Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Spolupráce státu a OOS na programu MEDEVAC
Šindlerová, Markéta ; Valeš, František (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá formami spolupráce mezi státem a organizacemi občanské společnosti na programu humanitárních evakuací MEDEVAC během let 2013-2015. Cílem předloženého výzkumu, který je součástí této diplomové práce, je podat ucelený pohled na program MEDEVAC a především nahlédnout na vztah, který vzniká mezi státem realizujícím tento program s OOS, které mu v rámci tohoto programu poskytují své služby a sehrávají tak nezastupitelnou roli. Učinila jsem tak primárně prostřednictvím analýzy rozhovorů s jednotlivými zástupci státních organizací a OOS. V závěru práce jsou shrnuty získané poznatky a zhodnoceny výsledky dosažené během programu.
Ochrana obyvatelstva z hlediska zdravotnického zabezpečení při povodni 2010 se zaměřením na situaci v Raspenavě
ŠTYNDL, Pavel
V úvodu bakalářské práce se zabývám základními obecnými pojmy, které souvisí s povodní. Povodně jsou přírodní jevy, kterým se lze jen stěží bránit, a představují největší přímé ohrožení v oblasti přírodních katastrof na území naší republiky. Způsobují vznik krizových situací, při nichž vznikají rozsáhlé přírodní a materiální škody, ale i ztráty na životech obyvatel v postiženém území. V postiženém území dochází taktéž k devastaci krajiny a ekologickým škodám. Povodním nelze zabránit, ale lze omezit jejich důsledky vhodnými přírodními, technickými nebo organizačními opatřeními. Povodně poukázaly na nutnost vybudování a doplnění protipovodňových opatření ve vymezených záplavových územích. Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit. Vyskytovaly se v minulosti, vyskytují se v současnosti a budou se vyskytovat i v budoucnosti. Je to v podstatě reakce zemského povrchu na srážky, důležitou roli hraje jejich intenzita, trvání a velikost zasaženého území včetně jeho sklonitosti a charakteristika povrchu. Potřebu protipovodňových opatření vyvolává umístění zástavby, která se historicky vyvíjela tak, že se lidé snažily bydlet co nejblíže u vody, kterou potřebovali jako zdroj pro svoji osobní potřebu, pro odvádění odpadní a dešťové vody, k využití vodní síly, chovu ryba rekreaci. Údolí podél vodních toků vytvářela lepší podmínky pro budování silnic, železnic a dalších cest. Rozvoj zástavby však na druhé straně neustále ubíral prostor, kterým by mohly povodňové průtoky plynule odtékat. Neobydlené krajiny, kde nejsou průtoky vodního toku ničím omezovány, má řeka k dispozici údolní nivu v celém údolí a může tak rozvíjet svoji korytotvornou činnost bez omezení, takže není potřeba se tam protipovodňovými opatřeními zabývat, jsou ve střední Evropě stále vzácnější. V druhé části bakalářské práce jsem se zaměřil na ochranu obyvatelstva v zasaženém území. Prostudoval jsem platnou legislativu a dostupné podklady poskytnuté obcemi Raspenava, Hejnice, Bílý Potok, ORP Frýdlant a krajským úřadem Libereckého kraje. Po povodni v srpnu roku 2010, kdy došlo ke značným škodám na majetku obce a občanů, řešila obec Raspenava protipovodňová opatření v ohroženém území obce, rekonstrukci zničených mostů a cest, obnovu infrastruktury. Při povodni bylo zničeno 11 lávek, 4 mosty, 13 domů, mateřská škola a zemřel 1 člověk. V rámci obnovy muselo město Raspenava řešit podanou stížnost na průběh vypsané veřejné soutěže, kterou musel řešit ÚOHS. Jako jedno z opatření k ochraně obyvatelstva v případě povodní se používá evakuace, což je opatření, které zabezpečují přemístění osob, majetku, zvířat, technického vybavení a nebezpečných látek z míst ohrožených povodní na jiná území, kde se následně zajišťuje pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Jde o mimořádné opatření, které se používá v případech, kdy již nelze zabezpečit účinnou ochranu obyvatelstva jiným způsobem. Plán evakuace je zpracovaná v povodňovém plánu obce. Stanovená výzkumná otázka potvrdila, že v dnešní době jsou stanovená opatření na ochranu obyvatelstva zaměřená zejména na obyvatelstvo, které bylo evakuováno z ohroženého území a již méně se počítá se zabezpečením obyvatelstva, které nemuselo být evakuováno, ale zůstalo v postižené obci, kde nefunguje základní infrastruktura, dostupnost základních služeb v obci je omezena a lékařská péče je omezena ne-li zcela znemožněna.
Možnosti zapojení nestátních neziskových organizací do Integrovaného záchranného systému
TATÍČKOVÁ, Irena
Bakalářská práce je zaměřena na zapojení nestátních neziskových organizací do integrovaného záchranného systému v Plzeňském kraji. Teoretická část se zabývá vymezením základních pojmů, definic, forem humanitární a psychosociální pomoci při mimořádných událostech a zásad, jimiž se tato pomoc řídí. Blíže je popsáno několik nestátních neziskových organizací, které poskytují humanitární, psychosociální a preventivně výchovnou činnost v Plzeňském kraji. Praktická část obsahuje analýzu úrovně znalostí a informovanosti příslušníků HZS a skupiny dobrovolníků o úloze nestátních neziskových organizací, v rámci zapojení do integrovaného záchranného systému v Plzeňském kraji.
Historie a současnost Červeného kříže a Civilní ochrany.
KUBEŠ, Tomáš
První část je věnována období vzniku a utváření Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Zvláštní pozornost je v této první části práce zaměřena na osobnost Henryho Dunanta jako zakladatele Červeného kříže. Následuje část o vývoji a působnosti Červeného kříže na území Česoslovenské, dále pak České republiky. Poslední kapitola práce je věnována působnosti státem organizované civilní ochrany.
Analýza české a zahraniční nestátní neziskové organizace
Sladká, Alena ; Boukal, Petr (vedoucí práce) ; Šmídová, Tereza (oponent)
Cílem této diplomové práce byla analýza české a španělské nestátní neziskové organizace a v rámci mezinárodního porovnání ve vybraných oblastech určení jejich společných a rozdílných rysů. Za reprezentanta českého neziskového sektoru bylo na základě souboru kritérií výběru zvoleno občanské sdružení ADRA ČR a španělský neziskový sektor zastupovala organizace Manos Unidas. Provedená analýza upozornila na odlišnosti ve zkoumaných oblastech, které ale nebyly natolik významné, aby jedna z analyzovaných NNO mohla být označena jako podstatně lepší. Přesto občanskému sdružení ADRA ČR byla v rámci této diplomové práce poskytnuta dílčí doporučení pro přenesení dobré praxe ze španělské organizace Manos Unidas.
Směřování zahraniční rozvojové pomoci v rámci společnosti Člověk v tísni, společnost při České televizi, o.p.s. a společnosti Charita Česká republika
PODLEŠÁKOVÁ, Gabriela
Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky je nedílnou součástí politiky naší republiky. Bakalářská práce ? ?qSměřování Zahraniční rozvojové pomoci v rámci společnosti Člověk v tísni společnost při české televizi, o.p.s. a společnosti Charita Česká republika?? popisuje rozvojovou spolupráci jako redukci nerovnosti a chudoby a spolupráci České republiky v rámci našeho státu samotného a dvou vybraných společností. V teoretické části byla zpracována odborná literatura. V první řadě systém Zahraniční rozvojové spolupráce České republiky, její cíle, principy a priority. A v druhé řadě jsou zde charakterizovány společnosti Člověk v tísni a Charita Česká republika. V praktické části byly stanoveny dvě hypotézy. První se orientuje na dlouhodobé a krátkodobé projekty v přijímajících zemích a druhá hypotéza byla určena k výzkumu informovanosti o zmiňovaných společnostech studentů vysokých škol.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.