|
| |
|
|
Melanchthonovo Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou z roku 1557
Pišna, Jan
Příspěvek přináší informace o tisku Rozmlouvání utěšené a potěšitedlné Pána Boha s Evou vyhnanou z ráje a rodinou její, který přeložil táborský písař a konšel Pavel Lucín (1525-1597) a následně jej vydal roku 1557 u pražského tiskaře Jiřího Melantricha v Praze. Výchozím textem pro Lucínův překlad byla některá z edic latinského katechismu luteránského teologa Lucase Lossia. Na konci Lossiovy knihy byl přidán text Dialogus pius et festivus de colloquio Deum (ut ferunt) et Evam, jehož pramenem byl text Melanchthonova latinského listu z 23. března 1539 pro Johana IV. hraběte z Wiedy a který byl ještě téhož roku několikrát vytištěn. Závěr příspěvku pojednává o typografii a ilustračním štočku s vyobrazením Boha s Adamem a Evou. Pozoruhodná je také souvislost tohoto vyobrazení s iniciálou N, kterou nacházíme v různých verzích a stylových variantách v Biblích tištěných u Netolického, Melantricha a u Samuela Adama z Veleslavína.
|
|
|
Františkánská bible z Knihovny Národního muzea v Praze (XII.B.13) v kontextu dobového malířství 13. století
Kurešová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Černý, Pavol (oponent) ; Brodský, Pavel (oponent)
Františkánská bible z Knihovny Národního muzea v Praze (XII.B.13) v kontextu dobového malířství 13. století Malířská výzdoba Františkánské bible (Praha, KNM XII.B.13) pocházející z doby kolem roku 1270 je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě v období přelomu pozdně románské a gotické kultury. Na výzdobě Františkánské bible se podíleli čtyři mistři, z nichž První vyzdobil Starý zákon, a další tři pracovali na Novém zákoně. Iluminace Františkánské bible lze zařadit do okruhu iluminátorů, kteří navazují na dědictví dílny Giovanniho da Gaibana, pro níž je charakteristické používání místně tradičního tvarosloví, doplňovaného do bordur expandujícími, protahovanými kaudami. Barevnost tónů postupně chladne a nastupuje tendence ke kresebnějším formám, odlehčování tvarů, vzrůstá plošnost a množí se citace západních forem, přičemž souběžně ustupuje těžká pastózní modelace. První mistr sice vyšel z oblasti středního Rýna, ale tvaroslovím ornamentiky navázal na dílnu Giovanniho da Gaibana. Zbývající tři mistři si dokonale osvojili "da Gaibanovský" styl. Liší se však způsobem interpretace typologicky společného základu repertoáru - způsobem modelace − nebo šíří barevné škály. Iluminátory dále odlišuje práce s dílčími doplňky motivů rozdílného původu. Výzdoba Františkánské bible je syntézou různých...
|
|
| |
host ::
RSS.