|
|
Evakuace osob s omezenou schopností pohybu z velkých rezidenčních zařízení sociální péče
Marek, Milan ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Kyselák, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší v úvodní části evakuaci osob komplexněji, především její začlenění v platných právních normách ČR, kategorizaci mimořádných událostí a možnosti dělení evakuace. Následně práce přechází do řešení problematiky evakuace osob se sníženou schopností pohybu a orientace, se zaměřením na ústavy sociální péče. Snahou je vymezení mimořádných událostí a faktorů ovlivňující evakuaci osob, a také stanovení vybavenosti únikových cest právě v rezidenčních zařízení sociální péče. V závěru této bakalářské práce je zpracován přehled současného stavu řešení evakuace osob v ústavech sociální péče, a to na základě provedeného monitoringu vybraných rezidenčních zařízení.
|
|
|
Ošetřovatelský proces v prevenci imobilizačního syndromu
Havlasová, Anežka ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou imobilizačního syndromu. Klade si za cíl poukázat na rizika spojená s dlouhodobou imobilizací, rozpoznání včasných příznaků imobilizačního syndromu a předcházení vzniku komplikací. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku imobilizačního syndromu v jednotlivých orgánových soustavách, kde jsou související změny a prevence podrobně rozepsány. Empirickou část tvoří dotazníkové šetření, které se zaměřuje na znalosti sester ze standardního a JIP oddělení. Ověřované znalosti se týkají předcházení a podstaty imobilizačního syndromu. Na dotazníkovém šetření se podílelo celkem 99 respondentů napříč Fakultní nemocnicí v Motole. Získaná data byla zpracována a následně byly porovnávány znalosti sester na základě vzdělání, typu pracoviště a délky praxe. Cíle: Cílem bakalářské práce bylo přinést ucelený přehled relevantních poznatků o imobilizačním syndromu. Dále bylo cílem zjistit prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce znalosti sester o imobilizačním syndromu. Metody: Šetření bylo provedeno prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření. Dotazník vlastní konstrukce byl rozdán v tištěné formě praktickým a všeobecným sestrám. Dotazník obsahuje 27 otázek, skládá se z otevřených, a i uzavřených odpovědí. Výsledky: Z vlastního šetření je patrný rozdíl ve...
|
|
| |
|
|
Srovnání znalostí všeobecných sester a praktických sester o prevenci a léčbě dekubitů
Krajč, Lukáš ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolil oblast dekubitů. Dekubitus je závažnou komplikací, která postihuje všechny věkové skupiny pacientů a snižuje jejich kvalitu života. Výskyt dekubitů patří mezi základní indikátory kvality léčebné a ošetřovatelské péče a je pečlivě monitorován. Nicméně vznikají i navzdory kvalitní a profesionální péči ošetřovatelského personálu,neboť existují faktory,které při vzniku dekubitu ovlivnitnedokážeme. Ve fázi, kdy tedy již došlo ke vzniku dekubitu, přichází na řadu léčba. Stejně jako dnes již není možné pojímat dekubitusjako samostatnýproblém,taki jeho léčba musí být pojata komplexně. Na prevenci i léčbu proleženin jsou ročně vynakládány nemalé finanční částky. Nejefektivněji vynaložené finanční prostředky jsou na prevenci, která cíleně chrání pacienty před poškozením jejich zdraví. V teoretické části otevírám problematiku dekubitů. Především se zaměřuji na diagnostiku, léčbu a prevenci.Podkladypro vypracování práce jsem čerpal na základě rešerše vytvořené v Národní lékařské knihovně. Zahrnuto bylo i doporučení European Pressure Ulcer Advisory Panel - EPUAP. Ve své práci používám citační normu ISO 690. Metodika: Pro vypracování bakalářské práce jsem zvolil kvantitativní formu výzkumu. Kvantitativnísběr dat pomocí strukturovanéhodotazníkového šetření, který zjišťuje...
|
|
| |
|
|
Evakuace osob s omezenou schopností pohybu z velkých rezidenčních zařízení sociální péče
Marek, Milan ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Kyselák, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší v úvodní části evakuaci osob komplexněji, především její začlenění v platných právních normách ČR, kategorizaci mimořádných událostí a možnosti dělení evakuace. Následně práce přechází do řešení problematiky evakuace osob se sníženou schopností pohybu a orientace, se zaměřením na ústavy sociální péče. Snahou je vymezení mimořádných událostí a faktorů ovlivňující evakuaci osob, a také stanovení vybavenosti únikových cest právě v rezidenčních zařízení sociální péče. V závěru této bakalářské práce je zpracován přehled současného stavu řešení evakuace osob v ústavech sociální péče, a to na základě provedeného monitoringu vybraných rezidenčních zařízení.
|
|
|
Srovnání vybraných ošetřovatelských intervencí v prevenci imobilizačního syndromu v domově pro seniory ve Spolkové republice Německo a v České republice u ležících klientů
ČERNÁ, Lucie
Se stárnutím populace vzrůstá počet geriatrických pacientů. Zvyšuje se také počet imobilních seniorů, kteří již nejsou schopni sebepéče. Komplexní zdravotní a sociální zabezpečení je poskytováno v domovech pro seniory, které plní roli dlouhodobé ústavní péče. Sestra v zařízeních tohoto typu zabezpečuje vysoce odbornou a erudovanou ošetřovatelskou péči zaměřenou na geriatrické problémy. U geriatrických klientů domova pro seniory je důležitá realizace preventivních, léčebných a sociálních opatření formou individuálního přístupu. Aby tato opatření mohla být provedena, je třeba zhodnotit zdravotní stav seniora, jeho fyzickou výkonnost, stav soběstačnosti a psychických funkcí v souvislosti s jeho sociální situací a zformulovat ošetřovatelské diagnózy. V důsledku dlouhodobého upoutání na lůžku může dojít ke zdravotním komplikacím postihující všechny tělesné systémy, k tzv. imobilizačnímu syndromu. Na prevenci sekundárních poškození, které ohrožují pacienta při jeho základním onemocnění, se zaměřuje rehabilitační ošetřovatelství. Mezi rehabilitační prostředky v prevenci imobilizačního syndromu v sesterské praxi patří polohování, vertikalizace a mobilizace. Nedílnou součástí preventivních opatření vzniku zdravotních komplikací u imobilních klientů domova pro seniory jsou vhodně zvolené polohovací pomůcky, mobilizační prostředky, dobře vybavené lůžko s antidekubitním systémem. V bakalářské práci byly stanoveny dva cíle. Porovnat dodržování preventivních opatření předcházejících vzniku dekubitů a svalových kontraktur v ošetřovatelské péči o imobilní pacienty v české a německém domově pro seniory. Zmapovat možnosti využití pomůcek k prevenci komplikací u imobilních klientů v českém a německém domově pro seniory. Bakalářské práce byla vypravována pomocí kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla využita metoda hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, se čtyřmi českými a čtyřmi německými sestrami. Tato metoda zahrnovala nestandardizované dotazování prostřednictvím otevřených otázek, které byly zaznamenány pomocí diktafonu a doslovně přepsány. Analýza získaných dat probíhala metodou kódování v ruce, neboli metodou tužka a papír.Analýzou získaných dat vznikly čtyři kategorie, vždy rozdělené na domov seniorů v ČR a domov seniorů v SRN: 1. Vědomosti sester,2. Realizace preventivních opatření 3. Vybavení pro imobilní klienty 4. Obecné poznatky týkající se imobilních klientů.Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že není velký rozdíl v dodržování preventivních opatření předcházejících vzniku dekubitů a svalových kontraktur v ošetřovatelské péči o imobilní klienty v českém a německém domově pro seniory. Srovnatelné jsou i možnosti využití pomůcek v prevenci komplikací u imobilních klientů. Největší mezeru v ošetřovatelské péči o tyto klienty mají znalosti týkající se kontraktury a její profylaxe.Také vedení dokumentace a záznamů, které jsou důležité pro realizaci preventivních opatření, není v českém domově vyhovující. Mobilizační záznam se nepíše a polohovací záznam by měl být podrobnější. Proto bylo navrženo vytvoření polohovacího a mobilizačního záznamu podle vzoru německého domova a jeho předání vedení domova seniorů v ČR.
|
|
|
Závislost imobilních a nesoběstačných klientů na ošetřovatelském personálu v domově pro seniory
POTŮČKOVÁ, Marie
Se zvyšujícím se věkem dožití stoupá také počet seniorů, kteří se stanou imobilními, nesoběstačnými, často trpícími demencí, a proto se stávají závislými na péči jiných lidí. Pokud je tato závislost na péči pouze menšího rozsahu, mají-li tito senioři rodinu, rodina se většinou snaží o ně postarat. Ale při zvyšující se nesoběstačnosti, kdy senioři již nezvládnou být celý den sami doma, končí většinou v domovech pro seniory. Ti potom odcházejí do pobytových sociálních ústavů, kde se o ně stará ošetřovatelský personál. Jak tuto péči klienti domova pro seniory vnímají, jak se s ní dokázali vyrovnat a jakou mají zkušenost s ošetřovatelským personálem. I na tyto otázky se snaží tato bakalářská práce odpovědět. Zároveň se snaží zmapovat největší problémy, které při ošetřovatelské péči o tyto imobilní a nesoběstačné, často dementní klienty, vznikají, z pohledu tohoto personálu. Rovněž se snaží zjistit, jak psychicky a fyzicky náročnou tuto práci vnímá ošetřovatelský personál, který se o imobilní a nesoběstačné klienty domova pro seniory stará.
|
|
|
Prevence imobilizačního syndromu u seniorů hospitalizovaných na oddělení následné péče v kontextu multidisciplinárního přístupu.
KRÁLOVÁ SOMMEROVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na aktuální téma v péči o seniory. Jedná se o prevenci imobilizačního syndromu u seniorů v kontextu multidisciplinárního přístupu. Cíleně je práce zaměřena na seniory hospitalizované na oddělení následné péče. V úvodu teoretické části je zhodnocen současný stav kvality života seniorů. Následně jsou definovány jednotlivé pojmy, vztahující se ke stáří a stárnutí. Jako nedílnou součástí hodnocení kvality života seniorů je klasifikace soběstačnosti a výkonnosti. Zde je zmíněna Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, jako smysluplný nástroj pro dostupnost služeb v oblasti sociální, ale také jako nástroj klinický. V definici imobilizačního syndromu je zdůrazněno, že se jedná o geriatrický syndrom, který úzce souvisí s hypomobilitou, dekondicí, instabilitou, pády, sarkopenií a dalšími geriatrickými symptomy a syndromy. Hlavní téma práce multidisciplinární přístup - je shrnuto v sedmé podkapitole a jejích oddílech. Zde jsou definováni jednotliví členové týmu a jejich základní činnosti při práci s klientem. Výzkumná část práce je rozdělena na několik kapitol. Je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Navazuje na teoretické poznatky a posuzuje práci jednotlivých členů multidisciplinárního týmu v praxi. Cíleně byla použita analýza osobních dokumentů a jako zdroj zdravotní dokumentace vybraných klientů. Následně byly vytvořeny kazuistiky. Kazuistiky jsou zpracovány s použitím zdravotní dokumentace klientů oddělení následné péče. Dále jsou doplněné o pohled klientů formou otázek v rámci polostrukturovaného rozhovoru. V průběhu kazuistik je vložen komentář ze zúčastněného pozorování. Závěr pak tvoří hodnotící tabulky. Podrobné vyjádření, porovnání výsledků a celkové shrnutí je obsahem kapitoly Diskuse. Výzkumem měla být zodpovězena otázka, zda přístup ke klientům na oddělení následné péče je multidisciplinární a zda koresponduje s potřebami klientů. Nejdůležitějším zjištěním bakalářské práce bylo stanoveno, že hlavním faktorem je diagnóza klienta a přístup jednotlivých členů týmu ke klientovi. V kapitole Diskuse je také dle dostupné odborné literatury provedeno porovnání, jak probíhá dlouhodobá péče v mezinárodním kontextu. Výzkum lze využít jako zpětnou vazbu pro organizace poskytující dlouhodobou péči pro zajištění lepších podmínek kvality života seniorů. Zároveň ho lze využít jako podklad pro realizaci konkrétních preventivních opatření. Bylo by jistě přínosné zmapovat základní otázku výzkumu v jiných zdravotnických zařízeních či soukromých zařízeních poskytujících zdravotnické a sociální služby.
|
|
|
Domácí péče v České republice a v Rakousku s akcentem na klienty dlouhodobě zcela imobilní
SVOBODOVÁ, Anna
Domácí péče se již stala nedílnou součástí péče o dlouhodobě nemocné pacienty. Ve své práci jsem se zaměřila na sledování kvality domácí péče, na její současný stav v České republice a v Rakousku. Osobní zkušenost v rakouské domácí péči mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla pro její bližší zkoumání. Za cíl práce jsem si stanovila nalézt rozdíly v domácí péči v České republice a v Rakousku, zejména ve vztazích mezi pečovateli a klienty. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu v Rakousku i Česku a internetové zdroje věnující se domácí péči. Má bakalářská práce je složena z teoretické části, která obsahuje čtyři kapitoly. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí imobility, jejímž hlavním projevem je ztráta pohyblivosti, i tím, jak nepříznivě působí tento tělesný stav na psychiku člověka. Ve druhé kapitole se věnuji problematice imobilizačního syndromu, který je popisován jako fyziologická odpověď organismu na imobilitu a projevuje se různými poruchami řady orgánů. Věnuji se i potřebám imobilních klientů, pro které je charakteristická dynamická síla, která se vytváří z pocitu nedostatku nebo přebytku, touhy něčeho dosáhnout. Ve třetí kapitole práce charakterizuji domácí a sociální péči, jež je popisována jako vysoce kvalifikovaná a odborná forma péče, ve které se spojuje péče zdravotní i sociální. Čtvrtá, poslední, kapitola teoretické části pojednává o osobě pečovatele, kterým je pracovník, provádějící pečovatelskou činnost v domácnosti klientů. Zabývám se i předpoklady pro práci pečovatele a charakterizuji rozdíl mezi angažovaným a neangažovaným pracovníkem. Součástí kapitoly je i přehled kompetencí a kvalifikačních požadavků na pečovatele v České republice a Rakousku. V závěru srovnávám finančního ohodnocení pečovatele v domácí péči ve sledovaných zemích. V praktické části své bakalářské práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu za použití metody dotazování formou polostandardizovaného rozhovoru a také vlastním pozorováním, příp. analýzou osobních dat sledovaných klientů domácí péče. Cílovou skupinu tvořily komunikativní klientky domácí české a rakouské péče, které měly II., III. a IV. stupeň závislosti. Respondentkami byly tři ženy z Dačic a tři ženy z Raabs an der Thaya. Po analýze dat výzkumu jsem došla k závěru, že existuje podstatný rozdíl ve vztahu mezi pečovateli a klienty v porovnávaných službách. Mezi českými klienty a pečovateli nedochází z důvodu časové vytíženosti pečovatelů k navázání bližšího vztahu ke klientům. Z mého výzkumu také vyplynulo, že rakouská péče je historicky starší, a proto je celý systém lépe propracovaný a ekonomicky zajištěnější. Domácí péče se v Rakousku poskytuje komplexněji a do systému této služby proudí více financí. To se kladně promítá jak v personálním obsazení, tak finančním ohodnocení zaměstnanců. I po demonstraci rozdílů v systému poskytování péče, která se ve zkoumaných zemích liší, jsem došla k závěru, že kvalita, míra a obsah poskytované péče jsou v obou zemích stejné.
|
host ::
RSS.