|
|
Komparace posunů v intersémiotickém a mezijazykovém překladu divadelní hry Václava Havla Odcházení.
Korábová, Zuzana ; Špirk, Jaroslav (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Cílem této práce je popsat, vysvětlit a zařadit intersémiotický překlad v rámci současné teorie překladu. Vzhledem k interdisciplinární povaze práce, teoretická část čerpá též z estetiky, sémiotiky, adaptačních studií, filmové a literární vědy. Získané poznatky jsou aplikovány na konkrétní empirický materiál - mezijazykový a intersémiotický překlad divadelní hry Václava Havla Odcházení. Oba překlady jsou podrobeny detailní analýze a zjištěné posuny jsou zařazeny do kategorií, jejichž hlavní inspirací je model překladu Antona Popoviče (1975, 1983). Komparace posunů ukázala, že přístup k intersémiotickému překladu/filmové adaptaci jako k překladu je funkční, pro některé posuny však bylo třeba vytvořit nové kategorie. Z toho důvodu na závěr navrhujeme nový model intersémiotického překladu, jenž by mohl tvořit inspiraci pro další výzkum.
|
|
|
Daniel Keyes: Flowers for Algernon - české překlady a dramatizace
Melicharová, Lucie ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Špirk, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá českým životem povídky Daniela Keyese Flowers for Algernon. Hlavním cílem je analytické srovnání všech produktů jeho receptivně-produktivního dění v českém kulturním prostředí a definování jejich invariantů. V rámci teoretické části práce je čtenář seznámen s životem a dílem autora, amerického spisovatele Daniela Keyese, následuje popis geneze zkoumaného díla, jeho charakteristika na základě stylistických a tematických dominant a nástin domácí i zahraniční recepce. Speciální pozornost je věnována recepci české, na kterou je nahlíženo skrze optiku dvou existujících překladů povídky (Černý, 1976; Markus, 2003) a tří původních dramatizací (Říhová, 1988; Hruška, 1993; Heger, 2010). Při popisu jednotlivých českých variant zkoumaného díla je kladen důraz především na širší společensko-kulturní dobový kontext a na osobnosti jejich tvůrců. O provedenou kontextualizaci se opírá následná translatologická analýza, jejímž hlavním teoretickým východiskem je deskriptivní model Gideona Touryho (1995). V souladu s ním jsou jednotlivé české texty povídky chápány jako produkty cílové kultury. Nejdříve jsou proto posouzeny z pohledu jejich přijatelnosti (acceptability) v rámci této kultury a stanovené hypotézy jsou následně ověřeny srovnáním odpovídajících segmentů cílového a výchozího...
|
host ::
RSS.