|
|
Motiv zabijačky ve výtvarném umění a možnosti jeho využití v arteterapii
CARASOVÁ, Adéla
Práce se věnuje tradici zabijačky a její reflexe ve výtvarném umění, od žánrového umění 16. století až po současnost. Tato tradice obsahuje jak náboženský smysl a symboliku krvavé oběti, tak sekulární smysl celé události a k ní připojených zvyklostí jako upevnění pospolitosti určité skupiny lidí, nutriční a ekologická hodnota. Ve výtvarné reflexi se nachází mimo to i alegorie vlastností a tendencí člověka. Nejen skrze výtvarnou tvorbu můžeme sledovat, že tradice zabijačky pomalu mizí, ačkoli symbolika syrového masa zůstává na mysli stále. Nakonec práce reflektuje téma zabijačky v prostředí rožnovské arteterapie a sleduje jeho terapeutický potenciál. V terapeutickém využití tématu zabijačky hraje roli krev a její význam jakožto symbol životní energie. V obraze je krev metaforou nevědomých afektivních sil, především agresivních sil, které spoluutváří dynamické procesy v psychice člověka. Tak je téma zabijačky v arteterapii využito k práci s intrapsychickými konflikty. Variabilitu této práce dokládám interpretacemi obrázků studentů oboru arteterapie tvořených v rámci sebezkušenostního ateliéru.
|
|
|
Sekundární obranné mechanismy v psychoanalýze
Malimánek, Karel ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza sekundárních obranných mechanismů v kontextu psychoanalytických teorií intrapsychického konfliktu. Je provedena důkladná analýza současných přístupů a konceptů vztažených k sekundárním obranným mechanismům, v nichž je zohledněna jejich teoretická a observační komponenta. Vytěsnění je považováno za základ sekundárních obranných mechanismů. Další část práce chronologicky shrnuje Freudovo dílo s ohledem na jeho užívání konceptů obrana, vytěsnění a obranný mechanismus v souvislosti se zbytkem psychoanalytické teorie konfliktu, která se v průběhu jeho života proměňovala. Vedle příspěvku Anny Freudové je pojednáno o revizi strukturálního modelu Charlese Brennera. S ohledem na experimentální část je kladen důraz na konflikty oidipovského období. Práce shrnuje nejvýznamnější pokusy experimentálně prokázat vytěsnění a všímá si jejich nedostatků. V praktické části je replikována a široce diskutována studie týkající se vytěsnění incestuálního příběhu u studentů gymnázií. Klíčová slova obranné mechanismy, vytěsnění, obrana, intrapsychický konflikt, strukturální model, oidipovský komplex
|
host ::
RSS.