|
|
Vliv pastevních pozemků na parametry vody v malém vodním toku
KUBELOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá porovnáním vybraných vlastností povrchových vod v malém vodním toku v povodí Paseckého a Váčkového potoka v letech 2018 a 2019. Hodnocení bylo prováděno ve třech měrných profilech - horní měrný profil Váčkového potoka, dolní měrný profil Váčkového potoka a Pasecký potok. Rozdílnost povodí těchto toků spočívá v obhospodařování krajiny a v jejím využití člověkem, což má za následek významný vliv na chemismus povrchové vody. Sledované hydrochemické ukazatele v profilech byly: elektrolytická konduktivita, pH, nerozpuštěné látky, dusičnany, fosforečnany, celkový organický uhlík, anorganický uhlík, celkový uhlík a celkový dusík. Mezní hodnoty plynoucí z nařízení vlády č. 401/2015 Sb. nebyly překročeny v horním profilu Váčkového potoka a v profilu Paseckého potoka. U dolního měrného profilu Váčkového potoka však byly překročeny hodnoty celkového dusíku. Jelikož se v povodí dolního profilu Váčkového potoka nachází významná plocha orné půdy na rozdíl od ostatních dvou povodí, byly zde rovněž prokázány zvýšené hodnoty elektrolytické konduktivity, pH, dusičnanů, organického, anorganického a celkového uhlíku. Zásah člověka v horním profilu toku Váčkového potoka i v Paseckém potoce je malý a ekosystémy zde můžeme považovat za stabilní.
|
|
|
Vliv zemědělské činnosti na kvalitu vody ve vodním toku v chráněném přírodním území
NOVOMĚSTSKÁ, Markéta
Náplní diplomové práce bylo zhodnotit vliv zemědělské činnosti na hydrochemické parametry povrchových vod v souvislosti s výskytem zvláště chráněného živočišného druhu v povrchových vodách sledovaného území. Pro vyhodnocení bylo zvoleno modelové území - povodí Bedřichovského potoka, který se nachází v Novohradských horách a je tvořeno dolním a horním subpovodím. V rámci horního subpovodí je uplatňováno lesní hospodaření, v dolním subpovodí pak zemědělské hospodaření na orné půdě, kosených loukách a pastvinách. Sledovanými parametry byly ukazatele eutrofizace povrchových vod, a to: dusičnanový dusík (N-NO3-), fosforečnanový fosfor (P-PO43-), vodivost, nerozpuštěné látky (NL105). Výsledky ukázaly, že zemědělská činnost, a to zejména hospodaření na orné půdě, může zatěžovat půdu nadměrným přísunem živin a následnou erozní činností se mohou tyto látky dostávat do povrchových i podzemních vod. Tato skutečnost se ukázala jako významná mimo jiné i při výrazné srážkové epizodě. V práci je šíře diskutován i vliv hospodaření na zvláště chráněné přírodní území.
|
|
|
Definice referenčního stavu horských a podhorských toků jako součást ekomorfologického průzkumu
Leipeltová, Petra ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá definicí referenčních podmínek horských a podhorských toků ve vybraných zemích Evropy a na základě požadavků Rámcové směrnice o vodní politice 2000/60/EC. Je zde uvedena platná typologie vodních toků ČR a vymezení horských a podhorských typů ve vybraných lokalitách Krušných hor a Šumavy. Ve druhé části práce je řešen hydromorfologický stav vodních toků. Monitoring byl proveden na tocích Rolava, Černá voda, Křemelná, Slatinný p., Modravský p., Roklanský p. a Javoří p. Pro hodnocení stupně hydromorfologické kvality byla použita metodika Hydroekologický monitoring. Součástí práce je stručné zhodnocení fyzicko-geografických charakteristik zmiňovaných toků s důrazem na odtokový režim v jejich povodí. V závěru práce jsou vytipovány a vymezeny referenční úseky a je stručně popsána jejich charakteristika. Klíčová slova: referenční podmínky, typologie vodních toků, hydromorfologický stav, hydromorfologická kvalita, hydroekologický monitoring, odtokový režim
|
|
|
Chemismus rybničních vod ČR - dlouhodobý vývoj chemismu rybničních vod - efekt eutrofizace
STRNADOVÁ, Johana
Diplomová práce Chemismus rybničních vod ČR - dlouhodobý vývoj chemismu rybničních vod - efekt eutrofizace, se zabývá hydrochemismem rybničních vod v šestnácti rybničních oblastech (lokalitách) v České republice. Cílem práce bylo porovnat údaje o základním chemismu a živinách z hlediska eutrofizace, a vyhodnotit časové změny v průběhu let 1995 2003 a roku 2012. Data byla vyhodnocena statistickou metodou "ANOVA jednoduchého třídění" s Tukeyovým HSD post hoc testem a metodou lineární regrese. Z výsledků rozdílů mezi jednotlivými oblastmi (lokalitami) vyplývá, že pouze rybniční oblasti Lednice, Brno, Řežabinec a Ostrava ukázaly ve většině sledovaných parametrů opakované odlišnosti. Ostatní oblasti (lokality) se nejvíce lišily průměrnými hodnotami vodivosti a alkality, což je dáno především rozdílným charakterem rybničních oblastí např. přírodními podmínkami. Menší rozdíly byly zaznamenané pro celkový N a nejméně pro celkový P a chlorofyl. Tyto výsledky prokázaly, že trofie rybničních vod se ve sledovaných rybničních oblastech neliší. Vysoká míra eutrofizace byla prokázána podobností mezi sezónními trendy. Vzrůstající průměrné hodnoty celkového P z 0,23 mg/L na 0,32 mg/L a vzrůstající koncentrace chlorofylu ze 76 ?g/L na 218 ?g/L od jara do léta, jsou typické pro, silně živinami zatížené, mělké rybniční nádrže. Z provedeného časového vývoje se zjistilo, že kvalita rybničních vod se z hlediska eutrofizace nezlepšuje ani zhoršuje.
|
|
| |
|
|
Hydrochemické charakteristiky povrchových vod malých povodí v oblasti horní Stropnice
BAXOVÁ CHMELOVÁ, Iva
Diplomová práce Hydrochemické charakteristiky povrchových vod malých povodí v oblasti horní Stropnice se zabývá chemismem povrchových vod čtyř potoků v oblasti horní Stropnice. Cílem bylo posoudit vliv faktorů jako je charakter a stupeň využívání krajiny člověkem na chemismus povrchových vod. V letech 2005 {--} 2007 byly sledovány měsíční koncentrace hlavních iontů a uhlíku v povrchové vodě osmi odběrových míst po dvojicích na každém ze čtyř potoků. Výsledky byl vyhodnoceny pomocí analýzy rozptylu s opakováním měření a Tukeyova HSD post hoc testu. Mezi horními odběrovými místy s charakterem přírodní krajiny nebyly prokázány rozdíly chemismu povrchových vod. Mezi dolními odběrovými místy ovlivněnými člověkem byly prokázány změny v chemismu povrchových vod. Změny v chemismu mezi horním a dolním odběrovým místem jednoho potoka byly prokázány ve 3 povodích se změnou využití krajiny a nebyly prokázány v povodí beze změny využití krajiny. Mezi chemismem povrchových vod a způsobem využití krajiny existuje pozitivní vztah. Člověk svým zásahem do krajinného ekosystému ovlivňuje jeho hydrologickou složku a napomáhá tak k destabilizaci celého systému.
|
|
|
Řasy vodních nádrží v Novohradských horách
PLOCOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá 6 klausurami (Mlýnský, Huťský, Pohořský a Uhlišťský rybník, Zlatá Ktiš a Kapelung) v Novohradských horách. Byly studovány v rozmezí let 2004-2006, analyzovány byly základní hydrochemie a druhové bohatství planktonních řas a sinic. Obsah amoniakálního dusíku byl největší u rybníka Mlýnský (20-76 ?g/1), což svědčí pro čerstvé organické znečištění, u ostatních se hodnoty pohybovaly v rozmezí 13-53 ?g/l. Dusičnanový dusík byl opět nejvyšší u Mlýnského rybnika, kde hodnoty dosahovaly až 420 ?g/1. Celkový fosfor byl u všech lokalit v rozmezí 58-91 ?g/l. Z hydrochemických dat tedy plyne, že nejvyšší zátěž živinami je u r. Mlýnský, nejčistší byl r. Pohořský. Průhlednost u všech lokalit je vysoká (76-200 cm), srovnatelná s jezery Bavorského lesa a Šumavy. Poměr N/P je většinou v rozmezí 7,0-29,7 (Tab.l l ), což svědčí pro limitaci P, který bývá nejčastějším limitujícím faktorem pro fytoplankton ve sladkých vodách. Celkový počet zjištěných taxonů (98) je srovnatelný např. s jezery Šumavy (260), které ovšem jsou mnohem prozkoumanější. Nejvyšší druhovou bohatost má Huťský r. (38) a nejmenší Uhlišťský r. (17). Jako nový druh bylo pro ČR zjištěno Slaurastrum arctiscon, dále zajímavým nálezem je Vacularia penardlii a Chloromonas nivalis (Scotiella nivalis). Také Dicranochaete sp.a Paulinella chrommatophora jsou pozoruhodné nálezy. Klausury Novohradských hor jsou tedy z hlediska hydrochemie a druhové bohatosti unikátními lokalitami. Slouží jako refugium oligotrofních, vzácných a zajímavých druhů sinic a řas a zasluhují si tedy patřičné ochrany.
|
host ::
RSS.