Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Aplikace polymerních membrán v mikroextrakčních technikách pro analýzy biologických vzorků
Ryšavá, Lenka ; Diviš, Pavel (oponent) ; Dvořák, Miloš (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na experimentální studium polypropylenových membrán (odlišné tloušťky, porozity a s odlišnou velikostí pórů) pro in-line spojení membránových mikroextrakcí s instrumentací pro kapilární elektroforézu. Dosud neexistuje žádná ucelená studie, která by se zabývala vlivem jednotlivých parametrů polypropylenových membrán na extrakci. Z důvodu snadné manipulace a dostačující účinnosti autoři preferují používání polypropylenových membrán o tloušťce 100 µm. Praktická část této diplomové práce se zabývá testováním vybraných polypropylenových membrán pro mikroextrakce bazických léčiv z reálných komplexních vzorků v in-line spojení se separací kapilární elektroforézou. Nejvyšších extrakčních výtěžků bazických léčiv bylo ze tří testovaných tlouštěk (25, 100 a 170 µm) dosaženo u mikroextrakcí přes 25µm polypropylenovou membránu. Následně byly experimentálně otestovány různé pH podmínky akceptoru a donoru pro extrakce bazických léčiv z reálných komplexních matric (moč, plazma). Z testovaných podmínek se pro mikroextrakční proces ukázalo jako nejvhodnější použít donor obsahující 10 mM NaOH a akceptor obsahující 10 mM HCl. Z výsledků vyplývá, že pro další studie je možné pracovat s 25µm polypropylenovou membránou, která zajišťuje vyšší extrakční výtěžnosti, nižší spotřebu organických rozpouštědel pro impregnaci, stejnou mechanickou stabilitu a stejnou schopnost přečištění komplexních vzorků jako tlustší testované membrány.
Využití kapilární elektroforézy v analýze suchých krevních skvrn
Ryšavá, Lenka ; Tůma,, Petr (oponent) ; Petr,, Jan (oponent) ; Kubáň, Pavel (vedoucí práce)
Krevní vzorky jsou standardně analyzovány ve formě plazmy nebo séra. Jako alternativa pro vzorkování a skladování krve se stále častěji uplatňují suché krevní skvrny (DBS). V předložené disertační práci jsou DBS zpracovány a analyzovány kapilární elektroforézou (CE), která byla v minulosti pro analýzu DBS využívána velmi zřídka. Nicméně CE nabízí mnohé výhody, dané vývojem této techniky v poslední době, kterými standardní analytické metody nedisponují. Přímé spojení CE s mikroextrakčními technikami a simultánní stanovení analytů přítomných v komplexních matricích vede k minimalizaci nebo eliminaci nedostatků DBS analýz jako jsou například vliv matrice, vliv hematokritu a nehomogenní distribuce analytů v DBS. V nejjednodušším možném uspořádání je dosaženo úpravy, dávkování a analýzy DBS vzorků výhradně komerční CE. Vývojem nových plně rozpustných vzorkovacích materiálů pro DBS je dosaženo lepších extrakčních vlastností a kvantitativních výsledků. Vyvinuté postupy zahrnují nové metody pro účinnou úpravu DBS vzorků a jejich přímou analýzu bez nutnosti zásahu operátora a dosahují dostatečnou selektivitu a citlivost pro stanovení významných analytů nejenom v DBS, ale i v dalších vzorcích se složitými matricemi.
Aplikace polymerních membrán v mikroextrakčních technikách pro analýzy biologických vzorků
Ryšavá, Lenka ; Diviš, Pavel (oponent) ; Dvořák, Miloš (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na experimentální studium polypropylenových membrán (odlišné tloušťky, porozity a s odlišnou velikostí pórů) pro in-line spojení membránových mikroextrakcí s instrumentací pro kapilární elektroforézu. Dosud neexistuje žádná ucelená studie, která by se zabývala vlivem jednotlivých parametrů polypropylenových membrán na extrakci. Z důvodu snadné manipulace a dostačující účinnosti autoři preferují používání polypropylenových membrán o tloušťce 100 µm. Praktická část této diplomové práce se zabývá testováním vybraných polypropylenových membrán pro mikroextrakce bazických léčiv z reálných komplexních vzorků v in-line spojení se separací kapilární elektroforézou. Nejvyšších extrakčních výtěžků bazických léčiv bylo ze tří testovaných tlouštěk (25, 100 a 170 µm) dosaženo u mikroextrakcí přes 25µm polypropylenovou membránu. Následně byly experimentálně otestovány různé pH podmínky akceptoru a donoru pro extrakce bazických léčiv z reálných komplexních matric (moč, plazma). Z testovaných podmínek se pro mikroextrakční proces ukázalo jako nejvhodnější použít donor obsahující 10 mM NaOH a akceptor obsahující 10 mM HCl. Z výsledků vyplývá, že pro další studie je možné pracovat s 25µm polypropylenovou membránou, která zajišťuje vyšší extrakční výtěžnosti, nižší spotřebu organických rozpouštědel pro impregnaci, stejnou mechanickou stabilitu a stejnou schopnost přečištění komplexních vzorků jako tlustší testované membrány.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.