|
|
Intimita pacienta na urgentním příjmu
KUBÍNOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce, jejíž název je "Intimita pacienta na urgentním příjmu" je zaměřena na intimitu, soukromí a lidskou důstojnost pacienta při jeho ošetřování na urgentním příjmu. Žijeme v moderní době, vše je zaměřené na novinky, výzkumy, a hlavně časovou náročnost. Tak je tomu i ve zdravotnictví, o medicínskou část je větší zájem z pohledu léčebných metod a prostředků. Problematika intimity a lidské důstojnosti za medicínskou trochu pokulhává, ale ne již jako dříve. Nyní se dostává více a více do povědomí široké veřejnosti. V intenzivní medicíně je tato problematika komplikovaná. Halový systém péče se rozvíjí i na urgentních příjmech a zachování intimity pacienta je narušována mnoha okolnostmi a faktory. V teoretické části je popsán vývoj intenzivní medicíny a urgentních příjmů v zahraničí i u nás v ČR. Dále jsou tam popsány oblasti jako je intimita, soukromí, lidská důstojnost, holismus, komunikace, potřeby pacienta, ale i práva pacientů a jejich vymahatelnost. V praktické části byl zpracován výzkum kvalitativní metodou s využitím rozhovoru a zúčastněného skrytého pozorování. Rozhovory i pozorování proběhly v březnu 2021, ve vybraném zdravotnickém zařízení na urgentním příjmu. Výzkumný soubor tvořilo 10 nelékařských zdravotnických pracovníků. Praktická část byla záměrně zaměřena na zdravotnický personál. Cílem bylo zjistit jejich vnímání a respektování intimity. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zdravotnický personál urgentního příjmu má teoretické znalosti ohledně intimity a lidské důstojnosti, ale ne vždy je dokáže přenést do praxe. Toto je téma, na kterém by měl každý zdravotnický pracovník hodně pracovat.
|
|
| |
|
|
Dříve vyslovená přání v oblasti intenzivní medicíny a paliativní péče
Kunstýřová, Jana ; Krejčíková, Helena (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Institut dříve vysloveného přání je multidisciplinárním eticko-právním problémem. Při jeho použití dává plně svéprávný pacient jako laik pokyn zdravotníkům, tedy profesionálům, jak mají postupovat při jeho léčbě v případě, že on sám nebude schopen, trvale nebo dočasně, dát informovaný souhlas s léčbou, popřípadě tuto odmítnout. Pacient má právo na vyjádření svého přání o budoucí zdravotní péči o vlastní osobu v době, kdy už se nebude schopen sám rozhodovat. Dříve vyslovené přání je svým způsobem zvláštním druhem informovaného souhlasu nebo nesouhlasu směřujícím do budoucnosti k do určité míry nejisté události. Předkládaná práce se skládá ze dvou částí, které jsou rozděleny do třech větších kapitol. Hlavním úkolem první části je podat ucelený výklad toho, jak je dříve vyslovené přání upraveno na jednotlivých úrovních právního řádu České republiky. V této části je rovněž rozebrán vztah úpravy zakotvené v zákoně o zdravotních službách a v občanském zákoníku. Druhá část, která je tvořena kapitolami "Odraz institutu dříve vysloveného přání v oblasti intenzivní medicíny a paliativní péče" a "Limitace péče, dříve vyslovené přání a právní odpovědnost lékaře", se věnuje využití institutu dříve vysloveného přání ve dvou specifických oblastech medicíny, a to v intenzivní medicíně a paliativní péči. S těmito...
|
|
| |
|
|
Psychická a fyzická zátěž sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína
Taušová, Adéla ; Podaná, Jana (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práci se zabývá tématem Psychická a fyzická zátěž sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. V teoretické části je představena problematika psychické a fyzické zátěže, dále jsou představeny pracovní role všeobecných sester a charakteristika činností vykonávaných v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením, které má za úkol získat data, vypovídající o indikátorech psychické a fyzické zátěže sester pracujících v oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Výzkumné šetření proběhlo ve čtyřech vybraných nemocnicích na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a na jednotkách intenzivní péče neurochirurgických klinik. Respondenti byli rozděleni do dvou skupin - respondenti z anesteziologicko-resuscitačních oddělení a respondenti z neurochirurgie. Skupiny jsou porovnány mezi sebou. Výsledky jsou zpracovány pomocí tabulek a grafů. Klíčová slova Anesteziologie, intenzivní medicína, role sestry, fyzická zátěž, psychická zátěž, oddělení ARO, JIP
|
|
|
Role sestry manažerky na usnadnění adaptačního procesu nově nastupující sestry na oddělení ARO, JIP
HUDCOVÁ, Lenka
Úspěšné zvládnutí adaptačního procesu nově nastupující sestry na pracoviště intenzivní medicíny je vysoce náročný proces. Zvládnutí obsluhy sofistikované přístrojové techniky, odborná náročnost poskytované činnosti a každodenní fyzická zátěž i psychický stres staví před každou nově nastupující sestru široké spektrum požadavků, jejichž bezpodmínečné zvládnutí je zásadním předpokladem pro úspěšné začlenění do elitního týmu. V tomto nelehkém procesu adaptace by každé nově nastupující sestře (a nejen na pracovišti intenzivní medicíny) měla být nápomocná především sestra manažerka, která může významně pomoci nově nastupující sestře se v novém pracovním prostředí adaptovat a stát se rovnocenným členem týmu. Diplomová práce je zaměřena na roli sestry manažerky na usnadnění adaptačního procesu nově nastupující sestry na oddělení ARO a JIP. Cílem diplomové práce bylo zmapovat působení sestry manažerky v adaptačním procesu nově nastupující sestry na oddělení ARO a JIP a zjistit jakým způsobem tato sestra manažerka napomáhá v adaptaci nově nastupující sestře na oddělení ARO a JIP. Dalšími cíli bylo zmapovat vlastní proces adaptace nově nastupující sestry na oddělení ARO a JIP a zjistit faktory, které nejvíce ovlivňují adaptační proces nově nastupující sestry na oddělení ARO a JIP. Pro výzkumnou část této práce byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní část byl jako technika sběru dat použit polostandardizovaný rozhovor, který byl proveden se staničními sestrami odděleni ARO a JIP ve vybraných nemocnicích v Praze. Pro kvantitativní část byl jako technika sběru dat použit dotazník, který byl určen sestrám pracujícím na oddělení ARO a JIP ve vybraných nemocnicích v Praze, které adaptačním procesem buď přímo procházely, nebo které adaptační proces nedávno absolvovaly. Cíle práce byly splněny. Výsledky šetření jasně ukázaly, že adaptační proces nové sestry nespočívá pouze v účinném zaškolení, ale i v začlenění nové sestry do nového pracovního kolektivu. Je tudíž nutné, aby sestra manažerka věnovala adaptačnímu procesu dostatečnou pozornost a pomohla nové sestře se stát rovnocenným členem týmu, který bude pod jejím účelným vedením dosahovat cílů oddělení i celé organizace. Výsledky šetření mohou přispět k větší informovanosti o jednotlivých motivačních faktorech adaptačního procesu. Na základě zjištěných informací o působení sestry manažerky v adaptačním procesu nově nastupující sestry na oddělení ARO a JIP byla vytvořena myšlenková mapa, která může posloužit pro inspiraci či jako návod k realizaci tohoto vysoce náročného procesu.
|
host ::
RSS.