Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nepoddajnost izraelsko-palestinského konfliktu: Komparace delegitimizačního diskurzu v politických projevech Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase v letech 2015-2018
Shin, David ; Oberpfalzerová, Hana (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato bakalářské práce nahlíží a analyzuje izraelsko-palestinský konflikt optikou teorie nepoddajného konfliktu Louise Kriesberga (Kriesberg, 1998) a teorií delegitimizace Daniela Bar-Tala (Bar-Tal, 1998). Práce komparujevzájemnou delegitimizaci a diskurz izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmouda Abbase pomocí tématické diskurzivní analýzy.Práce se zabývá konkrétně teorií delegitimizace Nety Oren a Daniela Bar-Tala(Oren, Bar-Tal,2007), která se skládáz pětidimenzí typologie delegitimizace: dehumanizace, připisování negativních rysů, vyčleňování, politické nálepkování a meziskupinové srovnávání. Projevy Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase jsou vymezeny na období2015- 2018.V roce 1994 došlo k přerušení mírových dohod mezi Izraelem a Palestinou. Zároveň během tohoto období došlo ke změně charakteru konfliktu, tzv. třetí intifády, kdese jedná o sérii menších četných konfliktů. Benjamin Netanyahu a Mahmoud Abbas jako političtí vůdci obou zemí, hrají důležitou roli pro vývoj izraelsko- palestinského konfliktu. Jejich diskurz a obsah v projevech hraje důležitou roli ve společnosti, neboť udává její kurs. Oba političtí aktéři se navzájem delegitimizují aospravedlňují vlastní pozici. Netanyahuve svých projevech vyzdvihujevyspělost Izraele a delegitimizuje Palestince ve...
Nepoddajnost izraelsko-palestinského konfliktu: Komparace delegitimizačního diskurzu v politických projevech Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase v letech 2015-2018
Shin, David ; Oberpfalzerová, Hana (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato bakalářské práce nahlíží a analyzuje izraelsko-palestinský konflikt optikou teorie nepoddajného konfliktu Louise Kriesberga (Kriesberg, 1998) a teorií delegitimizace Daniela Bar-Tala (Bar-Tal, 1998). Práce komparujevzájemnou delegitimizaci a diskurz izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmouda Abbase pomocí tématické diskurzivní analýzy.Práce se zabývá konkrétně teorií delegitimizace Nety Oren a Daniela Bar-Tala(Oren, Bar-Tal,2007), která se skládáz pětidimenzí typologie delegitimizace: dehumanizace, připisování negativních rysů, vyčleňování, politické nálepkování a meziskupinové srovnávání. Projevy Benjamina Netanyahua a Mahmouda Abbase jsou vymezeny na období2015- 2018.V roce 1994 došlo k přerušení mírových dohod mezi Izraelem a Palestinou. Zároveň během tohoto období došlo ke změně charakteru konfliktu, tzv. třetí intifády, kdese jedná o sérii menších četných konfliktů. Benjamin Netanyahu a Mahmoud Abbas jako političtí vůdci obou zemí, hrají důležitou roli pro vývoj izraelsko- palestinského konfliktu. Jejich diskurz a obsah v projevech hraje důležitou roli ve společnosti, neboť udává její kurs. Oba političtí aktéři se navzájem delegitimizují aospravedlňují vlastní pozici. Netanyahuve svých projevech vyzdvihujevyspělost Izraele a delegitimizuje Palestince ve...
Role vybraných mezigeneračních traumat v konfliktu o Náhorní Karabach ve světle teorie Vamıka D. Volkana
Pits, Anastasia ; Oberpfalzerová, Hana (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato práce vychází ze zkoumání psychoanalytika Vamika D. Volkana a jeho práce o psychiatrii konfliktu. Práce přímo aplikuje vybraná zkoumaná traumata na zatvrzlý konflikt o Náhorní Karabach v letech 1988 - 1994. Bude zkoumán vliv těchto traumat na intenzitu konfliktu a jejich využívaní pro účely politické a masové mobilizace. Z metodologického hlediska bude nejprve představena Volkanova teorie vybraných traumat. Poté bude důsledné analýze podroben konflikt o Náhorní Karabach, političtí aktéři, jeho historie a vývoj. Zřetel bude brán především na ty události, které by mohly být reprezentativním prvkem pro Volkanovy vybraná traumata. Práce komparuje vybraná traumata a jejich vliv na součastnou politiku Arménů a Ázerbájdžánců v souvislosti s konfliktem o Náhorní Karabach. Přínosem této práce je poukázat na to, že o arménské genocidě jako traumata se píše hodně, zatímco o traumatech ázerbájdžánců nikoli a poukázat na to, že i u Ázerbájdžánců se můžeme setkat s pár událostmi, které vedly ke vzniku vybraných traumat. Dále budou tyto traumata komparována; jaká traumata mají Ázerbájdánci vůči Arménům a naopak a jakou roli tato traumata hráli v válce o Náhorní Karabach v letech 1988 až 1994.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.