|
|
Leukaemia associated immunophenotype in childhood acute leukaemias and its development during the course of disease
Podolská, Tereza ; Fišer, Karel (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) je nejčastější dětskou malignitou. K jednomu z nedávných zlepšení v léčbě ALL došlo zavedením monitoringu minimální reziduální nemoci (MRD), který umožňuje přizpůsobit léčbu na základě stratifikace rizika. Monitoring MRD rovněž umožňuje zvolit vhodnou léčbu při relapsu onemocnění, indikovat transplantaci kmenových buněk (SCT) a umožňuje personalizovaný přístup k pacientům podstupujícím SCT. Jedním ze základních způsobů detekce hladiny MRD je charakterizace leukemických blastů pomocí průtokové cytometrie. Hlavním limitem průtokové cytometrie je však to, že analýza dat je manuální a závislá na vysoce expertních znalostech. Tento postup je subjektivní a ne zcela dostatečný pro analýzu komplexních datových souborů užívaných v současnosti. Přestože jsou dostupné nové výpočetní nástroje pro zpracování multidimenzionálních dat z průtokové cytometrie, je zároveň potřeba tyto metody otestovat a přizpůsobit je klinickému prostředí. Cílem této práce je detekovat imunofenotypy asociované s leukémiemi a jejich vývojem pomocí počítačem asistované analýzy u sady diagnostických souborů vybraných na základě informací o více než třech stech tisíců datasetů z víceparametrové průtokové cytometrie. Pokročilé bioinformatické nástroje pomohou detekovat blastické a zdravé...
|
|
|
Imunotypové rozdíly v subpopulacích CD27+ B lymfocytů u zdravých kontrol a pacientů s různými imunopatologiemi
Valatová, Pavla ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Petanová, Jitka (oponent)
Imunitní systém udržuje integritu organismu, rozpoznává škodlivé od neškodlivého a chrání tak organismus před exo- i endogenními škodlivinami a spolu s nervovým a endokrinním systémem patří mezi nejdůležitější regulační systémy organismu. V současné době přibývají důkazy, že se různé subpopulace B lymfocytů, přímo či nepřímo uplatňují v patogenezi mnoha chorob. Avšak dosud máme jen velmi omezené poznatky o tom, jak jsou jednotlivá diferenciační stádia B lymfocytů zapojena do patologických procesů a jak samotný průběh nemoci nebo samotné léčby ovlivňuje B buněčnou homeostázu. Tato práce je zaměřena na studium periferních CD27+ B lymfocytů (jedné z nejméně prozkoumaných lidských B lymfocytů) u zdravých kontrol a pacientů s různými imunopatologiemi, v tomto případě jsou prezentovány reprezentativní výsledky pacientů s idiopatickými střevními záněty. Pomocí polychromatické průtokové cytometrie jsme vyšetřili z toho 14 kontrol, 7 pacientů s Crohnovou chorobou (CD) a 5 s ulcerózní kolitidou (UC). U 6 pacientů s CD jsme měli možnost námi studované imunofenotypy stanovit také 2 hodiny po intravenózní aplikaci Infliximabu a u jednoho po 14 dnech od podání léku. Paměťové B lymfocyty charakterizované jako CD19+CD27+, CD19+CD20+CD27+ a CD19+CD20+CD27+IgM+ byly u pacientů s CD přítomné vždy ve zvýšených...
|
|
|
Raritní populace B lymfocytů na pozadí periferní B lymfopoézy u lidí
Grígelová, Andrea ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Hrušák, Ondřej (oponent)
B lymfocyty periferní krve u lidí představují heterogenní buněčné prostředí, které v imunitním systému vykazuje mnoho významných funkcí. V současné době narůstají důkazy o tom, že se B buněčné subpopulace podílejí na patogenezi mnoha různých chorob. Avšak existuje velmi málo nebo téměř žádné poznatky o tom, jak jsou jednotlivá diferenciační stádia B lymfocytů do patologických procesů zapojena, a jaká je jejich distribuce a zastoupení za fyziologického stavu a za patologických podmínek. Existuje důvodný předpoklad, že podobně jako je tomu u dendritických buněk, NK/NKT buněk a T lymfocytů, také B lymfocytární populace budou obsahovat malé až raritní subpopulace, u nichž se předpokládají relativní frekvence četnosti v rozmezí 0,01% - 0,1 ‰. Primárním cílem bylo na základě komparativní studie napříč různými druhy obratlovců postihnout rozsah fylogenetické a ontogenetické heterogenity populace periferních B lymfocytů a lymfopoetických orgánů. Dalším cílem práce bylo na souboru 183 jedinců, z toho 50 kontrol a 133 pacientů s různými (imuno)patologiemi nebo nádorovými onemocněními použít polychromatickou průtokovou cytometrii se záměrem vytypovat vhodnou strategii vymezení a kombinaci povrchových znaků, jejichž prostřednictvím by bylo lze detekovat a prokázat konkrétní minoritní/raritní subpopulace....
|
|
|
Změny v distribuci subpopulací B lymfocytů u pacientů s Crohnovou chorobou před a po biologické léčbě
Suchá, Renata ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
B-lymfocyty jsou lymfoidní buňky, které jsou součástí adaptivního/vrozeného imunitního systému a jejich hlavní funkcí je tvorba protilátek. V současné době mnohá data různých studií podporují hypotézu, že různé spíše minoritní subpopulace B-lymfocytů pravděpodobně hrají přímou a nepřímou úlohu v imunopatogenezi v lidských patologií, například při Crohnově nemoci (CD). Cílem předkládané studie proto bylo zjistit distribuci frekvencí B-lymfocytárních subpopulací (ve fázi vývoje od transientních B buněk až po efektorová B buněčná stádia) v periferní krvi zdravých jedinců (KO) a pacientů s Crohnovou chorobou (CD) a ulcerativní kolitidou (UC). K tomuto účelu byla použita polychromatická průtoková cytometrie s využitím 11 barev. Analyzovali jsme celkem 30 vzorků periferní krve, které zahrnovaly 14 KO, 11 pacientů s CD a 5 s UC. U 6 pacientů s CD jsme měli možnost analyzovat krevní vzorky odebrané 2 hodiny po podání anti-TNF preparátu. U pacientů s CD byly nalezeny paměťové B lymfocyty (CD19+ CD27+ , CD19+ CD20+ CD27+ a CD19+ CD20+ CD27+ IgM+ ) ve zvýšených frekvencích oproti kontrolám (20,06±13,58%; 17,61±13,48%; 88,60±20,56% vs. 11,75±26,47%; 11,25±26,50%; a 66,82±22,60%), v případě CD19+CD20-CD27-IgM+ B lymfocytů byl tento nález statisticky významný (57,15±17,21% u CD vs. 19,59±31,79% u KO; p=0,0341),...
|
|
|
Imunofenotypové rozdíly v B lymfocytárních populacích non-memory B lymfocytů u zdravých kontrol a pacientů s imunopatologiemi.
Polák, Milan ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Šplíchal, Igor (oponent)
B-lymfocyty jsou subpopulace buněk charakterizované zejména tím, že na svém povrchu nesou klonálně diversifikovaný membránový imunoglobulin sloužící k rozpoznávání různých antigenů. Spolu s ostatními imunocyty hrají centrální roli v adaptivním imunitním systému, který se svým působením podílí na obraně organismu proti širokému spektru patogenů. V současné době narůstají důkazy o tom, že se různé B lymfocytární subpopulace přímo nebo nepřímo uplatňují v patogenezi mnoha chorob. Avšak dosud máme jen velmi omezené poznatky o tom, jak jsou jednotlivá diferenciační stádia B lymfocytů do patologických procesů zapojena a jak samotný průběh nemoci, případně léčby, ovlivňuje B buněčnou homeostázu. Proto byla tato práce zaměřena na analýzu změn profilu B buněčných subpopulací za patologického stavu, zjištění míry asociace mezi jednotlivými B buněčnými subpopulacemi a jejich souvislost s klinickými parametry. Pomocí polychromatické průtokové cytometrie jsme analyzovali frekvence 11 B buněčných subpopulací zahrnující stádia od tranzientních B-lymfocytů, až po efektorové plazmatické buňky produkující protilátky. Vyšetřili jsme celkem 81 jedinců, z toho 22 zdravých kontrol a 59 pacientů s různými patologiemi (revmatoidní artritida/RA - 29, kolorektální karcinom/CRC - 19, ostatní choroby - 11). Zajímavá data byla...
|
host ::
RSS.