|
|
Fresková výzdoba od Felixe Antonína Schefflera v kostele sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích
NEVAŘILOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá freskovou výzdobou kostela sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích, kterou provedl v roce 1748 Felix Antonín Scheffler. Nejprve se autorka věnuje historii a typologii kostela, posléze charakterizuje tvorbu jejího architekta Martina Allia. Největší pozornost je zaměřena na malíře Felixe Antonína Schefflera, u něhož je představena jeho tvorba, jak na území Slezska, tak i v Čechách. Autorka se krátce zmiňuje o Cosmu Damianovi Asamovi a Johannu Christophu Groothovi, učitelech Schefflera. Těžištěm bakalářské práce jsou fresky, které jsou podrobeny ikonografické a formální analýze, která se soustředí i na restaurátorské práce. Dále autorka zařazuje Schefflerovu tvorbu do kontextu barokní malby v Čechách. Poslední část je zaměřena na hledání vzorů, které Scheffler použil na fresce v kostele sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích. Autorka zde porovnává martínkovické fresky s Asamovými díly, převážně vytvořenými v letech 1720 1725.
|
|
|
Nemoci a chorobné stavy v umění
FÜRSTOVÁ, Anežka
Nemoci a chorobné stavy v umění představují široké a doposud málo prozkoumané téma, které v literatuře není zastoupeno žádnou ucelenou publikací. Touto problematikou se zabývá vědní obor paleopatologie, který zkoumá choroby lidí a zvířat minulých populací. V rámci této práce je rešeršním způsobem zpracováno téma zobrazování nemocí, zranění a vrozených vad v dílech výtvarného umění. Nejprve je přiblížen obor paleopatologie, její historie, prameny, ze kterých čerpá a úskalí spojená s ověřováním získaných dat. Hlavní část práce zahrnuje klasifikaci nemocí nalezených ve výtvarném umění a rozbor uměleckých děl, který je doplněn o historické souvislosti. Cílem práce je shromáždit poznatky o chorobách zobrazených ve výtvarném umění s využitím dostupné odborné literatury.
|
|
|
Kult sv. Jana Nepomuckého a vybrané nepomucké památky v jižních Čechách
VYBÍRALOVÁ, Zuzana
Tématem mé bakalářské práce je kult svatého Jana Nepomuckého, zemského patrona a mučedníka. Nejdříve se zaměřuji na jeho život a tragickou smrt, posléze přecházím k mapování a popisu vývoje kultu. Tuto část nadále rozšiřuji kapitolami týkajícími se svatojánských slavností, homiletic a písní. Dále se zabývám světcovou ikonografií, kterou doplňuji o příklady světcova vyobrazování v solitérních výjevech a narativních cyklech. Ucelený přehled o rozšířenosti svatojánských památek uvádím v následující části práce, kde obecně představuji jednotlivé nepomucké kostely v Praze a jednotlivých krajích Čech. V poslední kapitole se pak věnuji popisu konkrétních kostelů sv. Jana Nepomuckého v Jihočeském kraji, jež řadím chronologicky od nejstarších k nejmladším.
|
|
|
Antické motivy ve světě posledních Rožmberků
KINDLMANN, Petr
Práce pojednává o způsobech sebeprezentace posledních Rožmberků. Ti využívali reprezentaci kvůli podpoře své politické funkce. Studovanými prameny jsou oslavné básně a výzdoba rožmberských sídel, které sloužily jako prostředek k vyjádření ctností renesančního velmože. Předkládaná studie sleduje, které antické motivy byly využívány rožmberské propagandě. Snaží se zachytit i pohled konkrétních jedinců na vybrané antické motivy, kterými se členové rodu červené pětilisté růže prezentovali. Starověká exempla uváděla Rožmberky jazykem symbolické komunikace jako křesťanské rytíře.
|
|
|
Kultura a ideologie ve světle ikonografie československých papírových platidel druhé poloviny 20. století
ŠTĚPANČÍK, Zdeněk
Předkládaná diplomová práce se věnuje československým papírovým platidlům vydaných po roce 1948 až do roku 1989, jež jsou využita jako pramen historické paměti. Na papírových platidlech je zkoumána především jejich námětová náplň, která prošla za svou dobu vývoje značných změn a která reflektovala důležité potřeby komunistického režimu. Základním pramenem pro výzkum tohoto tématu jsou samotná papírová platidla vymezeného období s přihlédnutím i na předválečná papírová platidla z důvodů jejich komparace. Dále je přihlíženo k archivním pramenům, dobovým letákům, filmům, literatuře, písním atd. Hlavním cílem předkládané práce je zjistit, jak papírová platidla reagovala na změnu politického systému po roce 1948 a jak byla reflektována u samotných uživatelů. Také bude sledován vzestup sovětského vlivu, sféra jinotajného humoru a reflexe umě-lecké obce.
|
|
|
Třeboňský archivář Antonín Markus a historik umění Zdeněk Wirth - rozbor a výběrová edice vzájemné korespondence
HOMEROVÁ, Libuše
Jak napovídá název kvalifikační práce "Třeboňský archivář Antonín Markus a historik umění Zdeněk Wirth - rozbor a výběrová edice vzájemné korespondence," autorčiným prvotním záměrem byl rozbor a ediční zpracování unikátního epistulárního souboru, který pokrývá téměř půl století vzájemného přátelství a spolupráce dvou výrazných představitelů české kulturní sféry první a počátku druhé poloviny dvacátého století.Editovaná korespondence je součástí osobních pozůstalostí obou shora jmenovaných mužů uložených ve Státním oblastním archivu v Třeboni (Antonín Markus) a v Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky (Zdeněk Wirth).Diplomová práce je uvedena obecným pojednáním, které se věnuje korespondenci jako předmětu badatelského zájmu a jehož součástí je i přehled autorů konkrétních studií, kteří se věnovali či věnují edičnímu zpracování korespondence různých osobností. V další kapitole jsou představeny použité prameny a odborná literatura, z níž autorka čerpala. Životní osudy dlouholetého třeboňského schwarzenberského archiváře Antonína Markuse a našeho předního historika umění a organizátora památkové péče Zdeňka Wirtha jsou prezentovány jednotlivě v jejich biografiíích. Následuje rozbor editované korespondence z hlediska dochovanosti a množství, druhové skladby, frekvence jejího vedení a vnější podoby jednotlivých dokumentů, doplněný o tématickou analýzu jejich obsahu. Na komentovanou výběrovou edici navazuje nezbytná ediční poznámka a jmenný rejstřík. Samozřejmostí je též soupis pramenů a použité literatury. Textovou část diplomové práce vhodně doplňují obrazové přílohy.
|
|
|
Kristus na hoře Olivetské v díle Mistra Vyšebrodského oltáře a Mistra Třeboňského oltáře
FÍLOVÁ, Lenka
Práce slouží jako úvod do tématu středověkého obrazu. Zabývá se tématem středověkého obrazu z širšího pohledu než jen z pohledu výtvarného. Práce ukazuje hloubku problematiky zasahující do sféry umění, historie, teologie a kultury. Konkrétně popisuje dva obrazy stejného ikonografického námětu Kristus na hoře Olivetské, jeden pochází z dílny Mistra Vyšebrodského oltáře, druhý z dílny Mistra Třeboňského oltáře. Snaží se postihnout vliv spirituality cisterciáků na obraz od Mistra Vyšebrodského oltáře a vliv spirituality augustiniánů kanovníků na obraz Mistra Třeboňského oltáře. Kapitoly jsou doprovázeny pedagogickými náměty vztahujícími se k dané problematice. Pedagogovi poskytují nabídku konkrétních aktivit, ze které může bezprostředně čerpat, nebo ji využít jako inspirační zdroj pro vlastní přípravu.
|
|
|
Fresková výzdoba zámku ve Lnářích
MALENINSKÁ, Kateřina
V mé bakalářské práci na téma "Fresková výzdoba zámku ve Lnářích" se zabývám na jedné straně historickým vývojem zámku spolu s rody působícími na panství. Avšak hlavní část práce je soustředěna na rozbor ikonografických témat nástěnné freskové výzdoby v prostorách zámku. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol, první část je věnována historii zámku s ohledem na kulturní historický profil majitelů zámku. Druhá část je zaměřena výhradně na nástěnnou freskovou výzdobu. Závěrem se pokouším formulovat možnosti dalšího bádání s ohledem na četnost používaných námětů v zámeckých sídlech 17. století. Cílem práce bylo na základě získaných poznatků vyvodit závěry ohledně námětů fresek v závislosti na době jejich vzniku.
|
|
|
Vývoj zobrazení města Olomouce ve výtvarném umění
MIKULKOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá vývojem výtvarného zobrazení města Olomouce od nejstarších podob až po současnou. Ukazuje na konkrétních výtvarných dílech proměny významných olomouckých památek a celkových pohledů na město v průběhu několika staletí a doplňuje je stručnou historií. Práce si všímá výtvarného provedení jednotlivých vedut a postupuje metodou komparace s ohledem na dobu vzniku vedut. Zmiňuje změny ve způsobu a pojetí zobrazování města Olomouce a dokumentuje současnou tvorbu umělců zachycujících ve svých dílech panorama města, památky či jeho části. V závěru hodnotí umělecká díla zobrazující Olomouc pro vývoj umění v Čechách i vývoj v regionálním kontextu.
|
|
|
Ikonografie soch Ctností a Neřestí v Kuksu
VODRÁŽKOVÁ, Marcela
Sochy Ctností a Neřestí v areálu špitálu v Kuksu patří nejvýznamnější díla sochaře českého vrcholného baroka Matyáše Bernarda Brauna. V dosavadní literatuře se však její autoři podrobnému ikonografickému rozboru věnovali jen málo.Cílem práce Marcely Vodrážkové tedy bude nalezení co nejbližších grafických předloh, které mohly sloužit Braunovi při vytváření ojedinělého sochařského souboru.
|
host ::
RSS.