|
|
Situace dětí v Dětském domově Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče
JALOVCOVÁ, Klára
Náhradní výchovná péče obsahuje všechny druhy náhradní rodiny u dětí bez vlastního funkčního rodinného zázemí. Má dvě formy {--} ústavní a rodinnou. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku dětí z Dětského domova Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče. Jedná se o zdravotnické zařízení s relativně malou kapacitou, které je určené pro děti od jednoho do tří let. Praktickou část jsem rozdělila na dvě části v souladu se stanovenými cíly. Prvním cílem bylo zjistit sociální, zdravotní a právní situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které byly umístěné v Dětském domově Charlotty Masarykové v letech 2005 až 2008. Druhým cílem bylo zmapovat situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které odešly v letech 2000 až 2008 z Dětského domova Charlotty Masarykové do náhradní rodinné péče. Oba cíle byly splněny. Za účelem dosažení cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu, technika sekundární analýzy dat. Byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1 - Nejčastějším důvodem pro umístění dětí do dětského domova jsou sociálně zdravotní důvody Hypotéza 2 {--} většina dětí přichází do dětského domova ve špatném zdravotním stavu Hypotéza 3 {--} Většina dětí z dětského domova je v kontaktu se svou biologickou rodinou Hypotéza 4 {--} Děti, umístěné do NRP, odchází nejčastěji do pěstounské péče Hypotéza 2 nebyla potvrzena, ostatní hypotézy potvrzeny byly. Z výsledků hypotézy 1 vyplývá, že děti přicházejí do dětského domova nejčastěji ze sociálně zdravotních důvodů, čistě zdravotních důvodů je málo. To souvisí s hypotézou 2, která se nepotvrdila. Většina dětí totiž přichází do dětského domova v dobrém zdravotním stavu. Převážná část dětí přichází do dětského domova z rodiny a s rodinou zůstává v kontaktu (hypotéza 3). Děti nejčastěji odchází zpět do rodiny, pokud odchází do NRP, pak pěstounská péče převažuje nad adopcí (hypotéza 4). Výsledky práce budou použity pro účely dětského domova Charlotty Masarykové a pro sociální pracovníky k získání přehledu o situaci v daném zařízení.
|
|
|
Práva dětí v ústavní péči
KREJSOVÁ, Petra
Má diplomová práce má název Práva dětí v ústavní péči. Skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části jsou rozebrány pojmy právo, dítě, část je věnována charakteristice Úmluvy o právech dítěte či Výboru pro práva dítěte. Metodou pro výzkum se stal řízený rozhovor (částečně standardizovaná metoda) vedený pomocí dotazníku vytvořeného profesorem Gary Meltonem a jeho týmem v Jižní Karolíně ve státě Columbia. Dotazník obsahuje identifikační otázky (věk, pohlaví, třída), čtyři obecné otázky, jež se týkají pojmového vyjádření práva a dvanáct situací, kde dítě přiznává práva či nikoliv. Dotazník byl rozšířen o doplňující otázky pro děti (vytvořený prof. Dunovským a doc. Kovaříkem), o 15 otázek vymezujících pojmové chápání {\clq}qdobrého občana``. Dále byla pro výzkum použita metoda dotazování (technika dotazník). Výzkumný soubor tvořilo celkem 80 dětí a 20 zaměstnanců. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: cílem práce je zjištění, zda děti mají svá práva. Cíl 2: Cílem práce je ověření, zda v ústavních zařízeních jsou dodržována dětská práva. Byla stanovena jedna hypotéza. H1: Právní povědomí dětí z dětských domovů je na nižší úrovni než právní povědomí dětí z běžné základní školy. Domnívám se, že cíle byly splněny. Hypotéza nebyla potvrzena.
|
|
|
Péče o staré občany s demencí
PRŮCHA, Vlastimil
Práce se zabývá projevy a důsledky stárnutí a stáří. A to jak z pohledu seniora a jeho prožívání této životní etapy, tak i z pohledu rodiny a společnosti, která ho obklopuje. Dále upozorňuje na důležitost provázanosti zdravotní a sociální péče o občany se zdravotním postižením a vyzdvihuje význam sociální práce v péči o seniory. V další části vysvětluje pojem demence a zaměřuje se na Alzheimerovu demenci. Ukazuje základní problémy, které život člověka s demencí provázejí a podává informace, které mohou pomoci jeho rodině i všem, kteří mu pomáhají. V závěru práce hodnotím význam stacionární péče a zamýšlím se nad potřebností podpory neinstitucionální péče a tím vyzdvihuji význam pečující rodiny, lidskosti a pochopení, které jsou důležité pro kvalitní život uživatelů s demencí. Což je cílem mé práce.
|
|
|
Bydlení na půli cesty - možnosti realizace v Jindřichově Hradci
PECHKOVÁ, Šárka
Diplomová práce se věnuje tématu Domů na půli cesty a problematice odcházení z ústavní nebo ochranné výchovy. Cílem práce bylo zhodnotit, zda klienti dětských domovů v Jihočeském kraji mají zájem o bydlení na půli cesty a dalším cílem bylo vypracovat projekt bydlení na půli cesty určený pro město Jindřichův Hradec. Data pro kvalitativní výzkum byla sbírána pomocí řízených a polořízených rozhovorů. Na základě zjištěných dat byl vytvořen modelový projekt Domu na půli cesty určený pro město Jindřichův Hradec, ve kterém jsou zohledněny rizika projektu a zapracovány příklady dobré praxe.
|
|
|
Pěstounská péče v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounská péče ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči - velké pěstounské rodiny. Porovnání obou forem.
WENDLIGOVÁ, Michaela
Práce je sondou do obrazu náhradní rodinné péče v České republice se zaměřením na pěstounskou péči. V teoretické části popisuje obraz náhradní péče o děti, které se ocitají mimo vlastní rodinu, zabývá se vitálními potřebami dětí a psychickou deprivací. Nahlíží do situace matek, které se vzdávají svého dítěte a do některých aspektů sociální práce v této oblasti. Praktická část je kvalitativním výzkumem, který porovnává pěstounskou péči v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounskou péči ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči {--} velké pěstounské rodiny. Výzkumná šetření jsou provedena z pohledu dospívajících dětí v pěstounské péči a výzkum vychází z principů moderní (profesionální) pěstounské péče. Výzkumné šetření obsahuje šest rozhovorů s dětmi z klasických rodin a čtyři s dětmi ze speciálních zařízení. Sondují, jak prožívají děti v pěstounské péči vztah k pěstounům a jaká v rodinách vládne atmosféra, jak se staví děti v pěstounské péči k biologické rodině a porovnávají, jak prožívají tyto aspekty děti v klasických českých pěstounských rodinách a děti ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči (SOS vesničkami se výzkum nezabývá). Zda je pěstounská péče dobrá, nezávisí tolik na tom, zda je vykonávána v klasické pěstounské rodině nebo v zařízení. Závisí především na osobě pěstouna, zda je schopen si vytvořit k dítěti pozitivní vztah, zda je schopen dítě bezpodmínečně přijmout.
|
|
|
Institucionální péče u psychicky nemocných seniorů
PROCHÁZKOVÁ, Helena
Se stárnutím populace a zvyšujícím se výskytem demencí vyvstává potřeba zvýšení kapacity stávajících a vytvoření nových služeb. Potřeba speciální rezidenční péče roste s věkem a stupněm mentálního postižení. V současnosti jsou zařízení poskytující tuto péči limitována početně i finančně. Pro zajištění kvality života seniorů s demencí v institucionální péči je nutné bezpečné stabilní prostředí, vhodný personál, možnost častého styku s rodinou. Pro zabezpečení těchto potřeb byla vytvořena oddělení se zvláštním režimem při domovech pro seniory. Cílem práce bylo zhodnocení možností oddělení a kvality péče. Kvalita péče na dvou zkoumaných odděleních je vzhledem k daným technickým a finančním podmínkám a díky dobrému managementu relativně dobrá, velkou roli hraje lidský faktor, kvalita vedení, motivace a osobní kvality přijímaného personálu.
|
|
|
Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči
JANOVSKÁ, Klára
Cílem mé bakalářské práce na téma {\clqq}Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči`` bylo zmapovat tuto situaci v pobytových zařízeních sociální péče pro mentálně postižené v Jihočeském kraji. Tento cíl byl splněn. Současné celosvětové trendy v péči o osoby s mentálním postižením preferují zařazení pracovních činností do oblasti výchovně vzdělávací práce v zařízeních sociální péče. Problematika zaměstnávání je jednou z nejzávažnějších otázek týkajících se osob s mentálním postižením. Uplatnění na pracovním trhu ovlivňuje jejich životní situaci z několika hledisek. Nejde jen o ekonomickou situaci, sociální statut, ale také o vlastní seberealizaci. Existuje několik forem pracovního a zároveň sociálního uplatnění pro lidi znevýhodněné na trhu práce. Patří mezi ně podporované zaměstnávání, chráněná pracovní místa či chráněné dílny. Pro naplnění výše uvedeného cíle bylo využito metody kvalitativního výzkumu techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Cílový soubor 1 tvořili zaměstnanci pobytových zařízení sociální péče pro osoby s mentálním postižením v Jihočeském kraji. Cílový soubor 2 tvořili pracovníci organizací podporovaného zaměstnávání realizující svou činnost v Jihočeském kraji. Z výsledků práce vyplývá, že se zařízení o pracovní uplatnění svých klientů zajímají. Snaží se vytvářet pro ně pracovní místa. Nabídka míst je přesto nedostatečná. V souvislosti s výsledky této práce je možné stanovit následující výzkumné otázky: 1. jakým směrem se bude vyvíjet postoj naší společnosti k problematice zaměstnávání osob s mentálním postižením ve smyslu finančního, legislativního a společenského zajištění této problematiky. 2. Zda se součástí podnikové strategie firem v České republice stane (v rámci firemní filantropie) zaměstnávání osob s mentálním postižením. Práce by měla posloužit k porovnání situace dané problematiky v jednotlivých pobytových zařízeních sociální péče v Jihočeském kraji.
|
|
|
Význam a vliv prostředí na formování osobnosti dítěte
CHODOROVÁ, Alena
Práce srovnává podmínky pro vývoj dítěte v rodině, která má problémy se zvládáním péče s prostředím v dětských domovech, kde děti po odejmutí z původních rodin vyrůstají.Vydefinovala jsem rodinu obecně, její velký význam pro rozvoj jedince. Popsala jsem změny současné rodiny oproti klasickému modelu a s tím související problémy působící při výchově dětí. Dále jsem se zaměřila na možnosti sociální práce s problematickými rodinami při snaze o co nejkvalitnější sanaci rodin. Poukázala jsem na přednosti i problémy náhradní rodinné péče. V další části jsem popsala aspekty ústavní péče.
|
|
|
Úrazy seniorů v ústavní péči
SOUKUPOVÁ, Marta
Prostředí, ve kterém žijeme, obytné prostředí, velmi výrazně ovlivňuje kvalitu našeho života. O to důležitější je pro seniory, kterým ubývá schopností lehce se v našem světě pohybovat. Úrazy představují v nemocnosti seniorů závažnou a specifickou položku. Jsou tím častější, čím křehčí je zdravotní a funkční stav seniorů. Oproti mladšímu věku je jejich léčení složitější, delší a přináší horší výsledky a vyšší náklady. Závažné úrazy jsou spojeny s vyšší úmrtností než obdobná poranění v mladším věku. V diplomové práci se autorka snažila zhodnotit prevenci úrazů seniorů v domovech pro seniory a zmapovat faktory, které tuto adaptaci nejvíce ovlivňují. V první části práce se zmiňuje o postoji ke starým lidem v průřezu dějin a zároveň uvádí současnou situaci pohledu na stáří. Další kapitoly pojednávají o rozdělení období lidského života, o bio-psycho-sociálních změnách ve stáří, o nejčastějších zdravotních problémech ve stáří a jejich prevenci, rehabilitaci. V druhé části práce se autorka zabývá průzkumem v domovech pro seniory. Zjišťuje, zda ve vybraných zařízeních, je primárně bydlení a život seniorů zajištěn tak, aby bylo riziko úrazů minimální. Pro získání potřebných dat ke stanovení cíle byla použita metoda dotazování a pozorování. Náhodně byly vybrány tři domovy pro seniory v Jihočeském kraji. Jednalo se kvantitativní výzkum. Hypotéza, zda Domovy pro seniory mají vybavení, které minimalizuje riziko úrazů, byla potvrzena.
|
|
|
Postoj veřejnosti k náhradní rodinné péči
NESNÍDALOVÁ, Klára
Práce se zabývá postojem veřejnosti k náhradní rodinné péči. Jedním z vážných problémů naší společnosti je skutečnost, že existuje řada dětí o které se jejich biologičtí rodiče nechtějí či nemohou starat a na straně druhé neustále se z různých příčin zvyšuje počet partnerství, která jsou bezdětná, ač si přejí mít dítě. S tím zákonitě vyvstává otázka, jak řešit případnou neplodnost. V České republice žije, podobně jako v jiných evropských zemích, 1% dětí (cca 20.000 dětí), které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině. Pouze 2% z této skupiny jsou úplní sirotci, kdežto 98% jich tedy svou vlastní rodinu má, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí starat. Proto jsem si vybrala jako cíl své diplomové práce zmapovat, jak jsou občané naší společnosti informování o jedné z možností řešení neplodnosti - přijmout cizí dítě do náhradní rodinné péče. Zaměřila jsem se pomocí dotazníků na různé věkové i vzdělanostní skupiny. Respondenti vyjadřovali svoje názory na řešení neplodnosti v kontextu informací obecných (co je to NRP, jaké jsou typy NRP, kdo pomáhá při řešení problému, jaké jsou způsoby řešení, rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí, osvěta o NRP) a specifických (vlastní ochota k přijmutí dítěte do NRP, závislost dítěte na pohlaví, somatických, intelektových předpokladech, ochota přijetí dětí jiného etnika). I když mezi respondenty bylo dvojnásobek žen, cítí se více neúspěchem mít vlastní dítě zasaženy.
|
host ::
RSS.