|
|
Problematika informovaného souhlasu z pohledu občana - pacienta
FRAŇKOVÁ, Květoslava
V roce 2001 ratifikovala Česká republika Úmluvu o biomedicíně. Tato úmluva je založena na strategii partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem. K naplňování této strategie přispívá i informovanost pacientů o jejich právech v oblasti péče o zdraví. Pacient, který je dostatečně informován o povaze, účelu, rizicích a důsledcích léčby, se může svobodně rozhodovat, zda chce tuto léčbu podstoupit či nikoli. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá platnou právní úpravou informovaného souhlasu a jeho jednotlivými aspekty. Praktická část mapuje znalost práv vyplývajících z informovaného souhlasu a jejich využívání. Cílem této části je zjistit právní povědomí občanů o problematice informovaného souhlasu, zejména z pohledu znalosti práv občana {--} pacienta v této oblasti. Hypotéza č. 1 předpokládá, že respondenti s vysokoškolským vzděláním znají lépe svá práva vyplývající z informovaného souhlasu, než respondenti s nižším vzděláním. Hypotéza č. 2 předpokládá, že respondenti s vysokoškolským vzděláním využívají lépe svá práva vyplývající z informovaného souhlasu, než respondenti s nižším vzděláním.Výzkum byl prováděn v Českých Budějovicích mezi občany, kteří zde žijí, studují nebo pracují. K ověření hypotéz byl použit kvantitativní výzkum, provedený metodou dotazování technikou dotazníku. Cíl práce byl splněn. Na základě získaných a procentuálně vyhodnocených dat byla hypotéza č. 1 vyvrácena a hypotéza č. 2 potvrzena. Výsledky výzkumu dokazují, že znalost práv vyplývajících z informovaného souhlasu je u obou skupin respondentů prakticky totožná, avšak v praxi tato práva využívají více respondenti s vysokoškolským vzděláním. Tyto výsledky ukázaly potřebu zaměřit se při práci s pacienty na praktické využívání jejich práv, která vyplývají z informovaného souhlasu.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u klienta s kardiostimulátorem
LEJČKOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacienty po implantaci kardiostimulátoru, na informovanost klientů o ošetřovatelské péči na přínos edukačního materiálu pro klienty v tištěné formě. Trvalá kardiostimulace je využívána při léčbě symptomatických poruch srdečního rytmu, kdy je srdeční sval stimulován ke své činnosti podnětem ze zevního zdroje {--} kardiostimulátoru. Samotná implantace je svým rozsahem malý operační výkon, který s sebou přináší možná rizika i komplikace, a profesionálně zvládnutá ošetřovatelská péče má za cíl tato rizika snížit. Důkladné informování pacienta ošetřovatelským týmem zvyšuje komfort pacienta po dobu hospitalizace, může snížit riziko pooperačních komplikací a strach z výkonu samotného. Správnou edukací po zavedení kardiostimulátoru jak před propuštěním do domácí péče, tak při ambulantních kontrolách umožníme bezproblémové zařazení pacienta do každodenního života. Výsledky této bakalářské práce jsme získali kvantitativním výzkumem použitím metody anonymního dotazníku. Pro zpracování výsledků bylo použito 93 správně vyplněných dotazníků. První hypotéza výzkumu byla zaměřena na kladné hodnocení informovanosti o ošetřovatelské péči po implantaci kardiostimulátoru klienty. Z výsledků dotazníku vyplynulo, že klienti jsou lékaři, všeobecnými i kardiostimulačními sestrami dostatečně informováni, že informovanost v posledních letech stoupá a je klienty pozitivně oceněna. Druhá hypotéza mapovala přínos edukačního materiálu o ošetřovatelské péči v tištěné formě. Tento materiál byl respondenty hodnocen jako srozumitelný a přínosný a poskytuje klientům cenné praktické rady o životě s kardiostimulátorem.
|
|
| |
|
|
Informovaný souhlas jako součást ošetřovatelské péče před invazivním vyšetřovacím výkonem v kardiologii
BOUŠOVÁ, Radka
Bakalářská práce zabývající se informovaným souhlasem jako součástí ošetřovatelské péče před invazivním vyšetřovacím výkonem v kardiologii je rozdělena do dvou dílčích částí. Části teoretické, kde je popisován informovaný souhlas ze strany zákona, jeho nejdůležitější aspekty a formy poskytování souhlasu, dále jako součást ošetřovatelské dokumentace a ošetřovatelské péče. Dále se teoretická část zabývá některými invazivními vyšetřovacími výkony prováděnými na kardiologii, onemocněními, která se dají těmito vyšetřeními odhalit, ošetřovatelskou péči při těchto vyšetřeních a jejich komplikacemi. Druhá část je část výzkumná, ve které byly stanoveny tři cíle. První dva cíle byly zaměřeny na vliv informovaného souhlasu a na požadavky před invazivním vyšetřovacím výkonem z pohledu pacientů. Třetí cíl byl zaměřen na efektivitu informovaného souhlasu z pohledu sester. Pro dosažení těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky, dle kterých byly vytvořeny polostrukturované rozhovory, které byly uskutečněny jak s pacienty tak se sestrami. Rozhovor se sestrami obsahoval dvacet otázek, které se týkaly identifikačních údajů, vlivu informovaného souhlasu na ošetřovatelskou péči, požadavků na informovaný souhlas a efektivity informovaného souhlasu. Rozhovor s pacienty obsahoval devatenáct otázek a byl rozdělen na stejné části jako rozhovor se sestrami. Pomocí šetření byly všechny cíle splněny a pomocí výsledků zodpovězeny výzkumné otázky. Informovaný souhlas má velký a významný vliv na péči z pohledu pacientů. Před vyšetřením jsou jim podány všechny potřebné informace důležité k dobrému průběhu vyšetření a hospitalizace a pacienti nemají žádné další požadavky. Efektivita informovaných souhlasů je z pohledu sester velká, ale samozřejmě záleží na přístupu pacienta. Řešení tohoto problému záleží především na zdravotnících pracujících na kardiologickém oddělení, a proto jsme na závěr z našich výsledků shrnuli stručný manuál ošetřovatelské péče pro podávání informací pacientům před invazivním vyšetřovacím výkonem na kardiologii, který by mohl být základním podkladem pro zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
|
|
Informovanost stomiků před operačním výkonem
SOUKUPOVÁ, Alena
V této bakalářské práci se zabýváme informovaností stomiků před operačním výkonem. Informovanost a edukaci považujeme za nedílnou součást kvalitní a profesionální péče o pacienta. Pokud je pacient dostatečně a srozumitelně informován, stává se tak součástí léčebného, diagnostického a celého zdravotnického procesu a přejímá tak aktivní roli v péči o své zdraví. Cílem naší práce bylo zjistit, jak jsou stomičtí pacienti před výkonem informováni, zmapovat edukační proces a porovnat informace u plánovaného a akutního výkonu. K dosažení cílů jsme si zvolili kvantitativní metodu, pomocí anonymního dotazníku. Jako respondenty jsme oslovili stomické pacienty. Z výsledků jsme zjistili, že i když se informovanost od let minulých dost zlepšila, jsou v mnohých případech stále ještě nedostatky. Pacienti některým informacím buďto nerozumí nebo jsou pro ně nedostačující. Jak jsme očekávali, pacienti, přicházející k plánovanému výkonu, mají informací více než pacienti, přicházející v akutních případech. Ale i přesto, že je výkon akutní, měl by být pacient stručně informován a edukován. Edukační proces před resekčním výkonem je opět kvalitnější u plánovaných výkonů. Bohužel jsou pacienti, přicházející k akutní operaci, o tuto edukaci ochuzeni. Díky edukačnímu procesu se může pacientův strach snížit a jeho představa o budoucím životě je jasnější.
|
|
|
Nejčastější problémy v ošetřovatelské praxi před a po invazivních výkonech v oboru kardiologie.
VESELÁ, Hana
Tématem této bakalářské práce je {\clqq}Nejčastější problémy v ošetřovatelské praxi před a po invazivních výkonech v oboru kardiologie.``. Hlavními cíly bylo zjistit nejčastější problémy v ošetřovatelské praxi po invazivních výkonech a zmapovat informovanost pacientů před a po invazivních výkonech a její vliv na další průběh ošetřovatelské péče. V kapitole, která obsahuje současný stav dané problematiky je uvedena historie invazivní kardiologie a současnost. Dále jsou zde popsány některé invazivní výkony, které se u nás provádí a v neposlední řadě je zde zahrnuta ošetřovatelská část. Ta je zaměřena především na úlohu sestry v péči o pacienty, kteří podstupují invazivní výkon a také ukazuje na některé ošetřovatelské problémy, které se mohou u těchto nemocných objevit. Je zde také uvedena důležitost komunikace mezi ošetřovatelským personálem a pacientem. Kvalitativní šetření probíhalo formou nestandardizovaného rozhovoru a pozorováním. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon a následně přepsány. Jednalo se celkem o 5 respondentů, se kterými byly vedeny dva rozhovory, na základě kterých byly vytvořeny kasuistiky. K těm byly pro zpřehlednění zpracovány tabulky znázorňující problémy popsané v kasuistice. Šetření probíhalo na standardním kardiologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s.. V kasuistikách jsou zaznamenány oba rozhovory, a to před invazivním výkonem a po něm. V obou jsou uvedeny nejčastější problémy, které se u respondentů vyskytují. Dále zachycují přístup sestry v péči o pacienta a v neposlední řadě úroveň informovanosti jak ze strany lékaře, tak sestry. Mohu konstatovat, že stanovených cílů bylo dosaženo Výsledky této práce budou poskytnuty managementu zdravotnického zařízení, kde bylo šetření prováděno. Dále mohou sloužit k eliminaci uvedených problémů v souvislosti s invazivními výkony. Práce může být také prezentována na sesterských seminářích a konferencích.
|
|
|
Zdravotnická dokumentace a elektronické zdravotní knížky
JANOCHOVÁ, Jiřina
Lékařské záznamy se v současnosti přizpůsobují výrazně funkčnímu chápání chorobného stavu jako poruchy rovnovážného stavu organismu. To změnilo i názory na formu lékařské dokumentace, určování vyšetření a léčby. Pokrok v medicíně spolu s narůstající potřebou konkrétních zdravotních informací si vynutily hledat nové cesty k zajištění dostupnosti zdravotních informací. Jednou z cest je elektronizace zdravotnictví. Hlavním představitelem tohoto přístupu je elektronická zdravotní knížka. Cílem mé práce bylo zjistit využívání elektronických zdravotních knížek, názor lékařů na využívání elektronické zdravotní dokumentace, přístup pacientů ke zdravotnické dokumentaci a ochotu lékařů zapojit se do projektu elektronických zdravotních knížek IZIP. Pro účely diplomové práce byly ověřovány dvě stanovené hypotézy. Hypotéza číslo 1 - Zdravotničtí pracovníci si slibují od projektu elektronických zdravotních knížek zrychlení poskytování informací o zdravotním stavu pacientů. Hypotéza číslo 2 - Zdravotnická zařízení jsou ochotna vést elektronickou zdravotní dokumentaci pouze při finanční kompenzaci zvýšené administrativní činnosti. K ověření hypotéz byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí dotazníku. Výzkum se uskutečnil v období {--} leden až březen 2009. Výzkumný soubor tvořila zdravotnická zařízení v Jihočeském kraji, zastoupená soukromými lékaři. Bylo vytištěno 200 kusů dotazníků. Pro výzkum plně použitelných bylo 152 dotazníků. Hypotéza č. 1 se potvrdila, neboť 58 % respondentů souhlasilo s tvrzením, že projekt elektronických zdravotních knížek poskytuje zrychlení předávání informací o zdravotním stavu pacientů. Hypotéza č. 2 se nepotvrdila. Jako problém využívání systému IZIP se jeví jednak nezájem ze strany pacientů, jednak nedůvěra lékařů. Potřebné informace se tedy v IZIP pokaždé nenajdou, protože část zdravotnických zařízení se systémem vůbec nepracuje. Lékaři by museli být donuceni nebo dostatečně motivováni k přechodu na elektronickou formu zdravotnické dokumentace a museli by změnit svůj negativní přístup k moderním technologiím. Tato práce by mohla nabídnout rozšíření informovanosti o zdravotnické dokumentaci a elektronických zdravotních knížkách mezi zdravotnickými pracovníky a širší veřejností a poskytnout zpětnou vazbu pracovníkům zdravotnických zařízení.
|
|
|
Etické souvislosti práva na informovanost o zdravotním stavu pacienta
SAMCOVÁ, Daniela
Bakalářská práce je na téma: Etické souvislosti práva na informovanost o zdravotním stavu pacienta. Tato práce obsahuje teoretickou část a výzkumnou část. V teoretické části popisuji současný stav dané problematiky. Zmiňuji se zde o důležitých pojmech a historii spojených s tímto tématem. Mezi další a hlavní zajímavé kapitoly patří také informovaný souhlas a hermeneutické aspekty zdravotní péče. Ve výzkumné části jsou uvedeny hypotézy a následně popsány výsledky výzkumu. Výzkum je prováděn na chirurgickém a gynekologicko porodnickém oddělení. Respondenti jsou zastoupeny záměrně z řad pacientů, zdravotních sester i lékařů, abych mohla porovnat odpovědi těchto třech dotazovaných skupin. Cílem mé práce je ověřit do jaké míry se z etického hlediska respektují práva pacientů komu z blízkých poskytnout informace o jejich zdravotním stavu. V práci se také snažím zjistit zda jsou pacienti spokojeni s informováním o způsobu a průběhu léčby a s tím úzce související komunikací zdravotních sester a lékařů. Odpovědi pacientů, zdravotních sester a lékařů porovnám a pro lepší přehlednost a orientaci je zobrazuji v grafech.
|
|
|
Etické aspekty ošetřování nespolupracujících pacientů v rámci záchranné služby
KRÁL, Václav
Záchranná služba je specifická součást zdravotnické péče a v souvislosti s etickým přístupem k nespolupracujícím pacientům se zde objevuje mnoho otázek: {\clqq}Do jaké míry je vhodné nutit pacienta ke spolupráci a do jaké míry je nutné a důležité ponechat pacientovi právo na rozhodnutí o jeho zdraví a životě?`` Je v souladu s etikou pacientovi říci tzv. milosrdnou lež o jeho stavu, aby byl ochoten spolupracovat? Cílem této práce je zjistit, jaký je eticky vhodný přístup při ošetřování pacientů, kteří nespolupracují. Dále zjistit názory zdravotnických záchranářů na etická dilemata, která jsem nastínil výše.
|
|
| |
host ::
RSS.