Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Robert Burton: Melancholie v raně novověké evropské společnosti
Potoček, Jan ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Kunca, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je filozoficko-antropologická interpretace Burtonova pojetí konceptu melancholie, potažmo člověka a světa tak, jak je obsaženo v jeho díle ​Anatomie melancholie​. Primární snahou bude postupné nalezení odpovědi na otázku, jak Burton tomuto konceptu rozuměl a jakým způsobem jej využíval ve své představě o melancholickém světě​. Na základě toho bude následně určeno, v čem spatřoval lék proti melancholické chorobě, která sužuje celý svět a jaké podoby nabývala jeho léčba v Anatomii melancholie​. Tomuto porozumění bude předcházet rozbor pohybující se na pomezí dějin pojmů a idejí, kulturních dějin a filozofické antropologie, s malým přesahem do oblasti dějin mentalit, který nejprve odhalí rozmanitost a bohaté dějiny konceptu melancholie a tím následně čtenáři přiblíží a zpřístupní myšlenkové i myslitelské prostředí, z něhož Burton vycházel při konstituci své představy o ​melancholickém světě a zároveň při stanovování jeho následné léčby. Zejména závěrečná část práce se pak bude opírat o kontextuální čtení Burtonovy ​Anatomie melancholie​, přičemž pro celkové porozumění celé záležitosti bude nezbytné je doplnit i o krátkou literární analýzu, která poodhalí záměr samotného autora, jeho stanovisko a vztah k potenciálním čtenářům. V posledku se ukáže, že Burtonova kniha není pouze studií a...
Pojetí humorální teorie jako prostředku umělecké tvorby Williama Shakespeara
Hrabaňová, Olga ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
(česky) Cílem této práce je představit humorální teorii jakožto prostředek umělecké tvorby Williama Shakespeara a ukázat, že na základě její znalosti utvářel své divadelní postavy. Humorální teorie je zde nejprve představena v kontextu antické filosofie jako koncept, který má stěžejní vliv na lidský temperament, a následně je její pojetí zkoumáno na základě dobových pramenů v rámci renesanční estetiky, filosofie a medicíny. Stěžejními texty jsou v tomto případě spis De triplici vita Marsilia Ficina a Anatomie melancholie Roberta Burtona. Práce sleduje, jakou cestou se teorie šířila z Itálie do Anglie, zkoumá její vliv na alžbětinské poetiky a možný způsob, jakým se s ní mohl Shakespeare seznámit. V druhé části práce je na základě analýzy čtyř vybraných postav ze Shakespearových her ukázáno, jak temperament těchto postav odpovídá dobovému pojetí humorální teorie. Ve svém základu psychologické dobové pojetí humorální teorie je tak v Shakespearově zdůraznění typologického kontrastu při utváření postav v jeho dramatické tvorbě přeneseno do oblasti estetické jako výrazný koncept dobové divadelní teorie.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.