|
|
Inzulinová rezistence v kontextu ovariálního cyklu a PCOS
Petrásková, Karolína ; Jaklová Dytrtová, Jana (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je endokrinní onemocnění, které vzniká v důsledku hormonální nerovnováhy. Hlavními kritérii pro stanovení diagnózy PCOS jsou hyperandrogenismus, oligo-/anovulace a polycystická ovaria, která se u žen s PCOS často vyskytují. Až 80 % pacientek zároveň trpí inzulinovou rezistencí, která je původem mnoha dalších zdravotních problémů. V této práci jsem se však zaměřila pouze na důsledek kompenzace inzulinové rezistence, tedy hyperinzulinémii. Následkem hyperinzulinémie dochází k abnormální stimulaci folikulárních tekálních a granulózových buněk, což vede ke zvýšené steroidogenezi. Též je narušen například folikulární vývoj a maturace oocytů. Dále je původem špatné kvality oocytů vedoucí k infertilitě. Hlavním cílem této práce je shrnout dostupné informace z odborné literatury o následcích hyperinzulinémie v souvislosti s ovariálním cyklem a PCOS, včetně popisu signalizačních drah inzulinu ve folikulárních buňkách. Hlavním výstupem je porovnání ovariálních cyklů a folikulárního vývoje zdravé ženy a ženy s PCOS včetně hlavních faktorů patofyziologie PCOS.
|
|
|
Způsoby léčení schvácených koní
Slezáková, Iveta ; Slavík, Petr (vedoucí práce) ; Krejčířová, Romana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá léčením schvácených kopyt. Úvod se zaměřuje hlavně na historii onemocnění. Literární rešerše je rozdělena na několik kapitol. První je anatomie kopyta, která je důležitá pro pochopení biologických dějů, které nastávají při laminitidě. Druhá kapitola je zaměřená na toto onemocnění a uvádí vysvětlení a charakteristiku laminitidy. Dále jsou uvedeny příčiny, patogeneze, děje v kopytě, klinické příznaky, rozsáhlejší diagnostika a následky onemocnění. Hlavní část bakalářské práce se zabývá léčbou a je rozdělena do několik podkapitol. Každá z nich popisuje jednotlivou metodu terapie, uvádí výhody a nevýhody a v jaké fázi nemoci se má použít. Jedná se o odstranění příčin, kryoterapii, klid, analgetika, podložení střelky, patek a chodidla, sádrování, úpravu kopyta, ortopedické podkování, léčbu pijavicemi a tenotomii šlachy hlubokého ohýbače. Poslední kapitolou před závěrem je krátké porovnání těchto metod. Závěr klade důraz na několik důležitých informací pro úspěšnou terapii.
|
host ::
RSS.