Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Systémy terciárního vzdělávání v zemích Evropské unie se zřetelem na jejich financování
Chaloupková, Šárka ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Finardi, Savina (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním 27 evropských vzdělávacích systémů. Téma práce pokrývá všechny hlavní aspekty financování vzdělávacího systému vysokoškolského vzdělávání a zjišťuje vliv vzdělávací politiky na úroveň vzdělanosti daného státu. V teoretickém úvodu je představen vzdělávací systém v České republice, jeho fungování a politika financování studia. Následující část práce zachycuje klíčové prvky terciárního vzdělávání v ostatních státech Evropské unie. Zaměřuje se na hlavní politické cíle veřejného financování, různé formy mechanismů financování, finanční autonomii a kontrolu, míru do jaké vzdělávání poskytováno zdarma, soukromé příspěvky, systém grantů, stipendií, úvěrů a další finanční a sociální podpory studentů a jejich rodin. Jsou popsány jejich společné rysy a specifika jednotlivých států. Práce se věnuje rovněž odlišnému přístupu k financování terciárního vzdělávání v obdobích hospodářského růstu a recese. Poslední část práce je věnována vytvoření shluků zemí na základě zjištěných údajů a dalších ukazatelů terciárního vzdělávání a sestavení pořadí zemí Evropské unie podle úrovně vzdělanosti.
Starobní důchody ve vztahu k hospodářské úrovni zemí EU
Bricín, Lukáš ; Hebák, Petr (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním zemí Evropské unie, a to zejména jejich důchodových systémů a životní úrovně důchodců tyto systémy využívající v konfrontaci s hospodářskou vyspělostí těchto zemí. Po teoretickém úvodu, kde jsou představeny různé aspekty fungování a teoretické výstavby důchodového systému následuje stručný nástin situace v jednotlivých zemí doplněný o srovnání hodnot ukazatelů týkajících se důchodových systému. Střední část této práce se věnuje procesu stárnutí populace, jakožto hlavní příčiny nutnosti reformování současných důchodových systémů a adekvátnosti prodlužování věku pro odchod do důchodu. Poslední část této práce je věnována sestavení pořadí zemí Evropské unie podle životní úrovně osob v důchodovém věku a konfrontaci těchto výsledků s údaji o hospodářské vyspělosti daných zemí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.