|
Why monitor acoustic emissions during nanomechanical tests?
Čtvrtlík, Radim ; Václavek, L. ; Tomáštík, J.
Acoustic Emissions (AE) monitoring has been proved as an effective non-destructive technique at the macro scale. Nevertheless, it may also be employed at nano/micro scale during nanomechanical and nanotribological testing. Local mechanical properties of surfaces or micro object are routinely explored using nanoindentation, scratch test or dynamic impact tests that are evaluated based on analysis of depth-load-time records or microscopic observation of residual indents, scratch grooves or impact craters, respectively. Although these approaches have been proven to be sufficient in most cases for a variety of materials, there are many situations where they do not provide sufficient information for a complex understanding of the deformation response. On the other hand, analysis of AE signals generated during these tests may provide valuable complementary information and provide some insight into the dynamics of phenomena like cracking, phase transitions, plastic instabilities, etc.\n
|
| |
| |
|
Hodnocení vlastností pyrolyzovaných pryskyřic
Halasová, M. ; Chlup, Zdeněk ; Strachota, Adam ; Černý, Martin ; Dlouhý, Ivo
Práce popisuje mechanické vlastnosti materiálů připravených pyrolýzou z polysiloxanových pryskyřic. Polymerní prekurzory mely rozdílné chemické složení. Materiály popisované v této studii jsou předurčeny pro použití jako matrice vysokoteplotních vlákny vyztužených kompozitů. Instrumentovaný tvrdoměr sloužil k charakterizaci těchto materiálů. Závislost síly na hloubce vniknutí indentoru byla stanovena Martensova tvrdost a indentační modul pružnosti, dále byla určena Vickersova tvrdost z velikosti vtisku. Byl stanoven vliv poměru strukturních složek T a D v prekurzoru na mechanické vlastnosti. Vpichy byly pozorovány pomocí konfokálního mikroskopu.
|
| |
|
Modelování procesu nanoindentace a mikroindentace
Hrubý, Zbyněk ; Plešek, Jiří ; Tin, S.
S pomocí metody konečných prvků může být zjištěna informace o rozložení napětí a deformace pod různými druhy indentorů. V práci je představena úloha numerického modelování indentace isotropního hliníku jako validační a verifikační problém pro testování algoritmů plasticity a kontaktu. Poznatky jsou následně převedeny do reálné situace modelování ortotropních materiálů jako jsou niklové slitiny s využitím homogenizačního přístupu pro získání makroskopických vlastností materiálu.
|
| |
| |