|
|
Vývoj probiotického doplňku stravy
Krahulcová, Aneta ; Vítová, Eva (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o problematice probiotických mikroorganismů aplikovaných prostřednictvím doplňků stravy. Pozitivní efekt na zdraví jedince je znám již delší dobu, vyplývají však na povrch i spekulace o možných negativních dopadech na zdraví konzumenta. V této souvislosti je nutné přesně definovat požadavky na probiotika v potravinách a zhodnotit jejich bezpečnost. Bez těchto postupů nelze na trh uvádět nové probiotické doplňky stravy. Každý kmen probiotické bakterie je třeba testovat jednotlivě na každou vlastnost. Jedním ze základních testů, který je používán při hodnocení probiotik je schopnost rezistence vůči podmínkám gastrointestinálního traktu člověka. Cílem praktické části diplomové práce je testování in vitro rezistence probiotických bakterií vůči prostředí, které simuluje gastrointestinální trakt člověka. Umělá žaludeční a duodenální šťáva byla sestavena dle Československého lékopisu. Odolnost probiotických bakterií zvyšuje forma, ve které je probiotikum distribuováno do těla člověka. V rámci in vitro testu byly také testovány lékové formy užívané v souvislosti s probiotickými bakteriemi.
|
|
|
Biokompozitní materiál pro 3D tisk v regenerativní medicíně
Chaloupková, Kateřina ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Přikryl, Radek (vedoucí práce)
Předkládaná práce se věnuje přípravě materiálu k využití v regenerativní medicíně na bázi poly(3-hydroxybutyrátu) a jeho následnou charakterizací. Kromě poly(3-hydroxybutyrátu) byly použity materiály kyselina polymléčná (PLA), trikalcium fosfát (TCP) a dva druhy změkčovadel Citroflex®B-6 (CB6) a Syncroflex3114 (S3114). Tyto materiály byly vybrány na základě jejich biokompatibility a v případě TCP i bioaktivity. TCP umožňuje růst nové kostní tkáně na povrchu scaffoldu. PLA byla použita za účelem zlepšení mechanických vlastností materiálu. Obě změkčovadla byla využita ke zlepšení zpracovatelnosti materiálu. Obsahem teoretické části práce je literární rešerše obsahující základní informace o použitých materiálech. Cílem experimentální části práce je samotná příprava materiálu, charakterizace vlastností a stanovení tisknutelnosti na 3D tiskárně. Studovány byly termické vlastnosti materiálu, a to termogravimetrickou analýzou a diferenciální kompenzační kalorimetrií. Práce se též zabývá problematikou 3D tisku a to především FDM technologií, tedy modelováním depozicí taveniny. Bylo zjištěno, že se materiály obsahující změkčovadlo syncroflex lépe zpracovávají, a tedy i tisknou na 3D tiskárně. Provedenými testy tisknutelnosti jsou teplotní věže a plnící studie. Vytisknuté vzorky byly podrobeny mechanickým analýzám: tahové a ohybové zkoušce. V rámci práce byly charakterizovány TCP částice pomocí analyzátoru velikosti částic. Průměrná velikost TCP částic je 10,76 µm. Pomocí SEM-EDX byla následně pozorována distribuce TCP ve filamentech vzorků, kde bylo zjištěno, že smísením částic TCP se zbylými komponenty materiálů dochází k aglomeraci TCP částic do útvarů velkých až 20 µm. Konfokální mikroskopií byla stanovena drsnost materiálů. V rámci práce byla též zjištěna cytotoxicita na výluzích vzorků na myších fibroblastech. Cytotoxicita byla zjišťována testem metabolické aktivity a pomocí světelné mikroskopie. Test metabolické aktivity dokázal biokompatibilitu pozorovaných materiálů, proto bylo možné provést testy buněčné proliferace a biokompatibility přímo na vzorcích. Testy byly provedeny s využitím lidských mezenchymálních kmenových buněk. Pro zjištění buněčné proliferace byla využita DNA kvantifikace. Tvar buněk byl následně pozorován konfokální mikroskopií. Testy potvrdily růst buněk a jejich vhodný tvar. Diferenciace kmenových buněk na kostní byla provedena měřením aktivity alkalické fosfatázy (ALP).
|
|
|
Biokompozitní materiál pro 3D tisk v regenerativní medicíně
Chaloupková, Kateřina ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Přikryl, Radek (vedoucí práce)
Předkládaná práce se věnuje přípravě materiálu k využití v regenerativní medicíně na bázi poly(3-hydroxybutyrátu) a jeho následnou charakterizací. Kromě poly(3-hydroxybutyrátu) byly použity materiály kyselina polymléčná (PLA), trikalcium fosfát (TCP) a dva druhy změkčovadel Citroflex®B-6 (CB6) a Syncroflex3114 (S3114). Tyto materiály byly vybrány na základě jejich biokompatibility a v případě TCP i bioaktivity. TCP umožňuje růst nové kostní tkáně na povrchu scaffoldu. PLA byla použita za účelem zlepšení mechanických vlastností materiálu. Obě změkčovadla byla využita ke zlepšení zpracovatelnosti materiálu. Obsahem teoretické části práce je literární rešerše obsahující základní informace o použitých materiálech. Cílem experimentální části práce je samotná příprava materiálu, charakterizace vlastností a stanovení tisknutelnosti na 3D tiskárně. Studovány byly termické vlastnosti materiálu, a to termogravimetrickou analýzou a diferenciální kompenzační kalorimetrií. Práce se též zabývá problematikou 3D tisku a to především FDM technologií, tedy modelováním depozicí taveniny. Bylo zjištěno, že se materiály obsahující změkčovadlo syncroflex lépe zpracovávají, a tedy i tisknou na 3D tiskárně. Provedenými testy tisknutelnosti jsou teplotní věže a plnící studie. Vytisknuté vzorky byly podrobeny mechanickým analýzám: tahové a ohybové zkoušce. V rámci práce byly charakterizovány TCP částice pomocí analyzátoru velikosti částic. Průměrná velikost TCP částic je 10,76 µm. Pomocí SEM-EDX byla následně pozorována distribuce TCP ve filamentech vzorků, kde bylo zjištěno, že smísením částic TCP se zbylými komponenty materiálů dochází k aglomeraci TCP částic do útvarů velkých až 20 µm. Konfokální mikroskopií byla stanovena drsnost materiálů. V rámci práce byla též zjištěna cytotoxicita na výluzích vzorků na myších fibroblastech. Cytotoxicita byla zjišťována testem metabolické aktivity a pomocí světelné mikroskopie. Test metabolické aktivity dokázal biokompatibilitu pozorovaných materiálů, proto bylo možné provést testy buněčné proliferace a biokompatibility přímo na vzorcích. Testy byly provedeny s využitím lidských mezenchymálních kmenových buněk. Pro zjištění buněčné proliferace byla využita DNA kvantifikace. Tvar buněk byl následně pozorován konfokální mikroskopií. Testy potvrdily růst buněk a jejich vhodný tvar. Diferenciace kmenových buněk na kostní byla provedena měřením aktivity alkalické fosfatázy (ALP).
|
|
|
Vývoj probiotického doplňku stravy
Krahulcová, Aneta ; Vítová, Eva (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o problematice probiotických mikroorganismů aplikovaných prostřednictvím doplňků stravy. Pozitivní efekt na zdraví jedince je znám již delší dobu, vyplývají však na povrch i spekulace o možných negativních dopadech na zdraví konzumenta. V této souvislosti je nutné přesně definovat požadavky na probiotika v potravinách a zhodnotit jejich bezpečnost. Bez těchto postupů nelze na trh uvádět nové probiotické doplňky stravy. Každý kmen probiotické bakterie je třeba testovat jednotlivě na každou vlastnost. Jedním ze základních testů, který je používán při hodnocení probiotik je schopnost rezistence vůči podmínkám gastrointestinálního traktu člověka. Cílem praktické části diplomové práce je testování in vitro rezistence probiotických bakterií vůči prostředí, které simuluje gastrointestinální trakt člověka. Umělá žaludeční a duodenální šťáva byla sestavena dle Československého lékopisu. Odolnost probiotických bakterií zvyšuje forma, ve které je probiotikum distribuováno do těla člověka. V rámci in vitro testu byly také testovány lékové formy užívané v souvislosti s probiotickými bakteriemi.
|
host ::
RSS.