|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě
Kozerawska, Natália ; Sohrová, Jana (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě Cíl: Cílem této práce je shrnutí teoretických informací na téma cévní mozková příhoda a následně vypracování kazuistiky pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě s pravostrannou hemiparézou. Metody: Tato bakalářská práce se zabývá cévní mozkovou příhodou a je rozdělena do dvou částí - obecná a speciální. Obecná část obsahuje hlavní teoretické informace o dané diagnóze. Dále je popsáno vyšetření fyzioterapeutem typické pro tuto diagnózu spolu s výběrem metod a postupů nejčastěji využívaných ve fyzioterapeutické péči o dané pacienty. Speciální část obsahuje kazuistiku pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě s následnou pravostrannou hemiparézou včetně vstupního a výstupního kineziologického vyšetření, průběhu jednotlivých terapií a následného shrnutí efektu terapie. Podklady pro vypracování speciální části byly získány během souvislé odborné praxe na oddělení následné rehabilitace v Oblastní nemocnici Kladno v termínu od 9.1. do 3.2.2023 pod dohledem supervizorky Mgr. Dity Hamouzové. Výsledky: U pacienta došlo ke zlepšení ve více aspektech, především v celkové stabilitě a rozsahu aktivního pohybu v kloubech. U některých aspektů došlo ovšem pouze k minimálnímu nebo žádnému zlepšení. V závěrečné...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou
Bárta, Tomáš ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Dědková, Miriama (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou Cíl: Účelem práce bylo zpracovat teoretické informace k dané diagnóze a vytvořit kazuistiku fyzioterapeutické péče o pacientce po ischemické cévní mozkové příhodě s pravostrannou hemiparézou. Souhrn: Tato bakalářská práce se věnuje cévní mozkové příhodě a tvoří ji teoretická obecná a praktická speciální část. Obecná část zahrnuje definici cévní mozkové příhody, anatomii cévního zásobení mozku, dělení cévních mozkových příhod, předpoklady pro vznik iktu a jeho prevenci a možnosti rehabilitace pomocí fyzioterapeutických metod a postupů aplikovaných dle stadia nemoci. Speciální část popisuje metodiku práce a obsahuje kazuistiku fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě s pravostrannou hemiparézou. Kazuistika zahrnuje anamnézu, vstupní kineziologický rozbor, průběh provedených terapií a výstupní kineziologický rozbor se zhodnocením efektu terapie. Data pro zpracování speciální části práce byla získána v rámci souvislé odborné praxe na Rehabilitační klinice FNKV v období od 11.1. 2021 do 5.2. 2021. Klíčová slova: iktus, mozkový infarkt, mozková mrtvice, mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda, pravostranná hemiparéza, fyzioterapeutické metody a postupy
|
|
|
Nefirmální péče o klienty po CMP.
VLNATÁ, Jana
Zaměření diplomové práce je na neformální pečovatele a rodinu, která pečuje o svého rodinného příslušníka, který prodělal cévní mozkovou příhodu. Toto téma je velmi aktuální, protože CMP patří jak z hlediska České republiky, tak celosvětově k nejčastějším příčinám zdravotního postižení a úmrtí. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na studium literatury a je rozvržena do 4 základních okruhů. První okruh charakterizuje pojem mozku a CMP, popisuje příčiny, rozdělení, příznaky, léčbu i důsledky této zdraví a život ohrožující příhody. Druhý okruh tvoří rozdělení koordinované rehabilitace, která je nezbytná po prodělané cévní mozkové příhodě, ať už se jedná o léčebnou, sociální, pedagogickou, pracovní rehabilitaci či lázeňskou péči. Třetí okruh je zaměřen na terapie po CMP, jako je fyzioterapie, logopedie, ergoterapie a psychologie. Další okruh se soustředí na formy sociální pomoci, bez které by se domácí péče o blízkou osobu neobešla, a tu tvoří příspěvek na péči, příspěvek na zvláštní pomůcku, příspěvek na mobilitu, průkaz osoby se zdravotním postižením a invalidní důchod. A v neposlední řadě jsou zde vysvětleny pojmy, jako je formální a neformální péče. Pro zpracování praktické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo sedm rodinných příslušníků Jihočeského kraje, kteří dlouhodobě pečují o blízkého člena své rodiny v domácím prostředí. Rozhovory byly nahrávány a následně doslovně přepsány. Výzkumem jsem se pokusila odpovědět na otázku: "Jaké jsou nesnáze rodiny při péči o rodinné příslušníky po prodělané CMP a jaké jsou jejich nejčastější problémy?"V diskuzi jsem shrnula zjištěné údaje a uvedla hypotézy, vyplývají z výzkumu. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako zdroj informací pro osoby po CMP a jejich rodiny a napomoci k případné edukaci veřejnosti.
|
|
|
Ošetřovatelská péče jako nástroj prevence komplikací u pacienta iktového centra
HULÍNSKÁ, Silvie
V diplomové práci s názvem Ošetřovatelská péče jako nástroj prevence komplikací u pacienta iktového centra jsme se zabývali různými aspekty ošetřovatelské péče v iktovém centru. Rozvoj výzkumu v oblasti ošetřovatelské péče v iktovém centru zaostává za rozvojem rychle přibývajících medicínských poznatků. S rozvojem lékařské péče by měla ošetřovatelská péče pružně reagovat. Výzkumným záměrem bylo získat komplexní informace o předcházení komplikacím u pacientů v iktovém centru pomocí ošetřovatelské péče. Zkoumali jsme, jaké komplikace mohou u pacientů s akutním iktem nastat a jak je lze ovlivnit ošetřovatelskou péčí. Stanovili jsme tři cíle: zjistit, které komplikace CMP jsou v akutní fázi ovlivnitelné ošetřovatelskou péčí, identifikovat ošetřovatelské činnosti, kterými sestry v iktových centrech zajišťují prevenci komplikací a zjistit překážky a omezení preventivní ošetřovatelské péče v iktovém centru. Těmto cílům odpovídá pět stanovených výzkumných otázek. Zajímaly nás názory personálu na poskytovanou ošetřovatelskou péči a chtěli jsme poznat také vnímání poskytované péče samotnými pacienty. Snažili jsme se identifikovat stěžejní místa ošetřovatelské péče, odhalit slabá místa a případné nedostatky a usilovali jsme o nalezení východisek pro možné zlepšení péče. K dosažení cílů práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl individuální hloubkový polostrukturovaný rozhovor s deseti respondenty. Rozhovory byly podrobeny kvalitativní analýze pomocí programu ATLAS.ti. Kódováním bylo identifikováno celkem 104 kódů, které byly seskupeny do 20 kategorií. Identifikovali jsme 18 komplikací, které mohou u pacienta s CMP nastat. Ke všem těmto komplikacím jsme nalezli intervence, kterými se dají předcházet nebo zmírnit. Z výsledků dále vyplynulo, že sestry pracující v iktovém centru, by měly mít ARIP, spíše než vysokoškolské vzdělání. Vhodné je i specializační vzdělání v neurologické problematice, které mohou sestry nabýt prostřednictvím seminářů a kurzů zaměřených na problematiku CMP postgraduálně, při výkonu povolání. Identifikovali jsme systémové bariéry ošetřovatelské péče, mezi které jsme zařadili nedostatek materiálu, nedostatek času a nedostatek personálu. Jako překážky ze strany ošetřovatelského personálu jsme identifikovali lhostejnost sester, špatná nálada, špatné navázání spolupráce s pacientem, uspěchaná péče, fyzické limity (bolesti zad, únava), nedostatečná informovanost, znalosti, vědomosti či dovednosti, nedostatečná spolupráce v kolektivu. Jako překážky ze strany klienta jsme vyhodnotili fatické poruchy, poruchy vnímání, poruchy čití, bezvědomí, maladaptace na nemoc, nespolupráce, nesympatie, nedůvěra, negace, agrese, neklid, dezorientace, apatie, deprese, únava, vyčerpání, strach, stud, neznalost, přecenění vlastních schopností, konflikt s rodinou pacienta. Během výzkumu vyvstaly ještě další zajímavé skutečnosti, které se přímo nevztahují ke stanoveným cílům a výzkumným otázkám.
|
|
|
Vliv sportovních aktivit v procesu resocializace u lidí s následky cévní mozkové příhody
Šteflová, Romana ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Tato diplomová práce bude zaměřena na resocializaci a sociální rehabilitaci osob s následky cévní mozkové příhody v kombinaci se sportovními aktivitami. Cílem bude zjištění vlivu sportovních aktivit na sociální rehabilitaci u cílové skupiny. V teoretických kapitolách budou definovány a vysvětleny pojmy týkající se cévní mozkové příhody, sociální rehabilitace a sportovních aktivit. V empirické kapitole budou analyzována a interpretována data na základě metody polostrukturovaného rozhovoru a zúčastněného pozorování.
|
|
|
Práce sestry na iktové jednotce
BROŽÁKOVÁ, Žaneta
Téma bakalářské práce ?Práce sestry na iktové jednotce? bylo zvoleno z důvodu zajímavé problematiky rozvoje lékařského oboru neurologie, který je spojen s výstavbou iktových jednotek. Tyto nové jednotky poskytují moderní léčbu a ošetřovatelskou péči především pacientům s akutní cévní mozkovou příhodou (iktem). S rozvojem těchto jednotek je spojeno i zvyšování nároků na sestru v oblastech vědomostních i praktických. Teoretická část práce se zabývá celkovou problematikou iktu v podobě projevů, diagnostiky i léčby. Dále nás seznamuje s organizací cerebrovaskulární péče v České republice a s kompetencemi sestry ve vybraných ošetřovatelských výkonech. Také jsou zde vystiženy intervence sestry při akutním příjmu pacienta s iktem a především komplexní ošetřovatelská péče na iktové jednotce spolu s ošetřovatelskými diagnózami, které se vyskytují u pacienta s iktem. Cíle práce bylo zjistit specifika práce sestry na iktové jednotce z pohledu sestry a zmapovat znalosti sestry na iktové jednotce z pohledu sestry. K dosažení obou cílu pomohlo zodpovězení výzkumných otázek VO1: Jaké ošetřovatelské postupy jsou specifické pro práci sestry na iktové jednotce? VO2: Jaké ošetřovatelské diagnózy jsou specifické pro pacienty na iktové jednotce? VO3: Jakými znalostmi musí disponovat sestra na iktové jednotce? VO4: Jak sestra získává potřebné znalosti k práci na iktové jednotce? Praktická část práce poskytuje mnoho informací o práci sestry na iktové jednotce z pohledu sestry. Tyto podrobné informace byly získány výzkumným šetřením, kvalitativní metodou v podobě rozhovorů se sestrami na vybraných iktových jednotkách. Výsledky výzkumné práce jsou použity při zpracování ošetřovatelského standardu péče o pacienta s iktem během trombolytické terapie. Tento standard poskytuje sestrám komplexní informace a zajišťuje tak pacientovi kvalitní a bezpečnou ošetřovatelskou péči.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.