace vybraných invazivních druhů a lučních společenstev v Krkonoších s využitím hyperspektrálních dat Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá využitím leteckých hyperspektrálních dat senzoru APEX pro mapování invazivních rostlin a lučních společenstev v Krkonošském národním parku. Hlavním cílem práce byla tvorba klasifikačního algoritmu, který využívá navržené vegetační indexy. Metodika byla založena na hledání spektrálních příznaků při využití in-situ měřených biofyzikálních parametrů LAI, fAPAR a biochemickém parametru obsahu chlorofylu. Metodika dále navrhuje řešení obecně známých problémů vztahu vegetačních indexů a LAI, jako je saturace a vzájemná korelace s obsahem chlorofylu. Klasifikace se zaměřovala na invazivní druhy rostlin šťovík alpský a lupinu mnoholistou, dvě luční společenstva - smilkové a trojštětové louky a sekané trávníky. Výsledkem práce je kromě navrženého metodického postupu řada klasifikovaných map vybraných oblastí Krkonoš a spektrální knihovny obsahující spektra nejvýznamnějších klasifikovaných druhů a společenstev a mnoha druhů lučních rostlin. Klíčová slova: hyperspektrální obrazová data, APEX, LAI, fAPAR, vegetační indexy, invazivní rostliny, luční společenstva, Krkonošský národní park
|
|
|
Regenerace vegetace po odstranění invazních rostlin
Pojslová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rumlerová, Zuzana (oponent)
Invazivní rostliny kolonizací nových biotopů mění tamní diverzitu a abundanci nativních druhů. Změny se však netýkají jen vegetace, ale jsou patrné i na jednotlivých úrovních abiotické a biotické složky invadovaného území. Cílem mé práce je nejen shrnout dosavadní poznatky o vlivu invazivních rostlin na vegetaci, ale také poukázat na možnou regeneraci vegetace a směr její sukcese po odstranění invazivních rostlin. Současně představím jednotlivé faktory, které proces regenerace limitují a dále typy managementu, které se pro kontrolu invazivních rostlin používají. Dále popisuji biologii, ekologii a invazní historii vrbovky žláznaté (Epilobium ciliatum spp. adenocaulon), kterou chci využít jako modelovou rostlinu pro svou budoucí práci. V neposlední řadě zmíním experimentální metody, jež se při studiu regenerace invadovaných území používají a možnost využití invazivních rostlin pro regeneraci degradovaných půd.
|
|
|
Regenerace vegetace po odstranění invazních rostlin
Pojslová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rumlerová, Zuzana (oponent)
Invazivní rostliny kolonizací nových biotopů mění tamní diverzitu a abundanci nativních druhů. Změny se však netýkají jen vegetace, ale jsou patrné i na jednotlivých úrovních abiotické a biotické složky invadovaného území. Cílem mé práce je nejen shrnout dosavadní poznatky o vlivu invazivních rostlin na vegetaci, ale také poukázat na možnou regeneraci vegetace a směr její sukcese po odstranění invazivních rostlin. Současně představím jednotlivé faktory, které proces regenerace limitují a dále typy managementu, které se pro kontrolu invazivních rostlin používají. Dále popisuji biologii, ekologii a invazní historii vrbovky žláznaté (Epilobium ciliatum spp. adenocaulon), kterou chci využít jako modelovou rostlinu pro svou budoucí práci. V neposlední řadě zmíním experimentální metody, jež se při studiu regenerace invadovaných území používají a možnost využití invazivních rostlin pro regeneraci degradovaných půd.
|
|
|
Vytvoření algoritmu klasifikace vybraných invazivních druhů a lučních společenstev v Krkonoších s využitím hyperspektrálních dat
Jelének, Jan ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Halabuk, Andrej (oponent)
Vytvoření algoritmu klasifikace vybraných invazivních druhů a lučních společenstev v Krkonoších s využitím hyperspektrálních dat Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá využitím leteckých hyperspektrálních dat senzoru APEX pro mapování invazivních rostlin a lučních společenstev v Krkonošském národním parku. Hlavním cílem práce byla tvorba klasifikačního algoritmu, který využívá navržené vegetační indexy. Metodika byla založena na hledání spektrálních příznaků při využití in-situ měřených biofyzikálních parametrů LAI, fAPAR a biochemickém parametru obsahu chlorofylu. Metodika dále navrhuje řešení obecně známých problémů vztahu vegetačních indexů a LAI, jako je saturace a vzájemná korelace s obsahem chlorofylu. Klasifikace se zaměřovala na invazivní druhy rostlin šťovík alpský a lupinu mnoholistou, dvě luční společenstva - smilkové a trojštětové louky a sekané trávníky. Výsledkem práce je kromě navrženého metodického postupu řada klasifikovaných map vybraných oblastí Krkonoš a spektrální knihovny obsahující spektra nejvýznamnějších klasifikovaných druhů a společenstev a mnoha druhů lučních rostlin. Klíčová slova: hyperspektrální obrazová data, APEX, LAI, fAPAR, vegetační indexy, invazivní rostliny, luční společenstva, Krkonošský národní park
|
|
|
Potravní preference suchozemských plžů v říčních nivách postižených invazivními rostlinami
Ševčíková, Štěpánka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Na dvou běžných druzích plžů z oblastí říčních niv byl studován potravní vztah k pěti nejrozšířenějším invazivním rostlinám z tohoto prostředí: Impatiens glandulifera, Helianthus tuberosus, Fallopia japonica, F. sachalinensis a F.x bohemica a k rostlině tvořící zde původní porosty - Urtica dioica. Pomocí tří odlišných metodických přístupů jsem se snažila dokázat, zda jsou tyto rostliny pro plže Succinea putris a Urticicola umbrosus zdrojem potravy či nikoliv. Zjistila jsem, že z histologických řezů živnou rostlinu nelze identifikovat. Pro analýzu trusu neposkytují některé druhy rostlin dostatečně charakteristické struktury, bezpečně lze v trusu identifikovat H. tuberosus a U. dioica na základě trichomů. Podle výsledků laboratorních testů je pro výběr potravy plžů zásadní, o jakou rostlinu se jedná a zda je v čerstvém stavu, či přemrzlá. U. umbrosus zkonzumovala oproti S. putris méně rostlin v čerstvém stavu. Po přemrznutí se míra konzumace u obou druhů značně zvýšila. Nejpreferovanějšími druhy jsou U. dioica a H. tuberosus. I. glandulifera je konzumována pouze po přemrznutí, křídlatky jsou odmítány čerstvé i přemrzlé.
|
|
|
Výskyt invazního druhu miličky polabské (Eragrostis albensis) v Praze a okolí
Mikulka, Jakub ; Holec, Josef (vedoucí práce) ; Jursík, Miroslav (oponent)
Milička polabská (Eragrostis albensis) je považována za invazivní plevel. Jako invazivní druh označujeme druh nepůvodní na daném území, který se nekontrolovatelně šíří. Eragrostis albensis je poměrně nedávno popsaný druh, který se šíří v podél toků Labe a Vltavy. Cílem bylo nalézt lokality výskytu tohoto invazivního druhu, monitoring byl vázán především na řeku Vltavu v Praze. Výsledkem monitoringu bylo objevení několika nových lokalit, především na ruderálních místech. Počet rostlin byl na nalezených stanovištích poměrně nízký. Byla objevena lokalita s desítkami rostlin (lokalita Dvořákovo nábřeží). Invazivní druh má širokou ekologickou amplitudu, vyskytuje se především na nábřežích, přímo na břehu řeky, ale dokáže se prosadit i na silně sešlapávaných chodnících, ovlivněných suchem. Druh velmi dobře snáší narušování stanoviště, například povodně mohou výskytu tohoto druhu značně napomoci vytvořením vhodných lokalit. Dle vlastních pozorování lze konstatovat, že druh Eragrostis albensis se již stal součástí některých ruderálních stanovišť v Praze a okolí.
|
host ::
RSS.