|
Replication of Merkel cell polyomavirus (MCPyV) in human cell lines
Bučková, Alžbeta ; Saláková, Martina (vedoucí práce) ; Huerfano Meneses, Sandra (oponent)
Polyomavírus Merkelových buniek (MCPyV) je jediný ľudský polyomavírus označovaný ako pravdepodobne karcinogénny pre ľudí a je kauzálnym faktorom zriedkavého kožného karcinómu Merkelových buniek v približne 80% prípadov. Okrem kože bol tento vírus detegovaný v rôznych tkanivách po celom tele. Napriek tomu ideálny modelový systém stále chýba. V tejto diplomovej práci sú študované tri izoláty MCPyV získané zo zdravej ľudskej kože. Tieto izoláty majú mutácie - jeden má mutáciu v LT-kódujúcom géne, jeden má preskupený nekódujúci kontrolný región (NCCR) a jeden je zhodný s referenčným MCPyV izolátom R17b. Replikačné kapacity týchto troch izolátov boli študované so zameraním na vplyv preskupeného NCCR a mutácií na replikáciu MCPyV genómu in vitro po transfekcii. Výsledky ukazujú, že preskupenie v NCCR a mutácie v proteín-kódujúcich génoch majú vplyv na replikáciu MCPyV v 293 bunkách. Predbežné dáta ukazujú, že preskupenie v NCCR negatívne ovplyvňuje replikáciu MCPyV ale niektoré mutácie v proteín kódujúcich génoch môžu mať pozitívny vplyv na množstvo replikovanej DNA. Žiadny z izolátov sa nereplikoval v 293T bunkách. Ďalšia časť tejto práce je zameraná na replikáciu MCPyV izolátov v normálnych ľudských dermálnych fibroblastoch (NHDF), ktoré boli identifikované ako preferenčne infikované bunky MCPyV v...
|
|
Study of mechanisms influencing inflammatory and neurodegenerative processes and their subsequent treatment in ALS and spinal cord injury
Vargová, Ingrid ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent) ; Balaštík, Martin (oponent)
Studium mechanismů ovlivňujících zánětlivé a neurodegenerativní procesy a jejich následná léčba na modelech ALS a míšního poranění Neurodegenerativní mechanismy probíhající během poranění míchy (MP) a amyotrofické laterální sklerózy (ALS) jsou složité a nedostatečně prozkoumané, a proto je problematické jim čelit účinnými terapiemi. Tato práce zkoumá dráhy autofagie, stresu endoplazmatického retikula (ER) a dráhu savčího cíle rapamycinu (mTOR), která tyto mechanismy reguluje, v modelech MP i ALS. Potvrdili jsme zvýšenou aktivitu mTOR dráhy v in vivo modelu MP. Inhibice mTOR dráhy vedla k upregulaci autofagie, snížení zánětu a k částečnému zotavení při akutním MP. Upregulace autofagie byla objevena na SOD1G93A potkaním modelu ALS. Podání lidských mezenchymálních kmenových buněk ALS potkanům vedlo k prodloužení přežití zvířat a zachování motorických neuronů, částečně prostřednictvím modulace autofagie. Účast mTOR dráhy na degeneraci motorických neuronů byla blíže zkoumána z hlediska astrocytů. Zjistilo se, že nově objevený represor mTOR dráhy, PHLDA3 (z angl. pleckstrin homology like domain family A member 3), vede ke stresu ER, je-li nadměrně exprimován v astrocytech a může vést ke smrti motorických neuronů in vitro. Nakonec jsme ukázali, že mTOR dráha se podílí na zrání nově vyvinutého modelu...
|