|
Vliv pastevních pozemků na parametry vody v malém vodním toku
KUBELOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá porovnáním vybraných vlastností povrchových vod v malém vodním toku v povodí Paseckého a Váčkového potoka v letech 2018 a 2019. Hodnocení bylo prováděno ve třech měrných profilech - horní měrný profil Váčkového potoka, dolní měrný profil Váčkového potoka a Pasecký potok. Rozdílnost povodí těchto toků spočívá v obhospodařování krajiny a v jejím využití člověkem, což má za následek významný vliv na chemismus povrchové vody. Sledované hydrochemické ukazatele v profilech byly: elektrolytická konduktivita, pH, nerozpuštěné látky, dusičnany, fosforečnany, celkový organický uhlík, anorganický uhlík, celkový uhlík a celkový dusík. Mezní hodnoty plynoucí z nařízení vlády č. 401/2015 Sb. nebyly překročeny v horním profilu Váčkového potoka a v profilu Paseckého potoka. U dolního měrného profilu Váčkového potoka však byly překročeny hodnoty celkového dusíku. Jelikož se v povodí dolního profilu Váčkového potoka nachází významná plocha orné půdy na rozdíl od ostatních dvou povodí, byly zde rovněž prokázány zvýšené hodnoty elektrolytické konduktivity, pH, dusičnanů, organického, anorganického a celkového uhlíku. Zásah člověka v horním profilu toku Váčkového potoka i v Paseckém potoce je malý a ekosystémy zde můžeme považovat za stabilní.
|
|
Vliv zemědělské činnosti na kvalitu vody ve vodním toku v chráněném přírodním území
NOVOMĚSTSKÁ, Markéta
Náplní diplomové práce bylo zhodnotit vliv zemědělské činnosti na hydrochemické parametry povrchových vod v souvislosti s výskytem zvláště chráněného živočišného druhu v povrchových vodách sledovaného území. Pro vyhodnocení bylo zvoleno modelové území - povodí Bedřichovského potoka, který se nachází v Novohradských horách a je tvořeno dolním a horním subpovodím. V rámci horního subpovodí je uplatňováno lesní hospodaření, v dolním subpovodí pak zemědělské hospodaření na orné půdě, kosených loukách a pastvinách. Sledovanými parametry byly ukazatele eutrofizace povrchových vod, a to: dusičnanový dusík (N-NO3-), fosforečnanový fosfor (P-PO43-), vodivost, nerozpuštěné látky (NL105). Výsledky ukázaly, že zemědělská činnost, a to zejména hospodaření na orné půdě, může zatěžovat půdu nadměrným přísunem živin a následnou erozní činností se mohou tyto látky dostávat do povrchových i podzemních vod. Tato skutečnost se ukázala jako významná mimo jiné i při výrazné srážkové epizodě. V práci je šíře diskutován i vliv hospodaření na zvláště chráněné přírodní území.
|
|
Definice referenčního stavu horských a podhorských toků jako součást ekomorfologického průzkumu
Leipeltová, Petra ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá definicí referenčních podmínek horských a podhorských toků ve vybraných zemích Evropy a na základě požadavků Rámcové směrnice o vodní politice 2000/60/EC. Je zde uvedena platná typologie vodních toků ČR a vymezení horských a podhorských typů ve vybraných lokalitách Krušných hor a Šumavy. Ve druhé části práce je řešen hydromorfologický stav vodních toků. Monitoring byl proveden na tocích Rolava, Černá voda, Křemelná, Slatinný p., Modravský p., Roklanský p. a Javoří p. Pro hodnocení stupně hydromorfologické kvality byla použita metodika Hydroekologický monitoring. Součástí práce je stručné zhodnocení fyzicko-geografických charakteristik zmiňovaných toků s důrazem na odtokový režim v jejich povodí. V závěru práce jsou vytipovány a vymezeny referenční úseky a je stručně popsána jejich charakteristika. Klíčová slova: referenční podmínky, typologie vodních toků, hydromorfologický stav, hydromorfologická kvalita, hydroekologický monitoring, odtokový režim
|
|
Chemismus rybničních vod ČR - dlouhodobý vývoj chemismu rybničních vod - efekt eutrofizace
STRNADOVÁ, Johana
Diplomová práce Chemismus rybničních vod ČR - dlouhodobý vývoj chemismu rybničních vod - efekt eutrofizace, se zabývá hydrochemismem rybničních vod v šestnácti rybničních oblastech (lokalitách) v České republice. Cílem práce bylo porovnat údaje o základním chemismu a živinách z hlediska eutrofizace, a vyhodnotit časové změny v průběhu let 1995 2003 a roku 2012. Data byla vyhodnocena statistickou metodou "ANOVA jednoduchého třídění" s Tukeyovým HSD post hoc testem a metodou lineární regrese. Z výsledků rozdílů mezi jednotlivými oblastmi (lokalitami) vyplývá, že pouze rybniční oblasti Lednice, Brno, Řežabinec a Ostrava ukázaly ve většině sledovaných parametrů opakované odlišnosti. Ostatní oblasti (lokality) se nejvíce lišily průměrnými hodnotami vodivosti a alkality, což je dáno především rozdílným charakterem rybničních oblastí např. přírodními podmínkami. Menší rozdíly byly zaznamenané pro celkový N a nejméně pro celkový P a chlorofyl. Tyto výsledky prokázaly, že trofie rybničních vod se ve sledovaných rybničních oblastech neliší. Vysoká míra eutrofizace byla prokázána podobností mezi sezónními trendy. Vzrůstající průměrné hodnoty celkového P z 0,23 mg/L na 0,32 mg/L a vzrůstající koncentrace chlorofylu ze 76 ?g/L na 218 ?g/L od jara do léta, jsou typické pro, silně živinami zatížené, mělké rybniční nádrže. Z provedeného časového vývoje se zjistilo, že kvalita rybničních vod se z hlediska eutrofizace nezlepšuje ani zhoršuje.
|
| |
| |
| |
|
Inventarizace zásahů do vodního režimu rašelinišť na území NP Šumava a vyhodnocení úspěšnosti prováděných revitalizačních opatření
Správa NP a CHKO Šumava, Kašperské Hory ; Loskotová, Eva ; Stíbal, František ; Bufková, Ivana
Ve druhém roce řešení pokračovala inventarizace rašelinišť v oblastech Křemelná, Srní, Kvildské pláně a Knížecí pláně. Byla upravena detailní verze metodiky mapování rašelinišť. Inventarizace zásahů do vodního režimu byla prováděna v oblastech Křemelná, v části Modravských slatí a Kvildské pláně. byly zpracovány revitalizační projekty a provedena revitalizace na lokalitách JV Cikánské slatě, Luzenské údolí a Hučina. byly provedeny vegetační záznamy na dalších lokalitách (Schachtenfilz, nad Rybárnou, Blatenské slatě a Biskupská slať).
|
| |
|
Význam revitalizace odvodněných rašelinišť pro nápravu vodního režimu a zachování biodiverzity rašelinišť v šumavské krajině
Správa NP a CHKO Šumava, Kašperské Hory ; Loskotová, Eva ; Stíbal, František ; Bufková, Ivana
Jedním z hlavních úkolů projektu je analýza hydrochemických poměrů na odvodněných a neodvodněných ombrotrofních i minerotrofních typech rašelinišť. Dalším cílem projektu VaV je vyhodnocení vlastní reakce rašeliništních ekosystémů na provedená revitalizační opatření, včetně širších hydrologických vazeb v rámci povodí. Základní přístup pro realizaci spočívá především v pokračování detailního monitoringu sledovaných odvodněných rašelinišť nastartovaného předchozím projektem VaV SL1/21/04. Tento monitoring je zaměřen na sledování hladiny podzemní vody na rašeliništi a jejího chemismu, které vypovídají o stabilitě vodního režimu a intenzitě rozkladných/degradačních procesů v rašelinném humolitu. V roce 2007 pokračoval monitoring na sledovaných lokalitách - byly zjištěny vyšší hladiny podzemní vody na rašeliništích v porovnání s předchozími roky, což koresponduje s výrazně vyšším množstvím srážek v letním období 2007. Výsledky: 1. Monitoring hydrochemických parametrů a vegetace v oblasti Modravských slatí, 2. Monitoring hydrochemických parametrů a vegetace v kotlině Křemelné.
|