|
|
Vliv hyperbarického prostředí na jemnou motoriku
Les, Martin ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Dvorský, Jaroslav (oponent)
Název: Vliv hyperbarického prostředí na jemnou motoriku Cíle: Analýza vlivu hyperbarického prostředí na jemnou motoriku při vypracovávání vybraných testů na jemnou motoriku v hyperbarickém prostředí. Metody: Nejprve byla použita metoda empiricko - rešeršní. Poté byla zvolena metoda kompilace získaných informací. Základní metodou pro práci byla metoda experimentálního měření speciálně sestavených testů na jemnou motoriku. Všechny naměřené hodnoty byly následovně statisticky zpracovány. Výsledky: Výsledky byly formulovány procentuálně, v grafech a tabulkách. Zaznamenávání probíhalo formou zapisování časových údajů. Jejich procentuální hodnoty přiblíží celkový čas zvládnutí cvičení na jemnou motoriku v různých prostředích. Všechny získané výsledky byly zpracovány a vyhodnoceny. Klíčová slova: hloubkové opojení, jemná motorika, hyperbarické prostředí, hyperbarická komora, potápění
|
|
|
Reprodukce objektů pomocí 3D tisku v hyperbarickém prostředí
Kadlec, Martin ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Dvorský, Jaroslav (oponent)
Název: Reprodukce objektů promocí 3D tisku v hyperbarickém prostředí Cíle: Bakalářská práce je koncipována jako pilotní studie se zabývala reprodukci objektů pomocí 3D tisku v hyperbarickém prostředí. Cílem práce je zejména získat dostatečné poznatky na základě kterých bude možné určit smysluplnost dalšího zkoumání této problematiky. Metody: Využité byly statistické metody třídění za pomoci proprietárního testu do grafů a tabulek, metody popisné a metoda inferenční (T-test). Výsledky: T-test (n = 10) srovnávající hmotnost objektů vytisknutých za atmosférického tlaku (101,7 kPa ± 2 kPa) a objektů vytisknutých při absolutním tlaku (150 kPa ± 3,6 kPa) nedeterminoval statisticky signifikantní rozdíl (p = 0.98026). Z hlediska věcné významnosti se zkoumaná diference rozdílu ve hmotnosti pohybovala v intervalu <0,35 % - 4,37%> a splňovala stanovené kritérium (relativní diferenci hmotnosti ≤ 5 %). Proprietárním testem (n1 = 10; n2 = 10) na základě zvolených kritérií funkčnosti prošlo 100% objektů a lze tedy předpokládat, že běžná finančně dostupná 3D tiskárna bude schopna tisku v hyperbarickém prostředí (s tlakem do 150 kPa ± 3,6 kPa) a vytisknuté objekty budou schopny plnit svůj ústřední účel. Hlubší zkoumání této problematiky je nutné, avšak dle výsledků se jeví jako smysluplné. Klíčová slova: 3D tisk,...
|
|
|
Vliv hyperbarického prostředí na jemnou motoriku
Les, Martin ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Dvorský, Jaroslav (oponent)
Název: Vliv hyperbarického prostředí na jemnou motoriku Cíle: Analýza vlivu hyperbarického prostředí na jemnou motoriku při vypracovávání vybraných testů na jemnou motoriku v hyperbarickém prostředí. Metody: Nejprve byla použita metoda empiricko - rešeršní. Poté byla zvolena metoda kompilace získaných informací. Základní metodou pro práci byla metoda experimentálního měření speciálně sestavených testů na jemnou motoriku. Všechny naměřené hodnoty byly následovně statisticky zpracovány. Výsledky: Výsledky byly formulovány procentuálně, v grafech a tabulkách. Zaznamenávání probíhalo formou zapisování časových údajů. Jejich procentuální hodnoty přiblíží celkový čas zvládnutí cvičení na jemnou motoriku v různých prostředích. Všechny získané výsledky byly zpracovány a vyhodnoceny. Klíčová slova: hloubkové opojení, jemná motorika, hyperbarické prostředí, hyperbarická komora, potápění
|
|
|
Hyperbarické prostředí a jeho vliv na fyzický výkon
Muráňová, Jana ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Hyperbarické prostředí a jeho vliv na fyzický výkon Cíle: Zjistit, zda a jak ovlivní hyperbarické prostředí výkonnost jedince v měřených parametrech oproti normobarickému prostředí při stejném protokolu zatížení. Nastínit problematiku hyperbarického prostředí z fyzikálního hlediska. Zjistit, zda se pobyt a fyzická zátěž v hyperbarickém prostředí dá využít jako forma tréninku či typu regenerace pro sportovce. Metodika: Probandi (n=5) absolvují Kinderman-Schnabellův test. Dvě cvičení v hyperbarické komoře a totéž v normobarickém prostředí s rozestupem jednoho týdne pro vyloučení vlivu únavy. První zátěž je submaximální s trváním 40 sekund a po 40 minutové pauze následuje druhá zátěž, do maxima. Typ zatížení probandů bylo anaerobního charakteru a probandi prováděli dřepy. Probandům byla odebírána krev z prstu či ušního lalůčku pro zjištění hodnot laktátu, dále byl měřen tlak krve, tepová a dechová frekvence. Proband také určoval subjektivní pocit únavy na visuální analogové škále. Výsledky: Hyperbarické prostředí 3 ATA mělo vliv na snížení tepové frekvence, která byla v průměru 86 tepů/minutu (bez komory 99 tepů/minutu) po submaximální části a 101 tepů/minutu (bez komory 120 tepů/minutu) po maximální části testu. Statisticky významný vliv nemělo hyperbarické prostředí na krevní tlak, jehož...
|
host ::
RSS.