|
| |
|
|
Umělecká koncepce Josefa Knapa v kontextu české meziválečné literatury
HOLEČEK, Lukáš
Diplomová práce se zaměřuje na umělecký koncept spisovatele Josefa Knapa. V úvodu práce je naznačena diferenciace názorových proudů mladé poválečné generace spisovatelů v rámci tzv. generačních seskupení (především Devětsil, Literární skupina) a porovnání názorových postojů Josefa Knapa. Jeho ideový model literární kultury založený na tradici, regionu, tematice venkova, se konstituoval proti avantgardnímu umění. Kapitola ?Východiska raných teoretických prací Josefa Knapa? podává přehled základních autorových kritických kritérií, na základě kterých hodnotí soudobou literární tvorbu. Tato kapitola si všímá jejich souvislostí s uměleckými diskuzemi v české literatuře na přelomu 19. a 20. století, jejich zdrojů a také autorovy recepce socialistické poezie, tedy politických a ideových aspektů české meziválečné literatury. Další kapitola se týká pojmu ?ruralismus?, resp. ideově pojatého venkovanství (?ideje selství?) a snaží se prozkoumat vztahy Knapova konceptu k ideovým inspiracím, na které sám autor ve svých studiích odkazoval. Jsou zde reflektovány i vztahy k dobovým diskuzím o ?regionalismu?, úloze tradice a postupné politizace uměleckých otázek. Na tomto základě je pak zkoumán vztah Knapovy koncepce k problematice pojmu ?ruralismus?. Závěrečná kapitola se pokouší analyzovat Knapovu publicistiku v agrárním tisku na pozadí kulturních událostí a polemik mezi pravicí a levicí.
|
|
|
Fantasy - teorie žánru a jeho edukační aspekty
HOKR, Boris
Tato diplomová práce se zabývá podstatou žánru fantasy ve světovém i zahraničním kontextu, stejně jako možnostmi jeho didaktického využití. Cíle je dokázat, že fantasy má svou historii a místo v literárních dějinách, že může obohatit své čtenáře v rovině estetické, vědomostní, zkušenostní a zážitkové. Zároveň si práce klade za cíl popsat pozici fantasy v tzv. fantastice. Úvodní část práce blíže osvětluje pojem fantasy, nabízí přehled historie žánru a jeho současné rozčlenění. V dalších kapitolách je fantasy představena jakožto žánr schopný adaptace i na mimoliterární oblasti současné kultury, fantasy jakožto zdroj poznání a sebevýchovy v životě mladých lidí a nabízí i podrobnější zastavení u české podoby žánru s přihlédnutím ke styčným i rozlišovacím bodům oproti fantasy světové (převážně anglo-americké). Didaktický potenciál je vždy v příslušných pasážích vyzdvihnut a zcela je mu věnována čtvrtá až šestá kapitola. Závěr přináší výsledky výzkumu zaměřeného na žánr fantasy.
|
|
|
Interpretace postavy Josefa Švejka v kontextu české i zahraniční literární vědy
RAŠKOVÁ, Alena
Diplomová práce s názvem Interpretace postavy Josefa Švejka v kontextu české i zahraniční literární vědy si klade za cíl zdokumentovat a analyzovat interpretační modely postavy Josefa Švejka v románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Na základě získaného materiálu bude postava Josefa Švejka posuzována v kontextu českých estetických a ideových diskurzů. V předkládané práci bude kladen velký důraz zejména na význam řeči. Z tohoto důvodu je část práce věnována jazykovému rozboru díla.
|
|
|
Leninsko-stalinska ideologie jako pseudonáboženství
PEKÁREK, Ondřej
Předkládaná diplomová práce poukazuje na přítomnost religiózních prvků v marxisticko-leninské ideologii. Zkoumá práce duchovních otců této ideologie (Marxe, Engelse a Lenina, či jiných méně známých marxistů a dohledává v nich vztah k náboženství a religiozitě vůbec. Práce upozorňuje na analogické prvky s křesťanstvím v samé podstatě marxisticko-leninské ideologii, a to hlavně v eschatologickém směřování. práce se neomezuje pouze na popisování teoretických postojů marxismu vůči religiozitě, ale také si všímá praktického realizování marxisticko-leninských přístupů k náboženství V Rusku za vlády Lenina a Stalina
|
|
|
Podzemní kultura prizmatem sepětí moci a ideologie
Jungmannová, Lenka
Příspěvek se zabývá neoficiálními časopiseckými diskusemi o povaze neoficiální české literatury v době komunistické totality. Text referuje o důležité polemice nad pojetím a přijetím undergroundu v Čechách (kritik Václav Černý jej odmítá, teoretik Ivan Martin Jirous jej obhajuje) a poté se věnuje dvěma fázím teoretické reflexe tzv. druhé kultury, která z polemiky vyplynula a jíž reprezentují hlavně názory Petra Fideliuse, Rio Preisnera, Jiřího Gruši a Václava Havla. V závěru referát demonstruje, že i tyto teoretické úvahy vykazují jisté ideologické zatížení, dané konvenční představou o sepětí racionalizace a politické moci, jak ji popsal Michel Foucault ve studii Subjekt a moc.
|
|
| |
|
|
Stručné poznámky o ideových přístupech k rodině v období socialismu
Horská, P. ; Hamplová, Dana
Práce shrnuje teoretické přístupy k rodině od 50. do 80. let 20. století. Důraz je kladen především na marxistickou ideologii, marxistickou sociologii rodiny i praktické implikace těchto teorií. Počátek komunistického režimu v 50. letech byl charakterizován silně protirodinnou rétorikou i praktickou politikou, k jejímuž zmírnění došlo až v 60. letech. Pro 70. a 80. léta byl charakteristický funkcionalistický přístup k rodině i snaha bojovat proti buržoaznímu familiarismu.
|
|
| |
|
|
Komparace volebních programů ODS a ČSSD v oblasti hospodářské a sociální politiky
Kříhová, Dominika ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Šabatka, Michal (oponent)
Práce je komparací volebních programů dvou českých nejsilnějších politických stran ODS a ČSSD, a to v oblasti jejich hospodářské a sociální politiky. Hlavním cílem této práce je samotná komparace, tedy zjištění společných a odlišných bodů, které se ODS a ČSSD snaží dlouhodobě prosazovat. Vedlejším cílem je snaha o zjištění, zdali časté rozepře mezi představiteli těchto stran pramení z ideologických odlišností, nebo jestli se jedná o záležitost spíše pragmatickou. Komparace je zároveň synchronní i diachronní (tedy srovnání programů dvou politických stran v časovém horizontu od začátku 90. let do dneška), takové srovnání umožňuje postihnout i konzistenci a kontinuitu v programech ODS a ČSSD a jejich celkový vývoj. První část seznamuje s ideologickými základy ODS a ČSSD, nejdůležitějšími mezníky v jejich vývoji a jejich pozicí v českém stranickém systému. Druhá část je komparací volebních programů těchto stran ve zmíněné oblasti, a to podle jednotlivých témat. Třetí část zkoumá, zdali jsou rozpory mezi stranami spíš ideologické nebo pragamatické, zmíněna je role opozice v politickém procesu a otázka dostředivosti u moderních politických stran.
|
host ::
RSS.