|
|
Vyhodnocení měrných křivek průtoků ve vodoměrném profilu
Hillebrant, Michael ; Menšík, Pavel (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocení měrných křivek průtoků ve vybraných vodoměrných stanicích ČHMÚ na vybraných tocích v povodí řeky Moravy. Cílem práce je na podkladě měřených Qh bodů měrné křivky průtoků koryta toku sestrojit vlastním výpočtem a pomocí specializovaného softwaru teoretickou měrnou křivku průtoků. Výsledné průběhy teoretických měrných křivek průtoků mezi sebou porovnat. Stejně tak vypsat a porovnat regresní koeficienty a regresní rovnice teoretických měrných křivek průtoků. Tato porovnání provést pro vybrané profily v horní, střední a dolní části toku a provést celkové zhodnocení úspěšnosti proložení. Profily v horní části toku byly Borovnice na toku Svratka a Rozhraní na řece Svitavě. Prostřední profily byly Brno – Poříčí na Svratce a druhý prostřední profil byl Prostřední Poříčí na řece Křetínce, která se vlévá do Svitavy. Spodní profily byly Bílovice nad Svitavou na řece Svitavě a Želešice na toku Bobrava, což je přítok do řeky Svratky. Data se dělila na všech profilech do třech režimů. Letní období (květen-říjen), zimní období (listopad-duben). Ve třetím období zůstala data nefiltrovaná.
|
|
|
Určení nejistot při stanovení průtoků ve vodních tocích pomocí měření hydrometrickou vrtulí.
Niemiec, Łukasz ; Macura,, Viliam (oponent) ; Kožnárek, Zdeněk (oponent) ; Starý, Miloš (vedoucí práce)
S vývojem hydrologie a s potřebou získávat co nejpřesnější data pro další zpracování, vzrůstají vyšší nároky na hydrometrické práce. Měření bodových rychlostí a následné odvození průtoků náleží k úkonům prováděným s četnou frekvencí hlavně pracovníky Českého Hydrometeorologického Ústavu (ČHMÚ) a jiných podniků. Omezená přesnost měřících přístrojů, nedokonalost metod a vliv naších smyslů způsobují, že měřením nejsme nikdy schopni získat přesnou hodnotu požadované veličiny. Pohybujeme se pouze v jistém okolí správných hodnot. Pojem nejistota měření nám vymezuje interval, který je přiřazený každému měření a obsahuje skutečnou hodnotu měřené veličiny. Na dvanácti měrných profilech povodí Dyje a jednom profilu povodí Moravy bylo provedeno dvacet bezprostředně opakovaných měření s hydrometrickými vrtulemi firmy OTT (OTT Hydromet, 2013) typ C2 a typ C31, kde byly zkoumány závislosti nejistot typu A a typu B při různých parametrech profilu. Měřilo se broděním s nosnou tyčí, na které byly připevněny 2 až 4 hydrometrické vrtule. V hlubších tocích se měřilo pomoci hydrometrického vozu z mostu. Dosažené výsledky byly vyhodnoceny z pohledu nejistot a zobecněny. Dalším krokem výzkumu bylo zjištění závislosti rychlostí otáčení se hydrometrické vrtule na teplotě vody. K tomuto účelu byl v laboratoři Ústavu vodního hospodářství krajiny (ÚVHK) na fakultě stavební v Brně sestaven temperovaný měrný žlab, na kterém se prováděl samotný výzkum v rozmezí teplot 1 °C až 24 °C. Opakovaná měření byla opět statisticky vyhodnocena z pohledu nejistot. V práci je uveden návrh postupu pro zapracování nejistot stanovených při zpracování obou dílčích problémových okruhů do v současnosti užívaných postupů pro stanovování nejistot odvozených průtoků, při zpracování měření bodových rychlostí hydrometrickou vrtulí v měrném profilu na toku.
|
|
|
Určení nejistot při stanovení průtoků ve vodních tocích pomocí měření hydrometrickou vrtulí.
Niemiec, Łukasz ; Macura,, Viliam (oponent) ; Kožnárek, Zdeněk (oponent) ; Starý, Miloš (vedoucí práce)
S vývojem hydrologie a s potřebou získávat co nejpřesnější data pro další zpracování, vzrůstají vyšší nároky na hydrometrické práce. Měření bodových rychlostí a následné odvození průtoků náleží k úkonům prováděným s četnou frekvencí hlavně pracovníky Českého Hydrometeorologického Ústavu (ČHMÚ) a jiných podniků. Omezená přesnost měřících přístrojů, nedokonalost metod a vliv naších smyslů způsobují, že měřením nejsme nikdy schopni získat přesnou hodnotu požadované veličiny. Pohybujeme se pouze v jistém okolí správných hodnot. Pojem nejistota měření nám vymezuje interval, který je přiřazený každému měření a obsahuje skutečnou hodnotu měřené veličiny. Na dvanácti měrných profilech povodí Dyje a jednom profilu povodí Moravy bylo provedeno dvacet bezprostředně opakovaných měření s hydrometrickými vrtulemi firmy OTT (OTT Hydromet, 2013) typ C2 a typ C31, kde byly zkoumány závislosti nejistot typu A a typu B při různých parametrech profilu. Měřilo se broděním s nosnou tyčí, na které byly připevněny 2 až 4 hydrometrické vrtule. V hlubších tocích se měřilo pomoci hydrometrického vozu z mostu. Dosažené výsledky byly vyhodnoceny z pohledu nejistot a zobecněny. Dalším krokem výzkumu bylo zjištění závislosti rychlostí otáčení se hydrometrické vrtule na teplotě vody. K tomuto účelu byl v laboratoři Ústavu vodního hospodářství krajiny (ÚVHK) na fakultě stavební v Brně sestaven temperovaný měrný žlab, na kterém se prováděl samotný výzkum v rozmezí teplot 1 °C až 24 °C. Opakovaná měření byla opět statisticky vyhodnocena z pohledu nejistot. V práci je uveden návrh postupu pro zapracování nejistot stanovených při zpracování obou dílčích problémových okruhů do v současnosti užívaných postupů pro stanovování nejistot odvozených průtoků, při zpracování měření bodových rychlostí hydrometrickou vrtulí v měrném profilu na toku.
|
|
|
Vyhodnocení měrných křivek průtoků ve vodoměrném profilu
Hillebrant, Michael ; Menšík, Pavel (oponent) ; Marton, Daniel (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocení měrných křivek průtoků ve vybraných vodoměrných stanicích ČHMÚ na vybraných tocích v povodí řeky Moravy. Cílem práce je na podkladě měřených Qh bodů měrné křivky průtoků koryta toku sestrojit vlastním výpočtem a pomocí specializovaného softwaru teoretickou měrnou křivku průtoků. Výsledné průběhy teoretických měrných křivek průtoků mezi sebou porovnat. Stejně tak vypsat a porovnat regresní koeficienty a regresní rovnice teoretických měrných křivek průtoků. Tato porovnání provést pro vybrané profily v horní, střední a dolní části toku a provést celkové zhodnocení úspěšnosti proložení. Profily v horní části toku byly Borovnice na toku Svratka a Rozhraní na řece Svitavě. Prostřední profily byly Brno – Poříčí na Svratce a druhý prostřední profil byl Prostřední Poříčí na řece Křetínce, která se vlévá do Svitavy. Spodní profily byly Bílovice nad Svitavou na řece Svitavě a Želešice na toku Bobrava, což je přítok do řeky Svratky. Data se dělila na všech profilech do třech režimů. Letní období (květen-říjen), zimní období (listopad-duben). Ve třetím období zůstala data nefiltrovaná.
|
host ::
RSS.