|
|
In-vivo a ex-vivo modely povrchových mykóz
Míková, Ivana ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Julák, Jaroslav (oponent)
12. 5. 2016 In vivo a ex vivo modely povrchových mykóz (bakalářská práce) Ivana Míková Abstrakt V bakalářské práci jsem se zabývala významem využití laboratorních zvířat (in vivo modely) a uměle vytvořených tkání (ex vivo modely) pro studium povrchových mykóz. Účelem použití těchto modelů je zejména objasnění patogeneze onemocnění (průnik patogena do organizmu, klinické, histopatologické a imunologické změny) nebo testování nových metod léčby. Pro úspěšné založení experimentu je stěžejní výběr vhodného a citlivého modelu, metodika přípravy inokula a příprava modelu před inokulací. Mezi nejrozšířenější in vivo a ex vivo modely patří malí hlodavci (morče, myš, potkan), kožní ekvivalenty a keratinové filmy vyrobené z lidských vlasů, nehtů nebo zvířecích kopyt. Práce shrnuje jejich výhody a nevýhody. Dále se práce zabývá tím, kterými dermatofyty a dimorfními patogeny byly modely úspěšně inokulovány a za jakým konkrétním účelem byly použity. Nejčastěji zkoumaní původci povrchových mykóz patří do skupiny dermatofytů (Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton, Arthroderma) nebo dimorfních hub (Blastomyces a Sporothrix). Obě tyto skupiny houbových patogenů způsobují u zvířat a člověka povrchové mykózy, Blastomyces a Sporothrix mohou být i původci systémových onemocnění. Jejich morfologie a ekologie jsou shrnuty v...
|
|
|
In-vivo a ex-vivo modely povrchových mykóz
Míková, Ivana ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Julák, Jaroslav (oponent)
12. 5. 2016 In vivo a ex vivo modely povrchových mykóz (bakalářská práce) Ivana Míková Abstrakt V bakalářské práci jsem se zabývala významem využití laboratorních zvířat (in vivo modely) a uměle vytvořených tkání (ex vivo modely) pro studium povrchových mykóz. Účelem použití těchto modelů je zejména objasnění patogeneze onemocnění (průnik patogena do organizmu, klinické, histopatologické a imunologické změny) nebo testování nových metod léčby. Pro úspěšné založení experimentu je stěžejní výběr vhodného a citlivého modelu, metodika přípravy inokula a příprava modelu před inokulací. Mezi nejrozšířenější in vivo a ex vivo modely patří malí hlodavci (morče, myš, potkan), kožní ekvivalenty a keratinové filmy vyrobené z lidských vlasů, nehtů nebo zvířecích kopyt. Práce shrnuje jejich výhody a nevýhody. Dále se práce zabývá tím, kterými dermatofyty a dimorfními patogeny byly modely úspěšně inokulovány a za jakým konkrétním účelem byly použity. Nejčastěji zkoumaní původci povrchových mykóz patří do skupiny dermatofytů (Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton, Arthroderma) nebo dimorfních hub (Blastomyces a Sporothrix). Obě tyto skupiny houbových patogenů způsobují u zvířat a člověka povrchové mykózy, Blastomyces a Sporothrix mohou být i původci systémových onemocnění. Jejich morfologie a ekologie jsou shrnuty v...
|
|
|
Etické problémy v odběru orgánů k transplantacím
ESCOBAR CASTILLO, Javier Jesus
Bakalářská práce se zabývá transplantací orgánů se zaměřením na etické problémy, které jsou s tím spojené. Teoretická část obsahuje jednak úvod do problematiky rychle se vyvíjejícího medicínského oboru a dále se odkazuje na legislativní řešení transplantací v České republice. Z nastíněného transplantačního procesu jako lékařské disciplíny a jeho právního rámce postupně vyplývají společenské otázky v oblasti morálky, práva, mezilidských vztahů a další. Ty jsou v závěru teoretické části zformulovány jako hlavní etické problémy: otázka smrti, souhlas či nesouhlas s posmrtným dárcovstvím, obchodování orgánů a selekce čekatelů v registru. Pro srovnání jsou tu uvedeny i přístupy jiných států a doporučení Evropské unie. Je zdůrazněno, že orientace v těchto citlivých etických otázkách vyžaduje informovanost veřejnosti, která by vyústila do společenského konsenzu. Cílem práce bylo zjistit dispozice studentů Zdravotně sociální fakulty darovat orgány, respektive ochotu je v případě onemocnění přijímat ze strany dárců. Jako pracovní hypotézy byly použity předpoklady, že studenti mají na jedné straně k vlastnímu dárcovství negativní postoj, ale na druhé straně kladný postoj jako případní příjemci. Další hypotézou byla neznalost problematiky transplantací u studentů, která neumožňuje předávání informací vůči široké veřejnosti. Výzkum byl proveden formou dotazníků. Pro účely větší vypovídací hodnoty byly závěry výzkumu u studentů porovnány s posledním celostátním výzkumem společnosti Factum Invenio, která se dotazováním tohoto typu profesně zabývá. Hypotézy se výzkumem nepotvrdily. Naopak byl prokázán vysoký altruismus a poměrně dobrá znalost problematiky transplantací u významné části respondentů. Tyto skutečnosti ještě více vynikají ve srovnání s celostátním výzkumem. Výzkum prokázal, že studenti nemají etické problémy s dárcovstvím samým, ale ani s eticky kontroverzní a legislativně danou strategií získávání orgánů, která podstatně více zachraňuje lidské životy. Ukazuje se, že mají vyšší morální standardy sociální spravedlnosti než ve společnosti jako celku. Pokud by v souladu se svým postojem šířili informovanost ve svém okolí, přispějí možná k vyšší naději na smysluplný život s transplantovaným orgánem některého nemocného na čekací listině.
|
host ::
RSS.