|
|
Hodnocení dlouhodobých změn využití ploch v Česku na různých řádovostních úrovních
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Dlouhodobý vývoj interakce příroda-společnost může být studován pomocí dat o změnách využití ploch. V této práci jsou využita podrobná statistická databáze pro území Česka (vytvořená na KSGRR PřF UK). Databáze umožňuje sledovat vývoj osmi kategorií využití ploch v období 1845-2000. Pozornost je věnována rostoucí diferenciaci využití ploch na různých řádovostních úrovních, zejména funkční specializaci Česka a jeho regionů. Stále efektivnější dělba práce mezi regiony se projevuje zvyšováním územní koncentrace využití ploch. Tento proces je sledován pomocí tří metod. Trojúhelníkové grafy podávají celkový přehled o trendech diferenciace využití ploch. Metody prostorové autokorelace ukazují celkový vývoj i konkrétní oblasti funkční specializace území Česka. Hodnocení pomocí míry nerovnoměrnosti rozmístění nabízí podrobný pohled na vývoj územní koncentrace využití ploch. Byla použita tři územní členění (hydrologické, geomorfologické a správní) na dvou regionálních úrovních a na úrovni celého Česka. Výsledky jsou interpretovány pomocí hybných sil (například technologický rozvoj, ekonomika, historické události, společnost). Na závěr je provedeno srovnání vývoje územní koncentrace využití ploch s Evropou a světem (s využitím FAOSTAT Land Use Database). Z metodického hlediska je pozornost věnována vhodnosti zvolených...
|
|
|
ZANIKLÉ KRAJINY STŘEDNÍCH ČECH: HODNOCENÍ ZMĚN VYUŽITÍ KRAJINY A KRAJINNÉ STRUKTURY
Mór, Jiří ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem využití krajiny a krajinného pokryvu ve dvou geograficky blízkých modelových územích - v území Milovicka a Rožďalovicka. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit změny využití krajiny a krajinného pokryvu mezi lety 1836 a 2019 v okolí města Milovice, kde se od roku 1904 do roku 1991 nacházel Vojenský újezd Milovice - Mladá, a v intenzivně zemědělsky využívaném okolí malého města Rožďalovice. Hodnocení proběhlo primárně na základě vektorizovaných map stabilního katastru a dat katastru současného. Dalším cílem práce bylo analyzovat vývoj struktury krajiny v území Rožďalovicka opět mezi lety 1836 a 2019. Dále se práce zaměřila na otázku, zda lze parcely orné půdy ve stabilním katastru považovat za plošky v krajinné mozaice. Na základě 3 typů satelitních dat (data družic PlanetScope, Sentinel-2 a Landsat 8) bylo analyzováno, jak se mění hodnoty krajinných metrik a tedy i popis struktury krajiny v závislosti na prostorovém rozlišení dat DPZ. Družicové snímky z června 2019 byly klasifikovány a následně z nich byly vypočítány metriky charakterizující krajinou strukturu. Vývoj využití krajiny v okolí Milovic se vymyká vývoji jiných (post)militárních oblastí, úbytek zde zaznamenaly plochy trvalého travního porostu i plochy lesů. Území Rožďalovicka svým vývojem naopak...
|
|
|
Interakce člověka a krajiny: dopady společenskopolitických změn na zemědělství a krajinu Česka
Zavadil, Tomáš ; Jančák, Vít (vedoucí práce) ; Hrabák, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je analýzou vlivu vybraných společenskopolitických změn na krajinu a zemědělství Česka. Vybranými společenskopolitickými změnami byl začátek komunistického režimu po roce 1948 a celospolečenská transformace po konci komunistického režimu v roce 1989. Hlavním konceptem využitým v této práci byl koncept hybných sil využití ploch. Detailní představení dopadů vybraných společenskopolitických změn na krajinu a zemědělství bylo provedeno pomocí případové studie v modelovém území SO ORP Tábor. V úvodní části práce byly představeny vybrané koncepty a popsány hlavní etapy vývoje zemědělství a krajiny v Česku a v modelovém území. Hlavní metodou použitou v rámci případové studie byly polostrukturované rozhovory se zemědělci, kteří byli aktivní v zemědělství před rokem 1948 a v době výzkumu. Podle výsledků výzkumu oproti době před rokem 1948 výrazně vzrostl vliv institucionálních hybných sil. Výsledky také ukázaly na významnou roli mimoprodukčních funkcí v současném zemědělství. Klíčová slova: krajina, zemědělství, hybné síly, využití ploch, intenzifikace a extenzifikace, Česko
|
|
|
Hodnocení dlouhodobých změn využití ploch v Česku na různých řádovostních úrovních
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Dlouhodobý vývoj interakce příroda-společnost může být studován pomocí dat o změnách využití ploch. V této práci jsou využita podrobná statistická databáze pro území Česka (vytvořená na KSGRR PřF UK). Databáze umožňuje sledovat vývoj osmi kategorií využití ploch v období 1845-2000. Pozornost je věnována rostoucí diferenciaci využití ploch na různých řádovostních úrovních, zejména funkční specializaci Česka a jeho regionů. Stále efektivnější dělba práce mezi regiony se projevuje zvyšováním územní koncentrace využití ploch. Tento proces je sledován pomocí tří metod. Trojúhelníkové grafy podávají celkový přehled o trendech diferenciace využití ploch. Metody prostorové autokorelace ukazují celkový vývoj i konkrétní oblasti funkční specializace území Česka. Hodnocení pomocí míry nerovnoměrnosti rozmístění nabízí podrobný pohled na vývoj územní koncentrace využití ploch. Byla použita tři územní členění (hydrologické, geomorfologické a správní) na dvou regionálních úrovních a na úrovni celého Česka. Výsledky jsou interpretovány pomocí hybných sil (například technologický rozvoj, ekonomika, historické události, společnost). Na závěr je provedeno srovnání vývoje územní koncentrace využití ploch s Evropou a světem (s využitím FAOSTAT Land Use Database). Z metodického hlediska je pozornost věnována vhodnosti zvolených...
|
|
|
Společenské hybné síly LUCC v modelovém území Boží Dar, Krušné hory, v období 1842-2009
Kašková, Magdalena ; Fendrychová, Lenka (oponent) ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vývojem využití ploch v období 1845 - 2009 v modelovém území Boží Dar ležícím při státní hranici Česka v Krušných horách. Na základě sestavené datové základny byly interpretovány změny ve využití ploch a nalezeny jejich hlavní, zejména společenské hybné síly. Tomu předcházel rozbor historickogeografického vývoje území s důrazem na posledních dvacet let. Tendence vývoje využití ploch se shodovaly s trendy na úrovni Česka, byly však výraznější. Největšími změnami prošlo využití ploch v období 1949 - 1990. Vedle vylidnění po odsunu českých Němců vývoj nejvíce ovlivnila izolace způsobená zavedením hraničního pásma. Významem srovnatelné změny v období 2000 - 2009 jsou důsledkem specifického ekonomického rozvoje Božího Daru. Ten je založen na podpoře cestovního ruchu, efektivním čerpání financí z fondů EU a aktivitě vedení obce. Hlavní změnou byl úbytek trvalých travních porostů. V současnosti se jejich rozloha opět zvětšuje v důsledku obnovy zemědělského využití mokřin. Specifikem území je orientace zemědělství na extenzivní pastevectví. Od konce 19. století přibývá lesních ploch. Dynamický nárůst zastavěných a ostatních ploch po roce 1990 bude zřejmě pokračovat i v příštích letech.
|
host ::
RSS.