|
|
Lázeňská léčba po totálních endoprotézách kyčelního kloubu. Postupy, výsledky.
ŠTIFTER, Šimon
Tato bakalářská práce je zaměřena na vliv lázeňské léčby po totálních endoprotézách kyčelního kloubu. Práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a praktické. V teoretické části této bakalářské práce je obsažena anatomie a kineziologie kyčelního kloubu, včetně popsaného svalstva a jejich funkcí, jenž se na pohybu tohoto skloubení podílejí. Následně jsou zmíněné informace o totálních endoprotézách kyčelního kloubu, zahrnující typy endoprotéz, využívané materiály či indikace a kontraindikace k tomuto operačnímu zákroku. Dále jsou popsané operační přístupy a možné komplikace, které mohou v souvislosti s implantací nastat. Výrazná část teoretické části je věnována formě posthospitalizační léčby, a to konkrétně lázeňské léčbě, v níž jsou popsané jednotlivé procedury, jenž lze s touto diagnózou v lázeňském prostředí využít. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňuje lázeňská léčba rekonvalescenci a z toho důvodu byla v praktické části využita metoda kvalitativní výzkum, při níž byl výzkumný soubor tvořen šesti probandy ve věku od 61 do 74 let s totální endoprotézou kyčelního kloubu. Pro větší objektivnost výzkumu bylo určené kritérium, aby všechny zkoumané osoby byly zhruba dva měsíce po operaci. Probandi byli rozděleni do dvou skupin po třech, přičemž jednu tvořili ti, co lázeňskou léčbu podstoupili a pro porovnání druhou skupinu ti, kteří ještě ne. U všech probandů proběhlo shodně osm terapií se stejnou cvičební jednotkou. Získaná data byla poté zpracována ve formě kazuistik, zahrnující vstupní a výstupní kineziologický rozbor a průběh jednotlivých terapií. Z výsledků vyplývá, že došlo k pozitivnímu ovlivnění u všech probandů, avšak u osob, které absolvovaly lázeňský pobyt, bylo zlepšení výraznější. Bakalářská práce může být využita jako zdroj informací ať už pro studenty či odbornou veřejnost, ale také pro pacienty, které implantace či lázeňský pobyt právě čeká.
|
|
|
Komplexní problematika totální endoprotézy kyčelního kloubu a možnost fyzioterapeutické intervence
SMITKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se věnuje komplexní problematice totální náhrady kyčelního kloubu a možnosti ovlivnění pomocí fyzioterapeutických postupů. V teoretické části bakalářské práce je popsána anatomie a kineziologie kyčelního kloubu, implantace totální náhrady kyčelního kloubu a rehabilitace spojená s výměnou kloubu. V jednotlivých podkapitolách se nachází rozdělení endoprotéz, operační přístupy, jizva po chirurgickém zákroku, edukace pacienta, kontraindikace, vybrané indikace, funkční poruchy a jejich dopad na kyčelní kloub, předoperační a pooperační rehabilitace, fyzikální terapie a rehabilitace z pohledu zahraničí. V praktické části byla použita metodika kvalitativního výzkumu. Zkoumaný vzorek tvořili 3 probandi. Kritériem pro zařazení do výzkumu bylo maximální stáří implantace totální náhrady kyčelního kloubu 3 dny. Výzkum zahrnoval polostrukturovaný rozhovor, vstupní a výstupní kineziologický rozbor a analýzu získaných dat. Každý proband podstoupil 10 terapií, při kterých cvičil mnou sestavenou cvičební jednotku a mnou vybrané fyzioterapeutické postupy. Výsledky nasbírané během 10 terapií potvrzují, že mnou navržená cvičební jednotka a zvolené fyzioterapeutické postupy zlepšily probandům celkovou fyzickou kondici, snížily otok dolní končetiny, zmírnily bolest v oblasti kyčelního kloubu, zlepšily kloubní rozsah, aktivní hybnost a svalovou sílu. Bakalářská práce může být zdrojem informací o problematice implantace totální náhrady kyčelního kloubu pro odbornou veřejnost, pro pacienty, kteří mají podstoupit nebo podstoupili implantaci totální náhrady kyčelního kloubu, nebo také pro stávající i budoucí fyzioterapeuty.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta v souvislosti s implantací kardiostimulátoru
Kazmířová, Jitka ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Osmančík, Pavel (oponent)
Implantace kardiostimulátoru je dnes již poměrně běžným způsobem léčby bradyarytmií. Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacientku, která tento zákrok podstupuje. V teoretické části je shrnuta problematika implantace, indikace, dostupné přístroje a je popsán typický průběh samotné implantace. Praktická část představuje kazuistiku. Šestapadesátiletá pacientka přichází k implantaci kardiostimulátoru. Trpí syndromem chorého sinu projevujícím se bradykardií s palpitacemi, poslední době se objevují stavy slabostí, závratí, došlo k několika kolapsům. Ošetřovatelský proces je zpracován podle modelu M. Gordonové. Zvláštní pozornost je věnována psychickému stavu pacientky. Vyzdvižena je rovněž edukace pacientky. Pacientka musí řádně pochopit důvod, proč u ní byla indikována implantace kardiostimulátoru. Rovněž musí být poučena o nezbytných režimových opatřeních po zákroku, která tvoří nedílnou část léčby. Cíle, které byly stanoveny v plánu ošetřovatelské péče, byly dosaženy. Pacientka úspěšně podstoupila zákrok, byla důkladně poučena a lze očekávat zvýšení kvality života.
|
|
|
Možnosti a význam prodloužené kultivace embryí
Uher, Petr ; Rokyta, Zdeněk (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent) ; Pilka, Ladislav (oponent)
Cílem dizertační práce je zdůraznit význam prodloužené kultivace embryií do stadia blastocyst a její vliv na úspěšnost asistované reprodukce, umožnění praeimplantační diagnostiky, analýzy kultivačních medií a derivace lidských embryonálních kmenových buněk. Autor shrnuje současné literární poznatky v asistované reprodukci a rozebírá současné metody. Předkládá vlastní experimentální práce, ve kterých srovnává vlastní výsledky léčby neplodnosti s použitím prodloužené kultivace do blastocyst s výsledky jiných technik. Dále předkládá vlastní experimentální publikované práce využívající prodloužené kultivace pro preimplantační diagnostiku a její zdokonalení. Další experimenální práce se dotýkají možnosti derivace kmenových buněk. Použití prodloužené kultivace do blastocyst přesvědčivě vede jak na základě vlastních experimentů, tak dle literárních poznatků k vyšší úspěšnosti léčby neplodnosti. Tato skutečnost je zvláště výrazná u matek vyššího věku. Dostatečná doba kultivace umožňuje nejenom jeho selekci, ale také biopsii a její genetické vyšetření. Dlouhodobá kultivace umožňuje též analýzu kultivačních medií - ta ale pro zvýšení úspěšnosti léčby nesplnila očekávání. Současná sofistikovanost analýzy embryí vnesla do asisitované reprodukce značné zvýšení úspěšnosti, stále však je neuspokojivé a...
|
|
|
Histomorfologické změny chrupavkových tkání za patologických stavů i po transplantaci u lidí a v experimentu
Kaňa, Radim ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent) ; Ludvíková, Marie (oponent)
1 Abstrakt Úvod Při rekonstrukčních operacích nosního skeletu se používají autologní transplantáty chrupavkové tkáně z ušních boltců. V naší experimentální studii jsme studovali buněčné změny v transplantované lidské ušní chrupavce na zvířecím modelu za různých experimentálních podmínek. Morfologické změny jsme v těchto modelových situacích blíže specifikovali imunohistochemicky se zaměřením na expresi jednotlivých izoforem aktinu a S- 100 proteinu. Tyto poznatky byly porovnávány s nálezy v normální, artroticky změněné a transplantované lidské kloubní chrupavce. Cíle Cílem bylo zjištění reakce chrupavkové tkáně na traumatizaci a přenesení na ektopické místo těla při její transplantaci. Dalším cílem bylo vyšetření histologických změn a exprese chondrocytárních markerů (α-SMA a S-100 proteinu) v intaktní, arteficiálně traumatizované nebo v živném médiu kultivované lidské ušní chrupavce transplantované imunodeficitním myším, jakož i v chrupavce vytvořené po implantaci různých typů trojrozměrných nosičů (scaffoldů) osídlených kultivovanými lidskými ušními chondrocyty myším a v ušní chrupavce transplantované do nosního skeletu pacientů. Cílem bylo i použití zavedených výzkumných postupů k vyšetření normální, artrotické a posttraumaticky změněné kloubní chrupavky a kultury kloubních chondrocytů na nosiči z esteru...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta v souvislosti s implantací kardiostimulátoru
Kazmířová, Jitka ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Osmančík, Pavel (oponent)
Implantace kardiostimulátoru je dnes již poměrně běžným způsobem léčby bradyarytmií. Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacientku, která tento zákrok podstupuje. V teoretické části je shrnuta problematika implantace, indikace, dostupné přístroje a je popsán typický průběh samotné implantace. Praktická část představuje kazuistiku. Šestapadesátiletá pacientka přichází k implantaci kardiostimulátoru. Trpí syndromem chorého sinu projevujícím se bradykardií s palpitacemi, poslední době se objevují stavy slabostí, závratí, došlo k několika kolapsům. Ošetřovatelský proces je zpracován podle modelu M. Gordonové. Zvláštní pozornost je věnována psychickému stavu pacientky. Vyzdvižena je rovněž edukace pacientky. Pacientka musí řádně pochopit důvod, proč u ní byla indikována implantace kardiostimulátoru. Rovněž musí být poučena o nezbytných režimových opatřeních po zákroku, která tvoří nedílnou část léčby. Cíle, které byly stanoveny v plánu ošetřovatelské péče, byly dosaženy. Pacientka úspěšně podstoupila zákrok, byla důkladně poučena a lze očekávat zvýšení kvality života.
|
|
|
Možnosti a význam prodloužené kultivace embryí
Uher, Petr ; Rokyta, Zdeněk (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent) ; Pilka, Ladislav (oponent)
Cílem dizertační práce je zdůraznit význam prodloužené kultivace embryií do stadia blastocyst a její vliv na úspěšnost asistované reprodukce, umožnění praeimplantační diagnostiky, analýzy kultivačních medií a derivace lidských embryonálních kmenových buněk. Autor shrnuje současné literární poznatky v asistované reprodukci a rozebírá současné metody. Předkládá vlastní experimentální práce, ve kterých srovnává vlastní výsledky léčby neplodnosti s použitím prodloužené kultivace do blastocyst s výsledky jiných technik. Dále předkládá vlastní experimentální publikované práce využívající prodloužené kultivace pro preimplantační diagnostiku a její zdokonalení. Další experimenální práce se dotýkají možnosti derivace kmenových buněk. Použití prodloužené kultivace do blastocyst přesvědčivě vede jak na základě vlastních experimentů, tak dle literárních poznatků k vyšší úspěšnosti léčby neplodnosti. Tato skutečnost je zvláště výrazná u matek vyššího věku. Dostatečná doba kultivace umožňuje nejenom jeho selekci, ale také biopsii a její genetické vyšetření. Dlouhodobá kultivace umožňuje též analýzu kultivačních medií - ta ale pro zvýšení úspěšnosti léčby nesplnila očekávání. Současná sofistikovanost analýzy embryí vnesla do asisitované reprodukce značné zvýšení úspěšnosti, stále však je neuspokojivé a...
|
|
|
Histomorfologické změny chrupavkových tkání za patologických stavů i po transplantaci u lidí a v experimentu
Kaňa, Radim ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent) ; Ludvíková, Marie (oponent)
1 Abstrakt Úvod Při rekonstrukčních operacích nosního skeletu se používají autologní transplantáty chrupavkové tkáně z ušních boltců. V naší experimentální studii jsme studovali buněčné změny v transplantované lidské ušní chrupavce na zvířecím modelu za různých experimentálních podmínek. Morfologické změny jsme v těchto modelových situacích blíže specifikovali imunohistochemicky se zaměřením na expresi jednotlivých izoforem aktinu a S- 100 proteinu. Tyto poznatky byly porovnávány s nálezy v normální, artroticky změněné a transplantované lidské kloubní chrupavce. Cíle Cílem bylo zjištění reakce chrupavkové tkáně na traumatizaci a přenesení na ektopické místo těla při její transplantaci. Dalším cílem bylo vyšetření histologických změn a exprese chondrocytárních markerů (α-SMA a S-100 proteinu) v intaktní, arteficiálně traumatizované nebo v živném médiu kultivované lidské ušní chrupavce transplantované imunodeficitním myším, jakož i v chrupavce vytvořené po implantaci různých typů trojrozměrných nosičů (scaffoldů) osídlených kultivovanými lidskými ušními chondrocyty myším a v ušní chrupavce transplantované do nosního skeletu pacientů. Cílem bylo i použití zavedených výzkumných postupů k vyšetření normální, artrotické a posttraumaticky změněné kloubní chrupavky a kultury kloubních chondrocytů na nosiči z esteru...
|
|
|
Modifikace tenkých vrstev fokusovaným iontovým svazkem.
Faltýnek, Petr ; Čechal, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je studium problematiky fokusovaných iontových svazků a jejich vlivu na substráty. Jsou zde popsány interakce probíhající ve vzorku po dopadu iontového svazku, využití a aplikace metody FIB. Další část práce tvoří počítačové simulace vlivu iontů na různé druhy substrátu pomocí programů SRIM.
|
|
|
RTG kontrolovaná implantace stentů do stenóz v zažívacím traktu.
CERKUNÍKOVÁ, Anna
RTG kontrolovaná implantace stentů do stenóz v zažívacím traktu je moderní miniinvazivní metoda. Mnoho medicínských oborů dosáhlo v druhé polovině 20. století významného rozvoje. V řadě případů se tak stalo díky novým objevům v patogeneze nemocí, novým přístupům v terapii, ale hlavně díky novým technickým možnostem. Práce pojednává o léčbě stenozujících nádorů v zažívacím traktu, které v minulosti patřily mezi časté indikace k operačnímu výkonu, bez ohledu na možnou radikalitu. Intervenční radiologie je dynamický a rychle se rozvíjející obor. S rozvojem nových materiálů a postupů se rozšiřují možnosti miniinvazivní léčby onemocnění v zažívacím traktu. Místo operace je v řadě případů indikováno k zavedení stentu. Tato metoda má proti operaci řadu výhod jako je např. menší invazivita bez nutnosti celkové anestezie a zejména krátká rekonvalescence. Indikace, které vedou k zavedení stentů do stenóz v GIT, můžeme rozdělit podle několika hledisek, jako je např. lokalizace stenózy, etiologie stenózy, vrozené či získané stenózy a v neposlední řadě benigní a maligní stenózy, které jsou hlavním tématem této práce. Cílem mé práce je zhodnocení úspěšnosti a efektivity zavádění stentů do stenóz v zažívacím traktu. Výkony jsou rozděleny podle lokalizace stenózy v určitém časovém období. Výsledné údaje jsou porovnány s jinými pracovišti v ČR. U každého výkonu je vyhodnocena etiologie, lokalizace stenózy, věk, pohlaví pacienta, druh výkonu, jeho úspěšnost, komplikace časné a pozdní (do 30 ? ti dnů od výkonu). Vzhledem k tomu, že se povětšinou jednalo o pacienty s neoperabilními zhoubnými novotvary, nebyla hodnocena mortalita. V práci byla potvrzena jediná hypotéza, kterou jsem zvolila, že zavedení stentu pro stenózu v GIT je rychlá, efektivní metoda, která má malý počet komplikací. V praxi získaná data chce naše oddělení využít k porovnání úspěšnosti, počtu komplikací s dalšími pracovišti a podle výsledků bude konfrontována metodika výkonu.
|
host ::
RSS.