|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
|
Za novou Prahu! Tradice, vize a budování (obrazu) města po roce 1945
Kurz, Michal ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tématem práce je výstavba a symbolické kódování města Prahy od roku 1945 do konce 50. let s důrazem na období stalinismu. Na základě rozboru dobových textů a architektonických projektů sleduje práce motivace a taktiky, jimiž se poválečné politické a odborné elity snažily manifestovat v prostoru hlavního města vlastní hodnoty a ideologické principy. S pomocí analýzy dobově užívaných pojmů "staré" a "nové" Prahy zkoumá proměňující se vztah mezi tradicemi a modernitou v obraze města. Sociokulturní fenomén stalinistického budovatelství tematizuje v širší časové perspektivě jako specifickou součást modernizačního procesu, jímž Praha prochází v průběhu 1. poloviny 20. století. V zásadní míře si všímá konkrétních atributů, jimiž se měla "nová" socialistická Praha vyznačovat, a míry využití oficiálních sovětských vzorů i domácích historických tradic. Klíčová slova: Praha, město, obraz města, architektura, urbanismus, paměť, památková péče, socialistický realismus, stalinismus, 50. léta
|
|
|
Metodika komplexní identifikace a ochrany atributů hodnot historických měst a veřejných prostorů pro záchranu a zachování jejich autenticity
Jehlík, J. ; Drdácký, Tomáš ; Plos, J. ; Zdráhalová, J. ; Rýpar, V.
Smyslem práce bylo vytvoření metodiky identifikace komplementárních atributů, kritických pro udržitelnost hodnot památkových měst, pro jejich autenticitu a návrh inovativních nástrojů jejich ochrany v procesech územního plánování a památkové péče. Kromě toho může být Metodika dále využívána při prezentaci hodnot historického urbanismu. Je založena na relativně komplexním hodnocení měst, inovativních metodách využívajících počítačově podporované zobrazovací techniky odpovídající mezinárodním standardům řízení měst za účasti veřejnosti. Významně tak doplňuje a obohacuje výstupy dalších projektů NAKI v oblasti historického urbanismu. Konkrétním cílem bylo formulovat a vymezit obecné standardní podklady a nástroje pro posouzení rozvoje měst v rámci výkonů aktérů územního a stavebního rozvoje v rámci památkové péče, resp. pro posouzení míry památkové hodnoty specifikovaných urbánních/urbanistických jevů a atributů. Jinak řečeno, jde o specifikaci urbánních jevů a atributů s památkovým potenciálem.
|
|
|
Obrazy jednoho sídla: Nymburk očima svých obyvatel
Malá, Michaela ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Illner, Michal (oponent)
Diplomová práce Obrazy jednoho sídla: Nymburk očima svých obyvatel se zabývá tím, proč se lidé ve městě chovají různým způsobem. Práce vychází z přístupu behaviorální geografie, který je v této práci konkrétněji zastoupen dílem Kevina Lynche. Lynch navrhl koncept image čili obrazu města neboli představ lidí o obývaném městském prostředí. Ty jsou tvořeny prostřednictvím jeho viditelných vlastností, které u lidí vyvolávají silný dojem a silně působí na jejich smyslové vnímání. Zároveň zde není opomenut přímý vliv prostředí v podobě teorie architektonicko-urbanistického determinismu a psychologie životního prostředí. Cílem práce je zjistit, jaké obrazy Nymburka existují v myslích jeho obyvatel, jakými prvky jsou tvořeny a jaká je jejich skladba. Práce se přitom soustředí jak na podobu univerzálního obrazu města, tak na to, jaké v něm existují rozdíly vzhledem k aktuální fázi životního cyklu a pohlaví dotazovaných obyvatel. Výzkumné šetření je provedeno kvalitativní metodou prostřednictvím nákresů mentálních map a polostrukturovaných rozhovorů s šestnácti komunikačními partnery z řad obyvatel Nymburka.
|
|
|
Za novou Prahu! Tradice, vize a budování (obrazu) města po roce 1945
Kurz, Michal ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tématem práce je výstavba a symbolické kódování města Prahy od roku 1945 do konce 50. let s důrazem na období stalinismu. Na základě rozboru dobových textů a architektonických projektů sleduje práce motivace a taktiky, jimiž se poválečné politické a odborné elity snažily manifestovat v prostoru hlavního města vlastní hodnoty a ideologické principy. S pomocí analýzy dobově užívaných pojmů "staré" a "nové" Prahy zkoumá proměňující se vztah mezi tradicemi a modernitou v obraze města. Sociokulturní fenomén stalinistického budovatelství tematizuje v širší časové perspektivě jako specifickou součást modernizačního procesu, jímž Praha prochází v průběhu 1. poloviny 20. století. V zásadní míře si všímá konkrétních atributů, jimiž se měla "nová" socialistická Praha vyznačovat, a míry využití oficiálních sovětských vzorů i domácích historických tradic. Klíčová slova: Praha, město, obraz města, architektura, urbanismus, paměť, památková péče, socialistický realismus, stalinismus, 50. léta
|
|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
host ::
RSS.