|
|
Návrh projektové výuky v prostředí školní zahrady k tématu klimatizační role vegetace v krajině
ŽEJDL, Matěj
V rámci práce byla navržena projektová výuka na téma úloha vegetace v koloběhu vody v krajině, jež byla vyzkoušena v praxi. Součástí výuky je měření teploty vzduchu a relativní vzdušné vlhkosti na různých stanovištích, díky čemuž mohou žáci vidět rozdíl mezi stanovišti a v úlohách projektové výuky se zamyslet nad tím, jakou roli v těchto rozdílech hraje vegetace a jakým způsobem rostliny hospodaří s vodou. Práce se věnuje výzkumu meteorologických a biologických podmínek vhodných pro uskutečnění výukového programu. Stručně také shrnuje postoj respondentů k hodinám přírodopisu a jejich znalosti týkajících se tématu v uskutečněné výuce zjištěné pomocí dotazníkového šetření.
|
|
|
Simulace hydrologické odezvy povodí na různé srážkové události
ŠVANDA, Dominik
Tato diplomová práce se zabývá simulací hydrologické odezvy povodí na různé srážkové události. Simulace hydrologické odezvy proběhla na povodí Olešenského potoka. Odtok vody z krajiny je ovlivňován hned řadou různých činitelů současně. Mezi nejvýznamnější činitele patří například sklonitost terénu, využití v území, nasycenost půdního profilu vodou, antropogenní vlivy, vegetační kryt a v neposlední řadě také geologické a půdní poměry, tvar a plocha povodí, klimatické poměry apod. Vtéto práci jsou výše zmíněné faktory objasněny, podrobně vysvětleny a popsány. K vypočtení odtoku vody z krajiny slouží několik metod, v tomto případě byla k výpočtu přímého odtoku z krajiny použita metoda CN křivek. S využitím mapy BPEJ, využití území (land use) a maximálních denních úhrnů srážek s pravděpodobností opakování N let (2, 10, 20, 50 a 100 let) získaných ze srážkoměrné stanice v Týně nad Vltavou byly provedeny výpočty nejdříve početním (vektorovým) způsobem a následně byly rastrovým způsobem provedeným v softwaru ArcMap vytvořeny mapy přímého odtoku vody ze zájmového povodí. V dalším kroku byly simulovány různé scénáře, jež ovlivnily odtok vody z povodí. Prvním scénářem byla změna nasycenosti půdy vodou, resp. obsahu vody v půdě (suchá, střední a mokrá). Bylo zjištěno, že touto změnou se zásadně mění jak odtok vody z povodí, tak i kulminační průtok. Druhým scénářem bylo zatravnění veškeré orné půdy v povodí, kdy se porovnával skutečný stav oproti stavu teoretickému. Touto změnou se snížily hodnoty CN křivek, čímž se následně snížil přímý odtok vody z krajiny. Třetím a posledním scénářem bylo navržení 20 metrů širokých zasakovacích pásů podél komunikací, vodních toků a vodních ploch. Tímto navrženým opatřením se hodnoty součinitele odtoku snížili zhruba o 1 % oproti součinitelům odtoku při skutečném stavu. V tomto případě nedošlo k zásadní změně, jelikož zasakovací pásy zaujímají pouze nepatrnou část celkové rozlohy. Nicméně i přesto mají zasakovací pásy pozitivní vliv na srážko-odtokové události v krajině.
|
|
|
Hydrologické simulace odtoků vody z povodí při srážko-odtokových událostech
TICHÁČEK, Pavel
Tato diplomová práce se zabývá hydrologickými simulacemi odtoku vody z povodí při srážko-odtokových událostech. Tato práce navazuje na bakalářskou práci "Faktory ovlivňující odtok vody z povodí při srážko-odtokových událostech". V ní byly popsány faktory, které mají vliv na odtok vody z povodí. Diplomová práce byla řešena na povodí Jíleckého potoka. Odtok vody z povodí je ovlivněn řadou činitelů, mezi nejvýznamnější patří sklon terénu, nasycenost půdy, geologické a pedologické poměry, vegetační pokryv a antropogenní vliv. Výpočty přímého odtoku byly prováděny metodou CN křivek, za použití map BPEJ, land use získaným z Corine Land Cover 2006 a maximálních denních úhrnů srážek s pravděpodobností opakování 2, 10, 20, 50 a 100 let získané ze srážkoměrné stanice v Netřebicích. Výpočty byly provedeny početním způsobem za použití vektorových dat a rastrovou metodou provedenou v programu ArcMap. Dále byly provedeny simulace různých scénářů změny charakteristiky povodí jako je změna nasycenosti půd, zatravnění orné půdy ve svazích se sklonem větším než 12°, zatravnění všech pozemků, na nichž se nachází orná půda a při rozšíření zastavěného území v povodí.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících přímý odtok z povodí
VLASÁK, Ivo
Tato diplomová práce se zabývá analýzou faktorů ovlivňující přímý odtok z povodí. DP byla řešena na vybraném povodí Kopaninského potoka. Odtok ovlivňuje vždy několik faktorů současně. Mezi tyto faktory patří zejména klima, antropogenní vlivy, odvodnění, tvar a plocha povodí, landuse, geologická struktura, poloha a nadmořská výška povodí. Přímý odtok lze separovat různými metodami (modifikovanou graficko-početní metodou, metodou GROUND, metodou separace hydrogramu, metoda digitálních filtrů), nebo použít k výpočtu metodou CN-křivek. V této práci byly výsledky pro zvolené povodí zpracovány zvolenou metodou CN- křivek. V metodické části se s využitím map BPEJ, spolu se vstupními daty získanými metodou CN křivek, vytvořily mapy přímého odtoku z povodí. Tyto výstupy byly vytvořené za různých hodnot návrhových dešťů doba opakování N = 2, 10, 50 a 100 let. Vypočten byl objem přímého odtoku klasickým způsobem a druhý způsob spočíval ve využití programu ArcMap. Součástí DP bylo i namodelování různých scénářů využití území (reálný stav vs. zatravnění orné půdy) i nasycenosti povodí, resp. obsahu vody v půdě (půda suchá, střední, mokrá).
|
|
|
Faktory ovlivňující odtok vody z povodí při srážko-odtokových událostech
TICHÁČEK, Pavel
Tato bakalářská práce je zaměřena na faktory ovlivňující odtok vody z povodí při srážko-odtokových událostech. Práce začíná popisem oběhu vody v přírodě a pokračuje hydrologickou bilancí. Dále je zde popsán vznik srážek a odtok vody, kdy se odtok vody dělí na povrchový a podpovrchový. V práci je charakterizován srážko-odtokový proces a také jsou zde popsány faktory, které ovlivňují odtok vody z povodí. V poslední části práce jsou popisovány možnosti využití těchto faktorů pro protierozní a protipovodňovou ochranu.
|
|
|
Vliv vodních nádrží (rybníků) v povodí na objem odteklé vody a kulminační průtoky při srážko-odtokových událostech
MUCHNA, Radek
Tato bakalářská práce je psaná formou literární rešerše se zaměřením na vliv rybníků při srážko-odtokových událostech. Popsáno je zde rozdělení vody, a jak tato voda funguje v krajině. Definován je zde hydrologický cyklus, jeho rozdělení a popsání. Práce dále hodnotí atmosférické srážky se zaměřením na extrémní srážky, které způsobují povodně. Pro přiblížení a porozumění souvislostí je v práci zmíněna historie vzniků rybníků. Tato kapitola pokračuje základními vlastnostmi a funkcí rybníků, kam správně rybníky umístit a končí technickými parametry těchto vodních děl. Druhá část práce začíná popisem retence (retenčního prostoru) a akumulace (akumulačního prostoru) a pokračuje kapitolou, jak retenční prostor v rybnících zvýšit. Předposlední kapitola se věnuje faktorům, které více či méně ovlivňují odtok vody z povodí. Hlavní částí práce je kapitola vlivu vodní nádrží na velikost a tvar hydrogramu při srážko-odtokových událostech, která názorně ukazuje vliv rybníků, ať už pozitivní či negativní, při jednotlivých povodní v historii České republiky.
|
|
|
Faktory ovlivňující celkový odtok vody z povodí i jeho jednotlivé složky
MORAVCOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce je orientována na celkový odtok vody z povodí. V první části je voda rozdělena na povrchovou, podpovrchovou a podzemní, dále je zde popisován oběh vody, hydrologická bilance, retence a akumulace vody a charakteristika hydrografické sítě v ČR. Jsou tu vypsány a vysvětleny složky odtoku a opatření ke snížení povrchového odtoku. V druhé části této práce jsou popsané metody separace jednotlivých složek odtoku, jako je např. CN-metoda, metoda Kliner a Kněžka, model SMODERP, model HYDROG, metoda GROUND a MGPM. Závěrem je vysvětleno, že nejen díky srážkám vzniká odtok vody z povodí, ale také pomocí funkcí geologických, pedologických, antropogenních a dalších faktorů.
|
|
|
Vliv srážko-odtokových událostí na koncentrace živin ve vodách
STEJSKALOVÁ, Patricie
Cílem této bakalářské práce je přiblížit problematiku změn koncentrací živin ve vodách při srážko-odtokových událostech. V rámci práce jsou určeny nejvíce problematické živiny tj. dusík a fosfor. Dále je zde popsán hydrologický cyklus. Větší pozornost je věnována atmosférických srážkám. Je zde charakterizován vznik srážko- odtokových událostí a také jsou zde popsány faktory, které ovlivňují změny koncentrací těchto živin při srážko-odtokových událostech. Další část práce tvoří kapitoly, ve kterých jsou popisovány koloběhy zmíněných živin a jejich formy výskytu ve vodách. V poslední části práce jsou uvedeny koncentrace živin a jejich změny při srážko-odtokových událostech.
|
|
|
Základní odtok - metody separace, faktory ovlivňující jeho výskyt a velikost
VLASÁK, Ivo
Tato bakalářská práce se zaměřuje na hydrologický cyklus, hydrologické bilance a hydrologii podzemních vod. Podíl podzemních vod na toku je jednou z důležitých charakteristik hydrologického režimu toku. Podíl podzemních vod se zjišťuje z čáry průtoků za dlouhou řadu let, tzv. separací podzemního odtoku. Metod separace je celá řada a v práci je jejich problematika podrobně popsána. Dále jsou zmíněny faktory ovlivňující výskyt a velikost základního odtoku, mezi které patří zejména klima, geologie, reliéf půdy, vegetace a v neposlední řadě činnost člověka. Za základní odtok lze považovat odtok vody, který prochází oběhem podzemních vod. Jednou z dalších kapitol je právě odtok vody. Voda odtékající formou základního odtoku vytváří jak povrchové, tak i podzemní vody, které jsou součástí tzv. oběhu vody v přírodě, který je zde podrobně popsán spolu s povrchovou, podzemní a podpovrchovou vodu.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících přímý odtok z povodí
NEUBAUEROVÁ, Andrea
Diplomová práce "Analýza faktorů ovlivňujících přímý odtok z povodí" navazuje na bakalářskou práci "Přímý odtok" (direct runoff) vznik, metody stanovení. Hlavním cílem bakalářské práce bylo objasnit základní pojmy problematiky a podrobně vysvětlit rozdělení jednotlivých složek přímého odtoku, který zahrnuje povrchový nasycený a hypodermický odtok. Tato práce je zaměřena na vznik přímého odtoku v povodí. Konkrétně se jedná o subpovodí P6, P52, P53, které se nachází v povodí Kopaninského potoka. Dále se jedná o povodí Jenín I. a II., posledním analyzovaným povodím je Ostřice (SO2). Na povodích se zkoumají faktory ovlivňující přímý odtok. Nelze říci, že vznik přímého odtoku způsobuje pouze jeden faktor. Vždy se jedná o souhrn různých faktorů, mezi které se řadí hlavně atmosférické srážky, druh půdy, vegetace, klimatické či antropogenní podmínky, land use a svažitost území. V bakalářské práci je objasněna problematika více metod separace odtoku, ale tato diplomová práce se zaměřuje hlavně na dvě metody, které slouží pro výpočet poměru přímého odtoku/celkovému odtoku. 1): Empirická metoda GROUND, která separuje hydrogramy středních denních odtoků z povodí. 2): Metoda digitálního filtru Lyne Hollick, separující celkový soustředný odtok na rychlou a pomalou složku a vychází z teorie analýzy signálu. Následně byly výsledky separace odtoku porovnány v závislosti na faktorech ovlivňující vznik přímého odtoku. Jako vstupní data pro výpočet separace odtoku byly použity denní celkové průtoky za hydrologické roky pro každé analyzované povodí.
|
host ::
RSS.