|
|
Globalizace a její dopad na život člověka v rozvojových a vyspělých společenstvích (zemích)
KARBOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá dopady globalizace na člověka žijícího v rozvojových a vyspělých společenstvích (zemích). Úvod práce je věnován obecnému vymezení a vysvětlení pojmu globalizace, její historii, pozitivním a negativním aspektům globalizace, dále pak globálním problémům a rizikům, ale také globální etice a jejím perspektivám. Dále je tato práce zaměřena na tři oblasti, a to na ekonomickou, sociální a ekologickou. Ekonomická část je věnována etickým tématům v oblasti produkce, globální podnikatelské etice, tématu Fair Trade, globálnímu problému chudoby a také rozvojovým zemím. Třetí kapitola se věnuje mezinárodní sociální práci, humanitární a rozvojové pomoci a neziskovým organizacím. Poslední, čtvrtá kapitola se zabývá ekologickou globalizací a dopady ekologických problémů na člověka. Cílem této práce bylo poukázat na procesy globalizace, a to zejména ekonomické, sociální a ekologické, které mají dopad na úroveň života člověka žijícího v rozvojových a vyspělých společenstvích (zemích). Prostředkem k dosažení tohoto cíle byla nastudovaná literatura.
|
|
|
Etická dilemata využívání humanitárních dronů
Pavlíková, Markéta ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Bezpilotní letecké prostředky byly prvotně užity k vojenským účelům a jsou k nim i nadále využívány. Nejen z tohoto důvodu je jejich zavádění pro humanitární účely diskutabilní, vyvolávající řadu dilemat. Zastánci humanitárních dronů hovoří zejména o jejich rychlosti, bezpečnosti, množství získaných dat, stejně jako o možnosti nasazení technologie v extrémně náročných podmínkách. Kritici humanitární technologizace naopak zdůrazňují možnost ztráty neutrality a nestrannosti humanitárních aktérů. Hovoří také o politizaci a militarizaci humanitární pomoci. Lze však konstatovat neexistenci konsensu jak mezi akademiky, tak v praxi. Literatura zaměřující se na etické otázky spojené s užitím humanitárních dronů v rámci humanitární pomoci a rozvojové spolupráce mimo oblasti konfliktu téměř chybí, nebo se tématu věnuje okrajově či nepřímo. Cílem této práce je analýza možných přínosů a rizik rozšíření humanitárních dronů teoreticky vymezená Etickým kodexem Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a nevládních organizací pro poskytování humanitární pomoci v krizových událostech, který pojednává o základních dilematech humanitární práce. Tento text neposkytuje jasné stanovisko o vhodnosti užití dronů pro humanitární účely, ale poukazuje na to, že jak přítomnost humanitárních dronů, takjejich...
|
|
|
Etická dilemata využívání humanitárních dronů
Pavlíková, Markéta ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Bezpilotní letecké prostředky byly prvotně užity k vojenským účelům a jsou k nim i nadále využívány. Nejen z tohoto důvodu je jejich zavádění pro humanitární účely diskutabilní, vyvolávající řadu dilemat. Zastánci humanitárních dronů hovoří zejména o jejich rychlosti, bezpečnosti, množství získaných dat, stejně jako o možnosti nasazení technologie v extrémně náročných podmínkách. Kritici humanitární technologizace naopak zdůrazňují možnost ztráty neutrality a nestrannosti humanitárních aktérů. Hovoří také o politizaci a militarizaci humanitární pomoci. Lze však konstatovat neexistenci konsensu jak mezi akademiky, tak v praxi. Literatura zaměřující se na etické otázky spojené s užitím humanitárních dronů v rámci humanitární pomoci a rozvojové spolupráce mimo oblasti konfliktu téměř chybí, nebo se tématu věnuje okrajově či nepřímo. Cílem této práce je analýza možných přínosů a rizik rozšíření humanitárních dronů teoreticky vymezená Etickým kodexem Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a nevládních organizací pro poskytování humanitární pomoci v krizových událostech, který pojednává o základních dilematech humanitární práce. Tento text neposkytuje jasné stanovisko o vhodnosti užití dronů pro humanitární účely, ale poukazuje na to, že jak přítomnost humanitárních dronů, takjejich...
|
|
|
Faktory, na kterých závisí úspěch mobilních staveb pro případy nouze do oblastí zasažených katastrofou
Kučerová, Petra
V posledních letech se o mobilních stavbách pro případy nouze do oblastí zasažených katastrofou anglicky nazývaných „emergency houses” začíná čím dál tím více mluvit. Zvyšující se počet enviromentálních problémů a světová finanční krize, která od roku 2008 ochromila v některých zemích stavebnictví, vedla k tomu, že zájem o tuto problematiku s morálním dopadem prudce stoupá. Architekti se nejen zapojují do rozvojových či humanitárních misí, ale vyvíjí i vlastní iniciativy. V čem tkví úspěch těchto staveb? Autorem článku jsou zde formulované 4 základní faktory, na kterých závisí úspěšnost mobilních staveb pro případy nouze do oblastí zasažených katastrofou. Těmito faktory jsou transportovatelnost, univerzálnost versus adaptabilita do místa katastrofy, ekonomičnost a vývoj v čase.
|
host ::
RSS.