|
|
Generační střety na stránkách protektorátního kolaborantského tisku
Nezdařil, Petr ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je postihnout variabilitu protektorátní tiskové propagandy vzhledem ke generační a sociální příslušnosti cílové skupiny čtenářů. Tato byla zkoumána prostřednictvím analýzy tří kolaborantských listů - Arijského boje, Zteče a Přítomnosti. Propagandistické obrazy byly rekonstruovány na základě analýzy tří velkých tematických okruhů, a sice zobrazování protektorátní vrstvy inteligence, mládeže a konečně příslušníků židovské minority. Cílem se krom postižení specifických propagandistických technik stala také snaha zhodnotit perspektivy přijetí těchto obrazů ze strany protektorátní společnosti a vysvětlit, proč se tyto míjely účinkem. Vzhledem k primárním pramenům, které byly při tvorbě využity, postihuje předkládaná práce především období mezi léty 1942 a 1945.
|
|
|
Snahy o formování občanské společnosti v Ruském impériu na přelomu 18. a 19. století.
Hrebiková, Anežka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Cílem práce je analýza ruské vzdělané společnosti - inteligence bez rozdílu v původu - v době, kdy získávala vlastní identitu, vymezovala si své ideové základy a imperativy a měla fragmentární tendence vytvářet občanskou společnost. Na institucionálních i individuálních příkladech z řad šlechtické i raznočinské inteligence je analyzováno spolčování se, a to nejprve privátní, uzavřené a posléze veřejné. S tím souvisí popis vytváření počátků veřejného prostoru a s ním spojeného veřejného mínění. Práce se proto zabývá jednotlivými společenskými platformami, v nichž se tehdejší ruská inteligence angažovala, především zednářskými lóžemi, společenskými salony či kluby. Výsledkem má být rozbor vývoje vzdělané společnosti v období před děkabristickým povstáním, analýza jejího intelektuálního potenciálu, její myšlenkové emancipace a různorodých aktivit. Práce čerpá z nevydaných archivních materiálů, edic a nejnovější odborné literatury. Metodologicky se opírá o koncepty sociálních, kulturních a intelektuálních dějin na pozadí biografické metody a s marginálním využitím konceptů dějin mentalit a gender history. Klíčová slova Ruské impérium, inteligence, občanská společnost, salony, kluby
|
|
|
Od stachanovců k volné sobotě. Pojetí práce v socialistickém Československu šedesátých let 20. století
Keller, Filip ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Sommer, Vítězslav (oponent)
Práce se zabývá pojetím práce v socialistickém Československu v šedesátých letech. Zaměřuje se na diskurzy sociálních a ekonomických reforem a post-stalinské doby. Ve středu pozornosti budou stát hlavní sociální, ekonomické a ideologické kategorie, o něž se tyto projekty opíraly, šíře jejich výkladu i proměna důrazu na jejich jednotlivé prvky. Práce se soustředí zejména na možné spojení nově utvářeného diskurzu se snahou obnovit sociální diferenciaci a překonat společenskou nivelizaci předešlého (stalinského) období. Teoreticky se práce pokusí propojit Honnethovu teorii uznání s konceptem egalitární spravedlnosti G. Cohena a z této perspektivy prozkoumá historické proměny pojetí spravedlnosti, dělby práce, sociálního étosu různých společenských skupin (zejména vrstvy vzdělané inteligence), legitimity existujících forem přerozdělování atd.
|
|
|
Generační střety na stránkách protektorátního kolaborantského tisku
Nezdařil, Petr ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je postihnout variabilitu protektorátní tiskové propagandy vzhledem ke generační a sociální příslušnosti cílové skupiny čtenářů. Tato byla zkoumána prostřednictvím analýzy tří kolaborantských listů - Arijského boje, Zteče a Přítomnosti. Propagandistické obrazy byly rekonstruovány na základě analýzy tří velkých tematických okruhů, a sice zobrazování protektorátní vrstvy inteligence, mládeže a konečně příslušníků židovské minority. Cílem se krom postižení specifických propagandistických technik stala také snaha zhodnotit perspektivy přijetí těchto obrazů ze strany protektorátní společnosti a vysvětlit, proč se tyto míjely účinkem. Vzhledem k primárním pramenům, které byly při tvorbě využity, postihuje předkládaná práce především období mezi léty 1942 a 1945.
|
|
|
Dva autoři - Dvě díla - Dvojí obraz světa (Vladimír Neff - Jaroslaw Iwaszkiewicz)
Sikora, Dorota ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Resumé v českém jazyce Diplomová práce je snahou o představení dvou autorů, a především dvou jejich významných počinů, vytvořených ve dvou různých kulturách, jež je dovršena komparací obou těchto stěžejních děl. Vladimír Neff svým pětidílným románovým cyklem Sňatky z rozumu (a další), obšírně pojednávajícím o životech členů rodiny Bornů a Nedobylů, osvědčil své vynikající vypravěčské umění, které spolu s notnou dávkou ironie a dokonalou znalostí historických reálií činí z této pentalogie Neffovo životní dílo, které se významným způsobem zapsalo rovněž do dějin české literatury. Autor velmi věrně vykresluje v průběhu sta let se měnící obraz Prahy, který přibližuje atmosféru doby vyznačující se úsilím o hospodářský a technický pokrok. Díky z psychologického hlediska důkladně a přesně vykresleným klíčovým postavám zakladatelů zmíněných rodin, z nichž některým Neff přiřkl typicky měšťácké rysy, se čtenáři stávají blízkými svědky jejich vzestupu i pádu. Jarosław Iwaszkiewicz ve svém poměrně rozsáhlém díle Čest a sláva na dopodrobna vykresleném historickém a společenském pozadí představuje život dvou generací. Zachycuje kvapné a někdy krkolomné změny v rámci novodobých dějin i úděl polského národa v pro něj osudových momentech první a druhé světové války. Snahou obou autorů nepochybně bylo vytvořit dílo, které by...
|
host ::
RSS.