|
|
Ekologické a evoluční důsledky polyploidizace
Pavlíková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rooks, Frederick (oponent)
Frekvence výskytu polyploidie v přirozených populacích je mnohem častější než se původně předpokládalo, což naznačuje, že polyploidizace musí svým nositelům přinášet buď dlouhodobou, nebo alespoň krátkodobou evoluční výhodu oproti jejich diploidním předkům, protože jinak by tak masivně neexpandovali. Tato práce se tedy zabývá následky, které má polyploidizace na genom, meiózu, způsob reprodukce a výslednou životaschopnost polyploidních rostlin a nakonec popisuje a zhodnocuje možné důvody evolučního úspěchu polyploidních rostlin. Je popsán také vznik polyploidů v diploidní populaci, jejich vzájemné interakce a důvody vytvoření reprodukční izolace mezi cytotypy. Dále je věnována pozornost interakcím mezi polyploidy, herbivory a opylovači. Na závěr je pak ještě zmíněn nejčastější způsob syntézy neopolyploidních rostlin, možnosti jejich využití a způsoby detekce ploidie u rostlin.
|
|
|
Ekologické a evoluční důsledky polyploidizace
Pavlíková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rooks, Frederick (oponent)
Frekvence výskytu polyploidie v přirozených populacích je mnohem častější než se původně předpokládalo, což naznačuje, že polyploidizace musí svým nositelům přinášet buď dlouhodobou, nebo alespoň krátkodobou evoluční výhodu oproti jejich diploidním předkům, protože jinak by tak masivně neexpandovali. Tato práce se tedy zabývá následky, které má polyploidizace na genom, meiózu, způsob reprodukce a výslednou životaschopnost polyploidních rostlin a nakonec popisuje a zhodnocuje možné důvody evolučního úspěchu polyploidních rostlin. Je popsán také vznik polyploidů v diploidní populaci, jejich vzájemné interakce a důvody vytvoření reprodukční izolace mezi cytotypy. Dále je věnována pozornost interakcím mezi polyploidy, herbivory a opylovači. Na závěr je pak ještě zmíněn nejčastější způsob syntézy neopolyploidních rostlin, možnosti jejich využití a způsoby detekce ploidie u rostlin.
|
|
|
Projevy inbrední deprese u skotu
Kočková, Eva ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Vostrý, Luboš (oponent)
V této bakalářské práci byly shrnuty poznatky o příbuzenské plemenitbě a o jejím vlivu na znaky a vlastnosti u skotu. Negativní účinky vznikající při používání této plemenitby se nazývají inbrední deprese a jejich škodlivost je u jednotlivých znaků různá. Pozornost byla také věnována ekonomickému dopadu, který může inbrední deprese způsobovat.
Součástí této práce bylo rovněž sledování změn úrovní příbuzenské plemenitby v jednotlivých populacích. Bylo zjištěno, že v posledních desetiletích dochází k nárůstu koeficientu inbreedingu. Což je výsledkem intenzivního šlechtění a využívání biotechnologických metod (inseminace). Pokud by tento růst inbreedingu stále pokračoval, mohla by se v budoucnu inbrední deprese stát velkým problémem.
Všichni autoři vědeckých prací se shodují v negativním vlivu příbuzenské plemenitby na produkční vlastnosti u skotu, ale hodnota těchto dopadů a její následky se však u jednotlivých vlastností značně liší. K největší negativním dopadům, které mohou mít vliv na ekonomiku chovu, došlo u množství nadojeného mléka (snížení o přibližně 20 - 30 kg na 1 % inbredního koeficientu), délky mezidobí, věku při prvním otelení, délky inseminačního intervalu. U znaků masné produkce nastal pouze zanedbatelný negativní výsledek, který ekonomiku chovu nijak výrazně neovlivní. Inbreeding má také minimální vliv na počet somatických buněk, ale i přesto dochází ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku mastitid u zvířat inbredních oproti neinbredním. A jelikož se mastitida považuje za závažnou chorobu, může i zde nastat zhoršení ekonomiky chovu.
|
|
|
Negativní dopady inbreedingu u volně žijících zvířat
Podhajecká, Iva ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Vostrý, Luboš (oponent)
Tato bakalářská práce nejprve vysvětluje pojem inbreeding, uvádí různé jeho definice a vzorce, pomocí kterých lze určovat stupeň inbreedingu u jedince. Dále je popsáno, jakým způsobem inbreeding ovlivňuje alelovou četnost populací a jaké jsou další efekty, které na ně působí, např. efekt hrdla láhve, efekt zakladatele či genetický drift. Inbreeding je v přírodě nežádoucí, protože vede k inbrední depresi, která se projevuje snížením fitness jedinců, což má zásadní vliv na dynamiku populací. Hlavní část práce je již zaměřena na volně žijící populace ptáků a savců. Stupeň inbreedingu se u nich zjišťuje nejčastěji analýzou rodokmenu, která je velice náročná, protože vyžaduje dlouhodobé pozorování populace v terénu a v mnoha případech i odběr vzorků na genetickou analýzu. Posledním krokem je pečlivá statistická analýza, která umožňuje co nejpřesněji určit příbuzenské vztahy v populaci. Z rodokmenu lze vypočítat koeficient inbreedingu F, s jehož pomocí se dá určit rozsah inbrední deprese. V poslední části práce jsou popisovány vlivy inbreedingu na fitness mláďat, reprodukční úspěšnost a imunitu v ptačích a savčích populacích. Každá populace má jiná specifika, nejprve je tedy uvedena její základní charakteristika a poté dopady inbreedingu na jednotlivé ukazatele fitness. Na volně žijící populace, na rozdíl od populací chovaných v zajetí, působí ještě další nepříznivé faktory, především environmentální, které mohou prohlubovat inbrední depresi. Studie zabývající se touto problematikou jsou proto velice důležité, neboť jejich poznatky se dají využít ke zlepšování managementu zachování ohrožených druhů.
|
|
| |
host ::
RSS.