|
|
From sea to summit
Staniczek, Jan ; Solčáni, Ján (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se skrze instalaci ze série hliněných reprobeden pokouším o zprostředkování divných pocitů, jež jsou inherentně spjaty s post-antropocentrickým, ekologickým uvažováním meziobjektové koexistence. Z teoretické oblasti se asi nejmarkantněji opírám o Fisherův koncept podivna (weird) a Mortonův koncept temné ekologie (dark ecology), v nichž jsem našel až překvapivě trefnou artikulaci vlastních pocitů, a zároveň inspiraci pro další uvažování a představivost. Opěrnými body v jinak těžce definovatelném směřování tvorby mi jsou roviny stírání hranic, pomíjivosti a intimního kontaktu s jinakostí.
|
|
|
From sea to summit
Staniczek, Jan ; Solčáni, Ján (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se skrze instalaci ze série hliněných reprobeden pokouším o zprostředkování divných pocitů, jež jsou inherentně spjaty s post-antropocentrickým, ekologickým uvažováním meziobjektové koexistence. Z teoretické oblasti se asi nejmarkantněji opírám o Fisherův koncept podivna (weird) a Mortonův koncept temné ekologie (dark ecology), v nichž jsem našel až překvapivě trefnou artikulaci vlastních pocitů, a zároveň inspiraci pro další uvažování a představivost. Opěrnými body v jinak těžce definovatelném směřování tvorby mi jsou roviny stírání hranic, pomíjivosti a intimního kontaktu s jinakostí.
|
|
|
Střet hyperobjektů: plastové oceány vrací úder
Kvizda, Jakub ; Tremčinský, Martin (vedoucí práce) ; Sedláčková, Tereza (oponent)
Plasty v oceánech pronikají stále hlouběji do životů rostoucího počtu lidí i ne-lidí, a představují tak rozsáhlý environmentální problém. Jeho podoba však není samozřejmá, stejně jako skutečnost, že vůbec mluvíme o problému. V této práci proto sleduji procesy ustavování reality plastů v oceánech, které probíhaly a stále probíhají v mnoha praxích (např. vědeckých nebo aktivistických), a jejich rámování právě jako problému. S pomocí konceptu kolektivu Bruno Latoura zasazuji vznikání celého problému do historického kontextu. Plasty v oceánech nebyly po mnoho let jejich postupné akumulace viditelné, což způsobilo jejich nárůst do podoby masivního a nebezpečného hyperobjektu. Jeho zaznamenání bylo dílem mnoha jednotlivých praxí, díky nimž jsme se postupně učili plasty v oceánech vidět. To však nebylo jakýmsi neutrálním objevováním jejich reality - tato realita byla těmito praxemi různě ustavována, což mělo za následek její multiplikaci. Analyzuji proto reality vznikající v rámci třech projektů - The Ocean Cleanup, Wasteland, Adidas x Parley - včetně vzájemných vyjednávání o ontologii a estetice (smyslovém vnímání) problému, které umožňují mluvit pouze o jednom problému plastů v oceánech. Jeho důležitou součást představuje tzv. imaginary. Většina z nás má dnes o podobě problému jakési povědomí, aniž by se...
|
host ::
RSS.